A. Benda: Pohled fyzika a badatele nejen na aktuální dění

Adam Benda je otevřený fyzik a badatel jehož vědecká činnost se zaměřuje na magnetické pole, aktivitu Slunce a sluneční vítr. Kromě jiného pracuje na vývoji zdroje energie, který by výhodně a ekologicky na zcela nové bázi využíval magnetického pole. Necelé dva roky také působil na střední škole jako učitel fyziky a IT a v současné době dokončuje učebnici fyziky, jejímž cílem je podat učivo volněji a pro mnohé studenty stravitelněji. Doma je na webu adambenda.net.

Když jsem jej oslovila s prosbou o rozhovor pro Srdce nové energie, ani mě nenapadlo, jak moc jej tato představa nadchne a také touto formou bych mu ráda poděkovala za vstřícnost a ochotu. 

zdroj ZDE

Jaderná havárie ve Fukušimě se stala již před mnoha měsíci, ale na druhou stranu čím dál častěji registruji zprávy o jejím dopadu na životní prostředí. V poslední době padly zmínky o zvýšené radiaci na plážích západního pobřeží Ameriky, což má být spojeno s únikem desítek tun kontaminované vody z areálu jaderné elektrárny denně. Za vinu Fukušimě je dán i o 90% vyšší úhyn mořských živočichů, samovolné potraty velrybích mláďat či vývojové anomálie. Je možné, že by dopad této havárie byl takový nebo dokonce vyšší? Kam až mohou sahat stopy radiace? 

Bohužel, všechny tyto problémy týkající se třeba mořských živočichů, jsou typickými důsledky dopadu radiace. Je skutečně velmi pravděpodobné, že za toto všechno může právě havárie ve Fukušimě. Situace je tu zhoršena o něco víc tím, že ve velké blízkosti elektrárny je oceán, ve kterém se radiace rozptyluje o dost pomaleji, než když vítr rozfouká tu, která unikla do vzduchu. A čím déle v okolí japonského pobřeží setrvává, tím více škody může napáchat. Vyloučit ani nelze tu možnost, že došlo k mutacím a tuto lokalitu pak bude okupovat nějaký organismus, který tam doposud nebyl, což může narušit rovnováhu. Celkově dopady radiace ve vodách lze vyhodnocovat až po delší době, takže se právě může stát, že přijdou nové a nové zprávy o tom, co všechno ještě tato havárie způsobila.

Mimo tyto problémy se objevily také informace, jak se k tomu rozhodla postavit americká vláda. Když se na jejich plážích zvedla radiace o 500%, zvýšili limity přijatelné radiace a zakázali její měření. Také prohlásili, že se nejedná o okamžité zdravotní riziko. Myslíte si tedy, že i toto může být dopad právě Fukušimy? Co vede americkou vládu k takovým krokům? A jak se k tomu mají postavit lidé? 

To je tedy dost úděsné. Předpokládám, že původní limity měly nějaký význam, proč vůbec byly zavedeny. Takhle to vypadá, že americká vláda pouze utíká od problému a snaží se lidi udržovat při vědomí, že vše se vejde do limitu a vše je v pořádku. To je dost zlé, protože radiace může být zdravotně skutečně závažnou záležitostí. Není to ale určitě poprvé, kdy jsou nějaké limity posunuty směrem nahoru tahkle neoprávněně. To jsou dost nekalé praktiky, jak lidem nalhávat, že vše je ok. Jinak ta vyšší radiace na americkém pobřeží nemusí být nutně okamžitým zdravotním rizikem, ale pokud tam zaznamenali výrazné překročení limitů, mělo by se to občanům přiznat, aby měli možnost zvážit odstěhování, i kdyby jen dočasné. Ale takové přiznání, to je v dnešní době asi příliš naivní myšlenka. Určitě se ale dá celkem jednoznačně předpokládat, že to Američanům způsobila Fukušima, pokud to zaznamenali nějakou dobu po havárii. Nemám přehled o hodnotách radiace na jejich pobřeží, ale jestli to bylo skutečně výrazně překročeno, možná lze brzo čekat zprávy, že tam nezvykle vzrostla neplodnost, počet dětí s vývojovými vadami, a že poklesl průměrný věk dožití. Řešením by mohlo být bohužel právě včasné opuštění zasažené oblasti.

Od Fukušimy se přesuňme ke Slunci. Nedávno proběhla zpráva, že se dokončilo přepólování Slunce. Čím dál častěji také registrujeme erupce na Slunci. Mohl byste laikům vysvětlit o co se vlastně v těchto dvou případech jedná a zda je mezi těmito jevy spojitost? Jak se takovéto chování Slunce může promítnout do života běžných lidí?

Slunce má své vlastní magnetické pole stejně tak, jako ho má naše Země. V obou případech si to můžeme představit tak, jako kdyby obě tato tělesa měla uvnitř sebe obrovský magnet. V případě Země předpokládáme, že vždy jednou za velmi dlouhou dobu, možná během stovek tisíc let, se tento pomyslný vnitřní magnet otočí vzhůru nohama a magnetické póly Země se tak prohodí. V případě Slunce máme vypozorováno, že se to děje s jistotou a dokonce za mnohem kratší dobu. K prohození slunečních magnetických pólů dochází vždy za zhruba 11 let. A právě v důsledku tohoto přepólování pak Slunce vytváří o mnoho více erupcí než obvykle. Cykly prohození pólů se začaly pozorovat právě podle počtu slunečních skvrn, kolem kterých se erupce nejčastěji odehrávají. Nelze však říci, že přepólování nastalo nebo nastane v nějaký určitý den. I jeho vyvrcholení je proces dlouhý třeba několik týdnů. Nevím, jak moc stará je ta zpráva, že přepólování Slunce je již dokončeno, ale dle mého prakticky každodenního pozorování Slunce pomocí družic se domnívám, že k vrcholu přepólování došlo až právě teď v posledních dnech. Obvykle takový proces lidé nijak nepocítí. Větší dopad na Zemi může mít sluneční vítr, což je oblak hmoty, vyvržený během erupce. Od slunečního větru nás velmi intenzivně chrání magnetické pole Země a tak nejčastěji tento vítr dosáhne pouze toho, že na pólech planety způsobí velmi krásný efekt polární záře. Pokud by však síla magnetického pole Země výrazněji klesla, nebo pokud by byl sluneční vítr až nevídaně silný, mohl by vyřadit z provozu družice, komunikační síť, i případně distribuci elektřiny. Ostatně, něco takového se už v historii stalo. Tuším, že v Americe došlo k velkým výpadkům energetické sítě. Dnes máme nevýhodu v tom, že svět je mnohem víc závislý na elektronice, elektřině atp. a o to víc je v tomto smyslu zranitelný. Ale vrchol slunečního cyklu, kterým procházíme v současné době, je naštěstí až překvapivě klidný.

Zpráva o dokončení přepólování Slunce je vskutku stará pouze pár dní.

Před mnoha měsíci u nás vyšel Váš článek 'Solární maximum 2012 - 2014', ze kterého se dovídáme z částí podobné informace, jako z Vaší poslední odpovědi. Znamená to, že pojem 'Solární maximum' je jakýmsi celistvým označením výše popsané problematiky, nebo skrývá ještě jiné údaje?

Dá se říct, že sluneční nebo solární maximum v sobě skutečně zahrnuje celou tuto problematiku a možné důsledky, které jsem zmínil. Co se týče věcí běžně vnímatelných člověkem, tak z toho podstatného by to mělo být zhruba vše. Velmi slabé množství radiace, které k nám od Slunce také putuje, o tom se ani nezmiňuji, protože to bývá skutečně neškodné množství. Pak je ještě otázkou do pranice, jak moc sluneční vítr dokáže na Zemi ovlivňovat počasí, ale v tom ještě není úplně jasno.

Říkáte, že sluneční vítr by mohl ovlivňovat počasí? A jaký způsobem? Může to mít nějakou souvislost s krušnými mrazy v Americe nebo zasněženým Egyptem? 

Víte, spravedlivě hledat příčiny velmi podivného chování počasí, to je dost obtížné. Ono totiž vzdušný obal Země, tedy naší atmosféru, lze přirovnat k velmi složitému organismu, ve kterém se neustále všechno mění. Cyklují v něm různé proudy vzduchu a tyto proudy mají různé teplotní vlastnosti a různé množství vody. Přidáme k tomu další faktor - sluneční paprsky prohřívají v průběhu dne různé části naší atmosféry. Zbytek zůstává chladnější. A přidáme k tomu další faktor, a sice ten, že vše ještě ovlivňuje i rozmístění nížin, pohoří a oceánů. A to jsou všechno jen základní faktory, které neustále proměňují počasí a neustále si s ním pohrávají. Nezvyklé výkyvy, takže třeba naše současná velmi teplá zima nebo extrémní mrazy na americkém kontinentu, ty pak z tohoto pohledu nejsou až tak nepochopitelné. I když musím uznat, že i tak to trochu zvláštní je, co se děje s počasím v posledních letech. Je dost pravděpodobné, že tyto větší výkyvy lidská populace přiživuje. Když se ale vrátím zpět k tomu slunečnímu větru, opravdu si nedovolím udělat nějaký závěr o tom, jak dokáže ovlivňovat počasí. Úplně ale jeho vliv vyloučit nejde, protože některé typy slunečního větru z části projdou až na úroveň mračen, kde mohou nějak interagovat s částicemi vzduchu a vody. Možné důsledky toho jsou však zatím opravdu nejasné. Možná budou zanedbatelně malé, protože malé bude i to množství částic, které dovedou proniknout takto hluboko do atmosféry.

Je pravdou, že nedávno na SNE psala jedna paní s tím, že ona si vede kroniku a podle té takovéto výkyvy nejsou ničím výjimečným. Nedávno se také pan Cílek vyjádřil, že právě tyto mrazy, které sužují Ameriku, zamíří také k nám do Evropy. Co si o tom myslíte Vy? 

Potřeboval bych být více zaměřený na meteorologii, abych dokázal korektně reagovat, zda může tenhle americký mráz dorazit i k nám. Vyloučit to ale určitě nelze. Možná bych jedině odhadoval, že by nás v Evropě už nemusel tak extrémně zamrazit, jako zamrazil Američany. To je čistě jen můj neodborný tip. Zároveň, pan Cílek je ve svém oboru velmi zajímavým člověkem. Instinkt mi radí nebrat jeho hypotézy na lehkou váhu. Jinak záznamy o extrémních výkyvech počasí v historii, a třeba právě na našem území, skutečně vedeny jsou. Bylo by možná zajímavé podívat se, jestli však nejsou častější a častější. Tady ale můžeme narazit na to, jak pečlivě byly v historii vedeny. To by pak mohlo celou analýzu rozhodit.

Samozřejmě, nyní ještě jedna otázka, která je spíše věcí osobního názoru: V poslední době se internetem šíří také názor, že globální oteplování je pouze hoax (poplašná a podvodná zpráva), a že se blíží tzv. malá doba ledová. Nahrává tomu i počasí v Egyptě a Americe, jak jsme již zmiňovali, ale na druhou stranu naše teplá zima se staví proti tomuto názoru. Co si o tomto myslíte Vy? 

Ožehavé spory o globální oteplování mne velice udivují, protože odpověď je zde jednoznačná. Globální oteplování skutečně probíhá a může být sice z velké části způsobeno zcela přirozeně přírodou samotnou, avšak člověk svou činností do něj také přispívá. O vině člověka se lze jen těžko hádat, protože naše populace velmi intenzivně produkuje něco, co tady zůstává a těžko se toho lze zbavit. Jsou to termoemise, jinými slovy odpadní teplo. Ať už používáte jakoukoli formu energie během každodenního života, prakticky všechna energie nakonec skončí ve formě tepla a toto teplo nikam neuniká. Kumuluje se. Vakuum vesmíru kolem atmosféry Země totiž funguje jako velmi dobrý izolant a tak všechno odpadní teplo, které vyprodukujeme, se nedá nikam odvést. To by mělo nutně vést k tomu, že průměrně by měla teplota na Zemi stoupat. Chystám se na toto téma udělat nějaké propočty, abych zjistil, o zhruba kolik stupňů ročně teplota díky termoemisím vzroste. Navíc soudím, že s vyšším podílem skleníkových plynů v atmosféře také musí teplota vzduchu stoupat. A tyto skleníkové plyny produkujeme stále a ve velkém. Takže skutečně nelze tvrdit, že globální oteplování podporované člověkem je falešnou zprávou. Jinak toto oteplování a malá doba ledová, to je dobré vnímat jako dvě samostatné věci. Avšak zatímco doby ledové patří k přirozeným cyklům našeho podnebí, u oteplování způsobeného částečně člověkem se to už říci nedá. Jinak tyto projevy počasí, jako teplá česká zima, zasněžený Egypt nebo zmrzlá Amerika, tím nelze posuzovat globální oteplování nebo malé doby ledové. To jsou vlastně jen drobné důsledky toho složitého organismu jménem atmosféra. Velké výkyvy v počasí mohou přicházet různě, ale jen těžko bychom mohli na základě prostého sledování počasí usuzovat něco o těchto procesech.

Posuneme se opět o kousek dál. Zaregistroval jste zprávy ohledně toho, že na konci roku 2013 se v Kalifornii objevil nový značně zajímavý obrazec v obilí? Značně připomíná nějaký čip, technický obvod, atp. Později se k němu přihlásila společnost NVIDIA, že se jedná o model jejího procesoru a je to vlastně jejich dílo. Ale nikdo z nich už pořádně nevysvětlil, jak tohoto docílili a ani to nechtěli názorně předvést, když jim bylo nabídnuto, ať se "pochlubí" třeba i za denního světla. Objevilo se také mnoho důkazů, které hrají proti přispění člověka u vzniku tohoto piktogramu (klásky ohnuté v půli, atd.). Myslíte si, že se pouze snaží o reklamu nebo na tom může být také trochu té pravdy? A jak nahlížíte na celou věc "kruhů v obilí"?

Ožehavými tématy nešetříte, to je dobře. O tomto obrazci jsem nevěděl. Skutečně to vypadá jako něco elektronického a možná že s nějakými vesmírnými tělesy kolem. Předem avizuji, že se nebudu pouštět do závěrů, jestli tyto kresby v polích pocházejí přímo od nějakých mimozemských bytostí, protože takový závěr by ode mne nebyl korektní. Vedle varianty o mimozemšťanech je ještě možné, že někdo vlastní unikátní a neuveřejněnou technologii přímo tady na Zemi a velmi aktivně ji používá. Buď se tedy můžeme k takovým kresbám postavit tak, že se jenom někdo snaží falešně přikrmovat internet, knihy nebo média všeobecně a budeme to přehlížet, nebo přijmeme fakt, že bez ohledu na to, kdo je vlastně původce, přesto si někdo dá asi sakra velkou práci, aby nám něco sdělil. Ono i kdyby to mělo být do pole nakresleno během malé chvilky, někdo musí napřed celý obrazec vymyslet a zkomponovat. Někdy jsou opravdu velmi složité. Často se v nich také nacházejí různé šifry, což je na první pohled patrné i z tohoto kalifornského. Pak se často objevují vyloženě falešné kruhy v obilí, které bývají vytvářeny primitivními způsoby, třeba tyčemi s provázky atp. Od těch skutečných obrazců je však poměrně snadno rozeznáte. Pokud se k agrosymbolu v Kalifornii opravdu přihlásila NVIDIA, domnívám se, že jde skutečně o reklamní tah. I kdyby nakonec musela uznat, že lidi tahala za nos, název firmy se v souvislosti s obrazcem zase trochu víc dostane na veřejnost, což je samo o sobě dostačující a firma vlastně za takovou reklamu nemusí platit ani cent. Technologie, která vytváří tyto obrazce, bude dle mého názoru opravdu velmi vyspělá a zároveň utajená. Nepředpokládám, že by ji vlastnila jakákoliv taková firma.

Nešetřím a přidám ještě jedno želízko do ohně. Nedávno se na internetu objevily také zprávy o tom, že Google společně se společností Motorola vyvíjí čipy pro lidi. Jednoduše bychom je spolkli, napájely by je naše žaludeční šťávy a my bychom se stali takovou chodící autentizační kartou. Další věcí je, že se delší dobu objevují názory, že jsme čipováni dlouhodobě skrze povinná očkování. Jak to vnímáte Vy? A jaké si myslíte, že by mohly být důsledky? Dokážeme si je vůbec představit? 

Tohle téma by asi bylo na delší diskuzi. Hodně záleží na provedení čipu a na tom, jak by přesně fungoval. Jinými slovy - jestli by fungoval podobně jako dnes běžný pasivní RFID čip, ten lze aktivovat jen pomocí dalšího zařízení, které by se muselo nacházet jen pár centimetrů od čipu. Pak teprve může dojít k přenosu dat mezi čipem a tím druhým zařízením. A nebo jestli by to byl čip mnohem vyspělejší, který by mohl fungovat více na dálku, nebo kdyby měl vyřešené vlastní napájení a fungoval by kromě jiného jako stálý vysílač. Jak jste třeba zmínila to napájení čipu pomocí žaludečních šťáv, to je možná hodně odvážná myšlenka, protože si neumím, nebo spíš nechci představit, jak by to bylo vyřešené, aby se čip udržel v žaludku a nepokračoval by do zbytku trávicího traktu. Další problém by mohl být v tom, že při napájení žaludečními šťávami by vznikal takový vedlejší proces, že čip by nutně musel na svém povrchu vytvářet nějaké chemické látky, které by pro žaludek byly nestandardní a pro lidské tělo možná i toxické. To je ale spíš otázka pro chemiky. Čipování skrze očkování si zatím neumím úplně představit, jak by to bylo vyřešené, jedině nějakou velmi vyspělou nanotechnologií, ale v současné době mi to přijde jako příliš velké sci-fi. Bylo by to určitě i extrémně finančně nákladné. Všeobecně důsledky očipování lidí tedy mohou být velmi různé podle toho, jak přesně bude čip proveden. Žijeme v době, kdy mohou vznikat takové tendence, aby lidé byli poměrně důkladně monitorováni. Třeba k marketingovým účelům nebo k účelům nepřímo omezovat svobodu a případně snáze potlačovat jedince, kteří budou nějakým způsobem vyčuhovat z řady, mohu-li to tak říct. Také nevím, jestli by tak snadno šlo vnutit lidem takto čipy s tím, že jiná možnost autentizace prostě nebude možná. On je rozdíl v tom, někomu dát do ruky kartičku s čipem, a něco jiného je člověka prakticky přinutit, aby si čip dal pod kůži nebo do žaludku. Zároveň vnímám stále rozsáhlejší ohlasy od lidí různého věku, že z případného čipování populace mají spíše obavy, než že by tuto novinku s nadšením vítali. Případné snahy vnutit lidem vnitřní čipy možná narazí na silný odpor. Ale abych Vám ještě nezapomněl odpovědět na otázku - sám si dobře neumím představit, jaké důsledky by to mohlo mít, kdyby byly lidem vnuceny nějaké vyspělé čipy, díky kterým by byl umožněn jejich dálkový monitoring. Mohlo by to změnit svět, a to spíše k horšímu.

Nyní již odlehčím... Psal jste, že jste dva roky učil na střední škole. Jak vnímáte dnešní mladou generaci? Jsme opravdu tak nevychovaní, jak o sobě často slýcháváme nebo máte jen kladné zkušenosti? Co Vás vedlo k tomu zasednout za katedru? 

Vnímám velký smysl v tom, když můžu ostatním předat nějaké informace, zkušenosti a podněty. Proto jsem si svého času vybral výuku fyziky na jedné pražské střední škole. Možnost vést studenty kouzelným světem fyziky, to bylo něco velmi lákavého. Ale jak možná už tušíte, záhy jsem zjistil, že jsem si to vykreslil příliš růžově. I když jsem se snažil neobtěžovat je suchými a nepochopitelnými definicemi, i když jsem jim o fyzice z velké části spíše volně vyprávěl, velké množství studentů mne odmítlo velmi viditelným projevem nezájmu. Měl jsem ve třídě vždy jen pár jedinců, kteří buďto naslouchali, nebo se alespoň snažili tvářit, že naslouchají. Jedním z problémů byl ten, že na dané množství učiva bylo přiděleno příliš malé množství vyučovacích hodin, což je problém, který přetrvává a doslova ničí kantorům možnost něco studenty skutečně dobře naučit. Větší problém však vidím v tom, že dnešní mládež možná nemá úplně dobrý příklad v tom, na jakých hodnotách a jakých pravidlech současný svět z velké části stojí. Oni nejsou slepí, oni vidí, že dnes až příliš vítězí arogance, nečestnost a egoismus. Někteří pak právě tohle přijmou jako ten správný směr, jiní to vzít za své nechtějí, ale jsou rezignovaní tím pocitem, že boj za správné a ušlechtilé postoje nemá smysl. Navíc je dnes intenzivně vnucován konzumní způsob života a pojmy jako pokora, skromnost a úcta jsou skoro spojovány s výsměchem. Korunu tomu pak nasadí situace doma, tedy vztahy s rodiči. Oba rodiče bývají většinu času utopeni v zaměstnání a když podvečer přijdou domů, často se nevěnují svým dětem tak, jak by měli. Mládež pak nevidí správný příklad ani doma, ani ve světě kolem.

A jak jste se dostal k nápadu napsat učebnici fyziky? V čem vidíte největší nedostatky těch současných? Kdy by měla vyjít?

Ten nápad napsat učebnici jsem neměl já. Oslovilo mě nakladatelství, že momentálně shánějí někoho, kdo by napsal fyziku. Neuměl jsem odmítnout. Záhy jsem si vzpomněl, jakým způsobem bývají učebnice fyziky obvykle napsány, tedy jak složitě a neempaticky bývá takové učivo podáno a rozhodl jsem se, že se pokusím o co nejjednodušší a nejsrozumitelnější výklad. Bylo to ode mne možná až příliš odvážné, protože proměna suchých a nepochopitelných definic do volnějšího výkladu, to se ve školství, a celkově ve vědě, moc nenosí. Takže jsem se namočil do docela těžkého úkolu najít kompromis mezi srozumitelnějším pojetím a mezi dodržením toho, co se od řádné učebnice úzkostlivě očekává. Ona to nebude žádná tlustá knížka, naopak jsem to záměrně pojal velmi stručně. Text už je hotový, ale ještě se musím vypořádat s nějakými korekturami a čeká mě ještě příprava grafiky. Doufám, že byste jí do konce roku 2014 mohla objevit na regálech.

A nakonec... Máte něco, co byste našim čtenářům chtěl sdělit? Nějakou radu do života, rčení nebo něco podobného? 

Role člověka na Zemi není jednoduchá. Člověk je směsí zvířete a duševně vyspělé bytosti ve společnosti, kterou stále více prorůstá nerovnováha a určitá podoba nespravedlnosti. Ale s tím, jak roste to špatné, zároveň povstává i to dobré. Držme se, věřme si a zkoušejme dávat dobrým věcem šance, i když nám to často podrazí nohy. Lidská existence je nepopsatelně úžasným výtvorem vesmíru a přírodních sil. Mějme to v úctě, nechme se světem kolem nás fascinovat. Zároveň buďme v pozoru, ale nezahořkněme. Važme si života. Života kolem nás, ale i života vlastního.

Alexiam