 |
| zdroj ZDE |
Pěstovat potravinové plodiny, které se pak
spálí jako pohonné hmoty, je zločinem proti lidskosti," prohlásil zvláštní
zmocněnec OSN pro právo na výživu Jean Ziegler. Nicméně zločinci z EU chtějí do
roku 2020 pokrýt biopalivy 10 % spotřeby pohonných hmot. To by se však
energetické rostliny musely pěstovat na 70 % orné půdy, což by rozvrátilo
evropský trh s potravinami.
A proč se v novinách nedozvíme pravdu?
Protože stejní zločinci diktují médiím, o čem se psát bude a o čem ne. Platí
novinářům za šíření lží!
Proč se nepíše, že na výrobu jednoho litru biopaliva je třeba 2500 litrů
vody?
Proč se nepíše, že biopaliva škodí čtyřikrát víc než benzin a nafta?
Proč se nepíše, že zavedení biopaliv zvýšilo ceny základních potravin a
spustilo v zemích Třetího světa potravinovou krizi?
Proč se nepíše, že pěstování "energetických plodin" jako kukuřice
nebo řepka zahrnuje rozsáhlé uvolňování oxidu dusného, který je cca 300× horší
skleníkový plyn než CO2?
Proč se nepíše, že množství zrna, použitého k naplnění nádrže většího
sportovního automobilu ethanolem by pokrylo spotřebu jídla jednoho člověka rok?
Proč se nepíše, že probíhají jednání o dodávkách etanolu z Brazílie, kde je
kvůli jeho produkci vypalována stále větší plocha amazonských pralesů?
Proč se nepíš, že ze stejných důvodů se kácejí i pralesy jihovýchodní Asie
a vymírají tisíce rostlinných a živočišných druhů?
Proč se nepíše, že k vyprodukování biopaliva je třeba více energie, než se
získá jeho spálením a že vedlejším produktem je eroze půdy, znečištění a
postupné vyčerpávání vodních zdrojů?
Ano, Evropská unie dotuje zločin, kterým je spalování potravin a i když sám
Brusel vydal zprávu o škodlivosti biopaliv a přiznává, že škodí více než benzin
a nafta, nikoho nenapadne toto šílenství zastavit. Ani jedna země se nepostaví
na odpor. Dokdy budeme těmto zvěrstvům nečinně přihlížet? Zřejmě do té doby,
než hladomor přijde i k nám. To už ale bude pozdě...
Naprostej souhlas. Ohání se ekologií a kdovíčím vším možným a přitom pomalu ukrajují z produkce jídla, až nám opravdu nezbyde skoro nic. Navíc se taky nikde nepíše, co dělá ta úžasná řepka s půdou. Správně by měl být totiž pětiletý (!!) interval mezi pěstováním řepky, a běžná praxe zemědělců? Rok nebo dva! Za chvíli na tý půdě nepůjde nic vypěstovat, ale přesně jak píše Petr, začne to všechno pořádně zajímat až když nebude v supermarketech dost jídla.
OdpovědětVymazatNavíc, jaká do háje ekologie, když se těma biopalivama plněj jedny z NEJHORŠÍCH možných pohonných jednotek ve skoro celým Vesmíru?!! (spalovací motory). To je fakt krásnej příklad toho, jak jde všechno o 180° otočit a vecpat lidem tak, že to ještě budou podporovat.
S tou půdou je to velice podobné v oblastech, kde kácíme deštné pralesy. Ta půda není nijak zvlášť úrodná, nasadí se na ni teda dejme tomu palmy olejové, ale i těm se tam po pár letech přestane dařit - vyčerpaly živiny, ze kterých prales žil roky a roky (a žil by i dále, kdybychom ho nepokáceli), tak se vykácí další část pralesa a zasadí se zase tam. A na této půdě si můžeme maximálně postavit nějaké obchodní centrum, jak je naším zvykem nebo ji účelně hnojit chemickým svinstvem, čímž ji můžeme zničit nadobro, jelikož nevíme, co tyto hnojiva udělají za pěknou řádku let.
VymazatTak, to teda koukám, takhle jsem si to ještě dohromady nikdy nedala, ani mě to nedokleplo, díky, ted to vím. hajzlové , nojo, oni se chlebem neživí, jim stačí naše bolest , krev a maso. . . . . iva
OdpovědětVymazatUž Marie Antoinetta to řekla - když nemají na chleba, ať jedí koláče. Mám pocit, že tento pohled u "vrchnosti" nějak přetrvává.
VymazatProblém energií je opravdu diskutabilní. Vidím chiméru, zcela jiný svět, ve kterém má každý člověk energie dostatek pro sebe i něco na výměnu. Zdrojem je vnitřní oheň člověka a ten jej uržuje při životě prostě tak jak už to mnozí známe, potravou, pohybem, žitím. Tito lidé se nezabývají vývojem vnějších technologií, na to by potřebovali energie více než sami mohou produkovat. Zabývaji se technologií vnitřní, pracují se svým tělem, svými orgány, vyvíjí nové způsoby jak konglomerát zvaný člověk dál posunout do sfér zcela nových. Pochopitelně jako vnější technologie i ta vnitřní má svá úskalí, která se nápadně podobají úskalí technologie vnější. Vnitřní a vnější pro ně začíná být důležitým mezníkem k pochopení energií ve spojitosti se sebeuvědoměním a inteligencí. Pro tento mezník se právě nenápadně připravují lidé rozhodnutí najít vodítko s otázkou jak dál.
OdpovědětVymazat