Kapitoly z evoluční teorie druhu HOMO

(silvestrovský fejeton o nás konspirátoristech) 

zdroj ZDE

I. homo probuzený

Přemýšleli jste někdy, kde se bere "homo probuzený"?
To máte tak. Jednou zákonitě přijde chvíle, kdy vás totálně vytočí čtrnáctá reklama v půlhodinovém filmu nebo výhodná akce na bůček za 99,90. A když vám váš čiperný venkovský synek přinese už osmnáctou poznámku znění  „Je neklidný“ (= Lítá po chodbě jak utržený ze řetězu), konečně vám v hlavě zahlodá červík, že něco v tom našem světě asi nebude tak úplně OK.
Někdo si rezignovaně během patnácté reklamy dojde na WC a pak, aniž se dočká konce filmu, zcela vycucnutý usne mezi rozsypanými chipsy. Jiný jde do hospody a svou bezradnost vymlátí do ksichtu stejně bezradnému sousedovi u stolu.
To všechno je vpodstatě klid před bouří. Protože to, co přijde pak… Náhodně zachycená věta nebo omylem otevřená internetová stránka spustí - Příběh:
    
Cože? Kafe že je fuj? Hmmm… Jdeme na bylinky – a suší, popíjí, inhaluje, potírá se. A když už je skoro zelený a za ušima mu raší smetánka lékařská, nazná, že to chce proložit pohybem. Ale žádné fitko! Ne ne! Něco duchovnějšího. Určitě jógu. Nebo ne, lepší je tai-či. Jo, to je vono! A cvičí a vlní se, v útrobách mu žbluňkají litry vody (protože už dávno zjistil, že ne čaj, ale čistá pramenitá voda je to pravé ořechové)…
Pak unaven a zdravě vysílen přemýšlí… co by kde slupnul.
Jó, třeba bifteček… mňam… , vzdychne a zasní se.
Proboha, NEE! Jak by k tomu přišel ten roztomilý tvoreček s buličíma očima! Brrr!!
Dobře, dám si biftek, ale sójový. Tak! …
Cože to tu píšou? Sója že je GMO. Co to proboha zas je? Že by opět nějaký americký brouk? Abych si nezaneřádil klystýry vymydlená střeva! Dalo to takovou práci!
A pro jistotu hledá: GMO, GMO, …nee, to že je fakt?!?! Že by byli ti vědci takoví hlupáci, aby z nevědomosti ublížili spotřebitelům? Ne, tomu nevěřím! To by přece bylo v televizi. Nebo aspoň u nás ve vývěsce... To je prostě kec.
…Nojo, ale co když na tom něco bude? Oni fakt ty Američani, co se pořád cpou hambáčema, koblihama a všelijakým müsli (né, i müsli, který jsem naučil celou rodinu denně s nábožnou úctou pojídat zalité zdravým kravským mlékem!) ty Američani teda nevypadaj zrovna dvakrát zdraví. A štíhlí už vůbec ne…
…Jenže proč by nějaké to Mon… Monte… jo, Mon-san-to ubližovalo VLASTNÍM lidem??? To přece nedává smysl! To by bylo v novinách! A demonstrovalo by se! To by si přece nikdo nedovolil!!!
Ne? A už jsi něco slyšel o depopulaci?
Tak začíná další kolo: ilumináti, banksteři, protokoly sionských mudrců, Rotschildi a Rockefelerové, očkování, umělé viry, atd. atd. atd…
A chemtrails. To už náš homo hledající vyděšeně, ukryt za trojitým sklem nově předělaných oken, sleduje zlověstné čáry na obloze. Den, dva,… Po týdnu ale už musí do práce. Obrněn deštníkem, pršipláštěm a vysokými galošemi statečně vstupuje do slunného dne…

A tak to jde den ze dne. S každou přečtenou knihou, článkem na internetu, setkáním s novým člověkem se obraz zostřuje, další a další pixílky upřesňují to, co původně vůbec nebylo vidět. Odtud už pro našeho homíka není návratu. Ne ne.
Slupnul červenou pilulku i s chlupama, ani si nevšiml.

zdroj ZDE

II. homo hledající

V příštích časech ho budete často nacházet v pozici Rodinova Myslitele. Nemluví, přestane se holit/líčit a žákovskou s devatenáctou poznámkou podepíše mlčky, nepřítomně - k údivu nejen celé rodiny, ale především drobné třídní učitelky s tikem a pisklavým hláskem.
Nastala totiž úžasná doba, kdy po nocích zcela konsternován a s vyvalenými zraky louská story o ufounech. Nojo, voni tu fakt JSOU!! A ty bestie iluminátský nám nic neřekly!!
I kolega v práci si všiml. S údivem zjišťuje, že náš homo hledající se přestal povzneseně, sarkasticky usmívat, když mu se zápalem líčí, jak pokračují práce na jeho vytuněném perpetum mobile. Dokonce projeví zájem, jak mu to šlape! Pak znalecky pokývá hlavou, pod bujícími vousy utrousí pár nesrozumitelných mouder, z nichž nadějný konstruktér vyrozumí něco jako „nulový bod“ nebo „Bediniho motor“. Hm, s největší pravděpodobností kouzelnické formulky. Jo jo, je to fakt asi guru!
Zvečera se pak náš homo zadumán pídí mezi plujícími oblaky (rudými, samé báryjum) po jasných známkách zákeřných mikrovln a promýšlí rafinovanou taktiku zítřejšího octoboje. Než jde spát, ještě tajně odlije pár skvostných orgonitů do setu sklenic na martini (svatební dar od strýce Pepy, NESAHAT!!!), vášnivě prodiskutuje s internetovými odpůrci, kdo tu bude dřív: Aštar, nebo Galaktická federace? a pak s včelínem místo hlavy ulehne k posilujícímu spánku (hlava k severu nohy na jih!), aby v astrálních výšinách zkonzultoval taktiku pro zítřejší boj. Druhý den slavně zvítězí nad záludnými klimouši, když se mu za přispění kanystru octa podaří zahnat ženoucí se - nabeton uměle vytvořenou - bouři a, stoje bojovně rozkročen mezi vyprahlými záhony, radostně hrozí prchajícím mračnům na rozloučenou.
To má tedy už také zvládnuto a nyní nastal ten správný čas, aby synek přinesl ze školy nedostatečnou z dějepisu; nešťastné pyramidy! A to bysme se na to, pančelko, podívali, že bysme vám nevytřeli zrak! Nás věčně balamutěj v televizi, divil bych se, kdybyste vy stejně nebalamutili děti ve škole!
 A hledá…
Cože? Mladej, koukni, voni ty pyramidy vůbec nebyly hrobem pro faraona! To sou věci, co? To bude úča zírat!
A náš homo zírá taky. Tisíc let sem, tisíc tam.
A jak že to bylo s tou biblickou potopou světa? A cože,… Atlantida?? To je přece jen legenda… Nebo snad ne?... A Sumer a Lemurie a Tara, Maldek, Nibiru… Sírius, Plejády…
Milion let sem, milion tam. (Se světelnými léty nemlich tak.)
Pak synek přinese pětku z fyziky, protože si stejně jako Chuck Noris dovolil překonat nepřekonatelnou einsteinkonstantu „c“, z přírodopisu (babička sice leze po stromech, ale že by byla opice, sem si fakt nevšim´), z chemie (po vzoru svého otce pomluvil zdraví prospěšný fluorid), finanční gramotnosti (táta řikal, že bankéři jsou nejhorší šmejd pod sluncem a že s nima nemám nic mít) nebo nenapsal test z hudebních skladatelů (místo psaní si – považte - pískal!)
Konečně. Podle úctyhodné výše součtu hodnoty známek na synově vysvědčení se zdá, že homo hledající našel! Chodí teď nebojácně demonstrovat, podepisuje petice, vymetá přednášky a semináře. Píše, řeční, vysvětluje, přesvědčuje. Okouzlen mocí přítomného okamžiku vypráví zmateným posluchačům o sonických zbraních, blackautu, ovládání mysli, vatikánských satanistech nebo farmagangsterech, a když už je patřičně v ráži, pak - oděn do všeobjímající bezpodmínečné lásky - na místě zatratí do pekel všechny masožravce.
Lidé se mu smějí. Ťukaj si na čelo. Někdo mu propíchl pneumatiku. Nójo, náš homo hledající…
(Fakt to nemáme lehký!!)

Když pak jednou, po letech, vstřebal úplně všechny informace, co kde luftem letěly, s překvapením zjistil, že jestliže platí informace A, platí i informace B, z čehož vyplývá, že neplatí informace C, protože informace A a B si vzájemně odporují, neboť B je vlastně A. Tak.
Když vystřízlivěl, šel pokosit zahradu.

zdroj ZDE

III. Homo
…nemluví, jen se vlídně usměje, pak něžně pohladí kmen jablůňky a s upřímným přáním dobrého dne pomalu odkráčí k lesu. MÁ PRÁCI.

Autor: Vlabi
Zdroj: Myšlenky o...
Vystavil: Alexiam