Člověk je zřejmě jediný tvor na této planetě, který se nechová v souladu se svými přirozenými principy, ale naopak zcela nelogicky a nepřirozeně:
Každé zvíře se instinktivně vyhýbá nebezpečí.
Člověk nebezpečí vyhledává.
Zvířata respektují noc a den.
Člověk pracuje na směny a někdy noc jenom tak zbůhdarma prohýří...
Zvíře si bere ze svého okolí jen to nejnutnější pro přežití své a svého druhu.
Člověk je nenažraný a myslí často jenom na sebe.
Zvířata si neničí své teritorium.
Člověk je schopen zničit celou planetu.
Každý živočich instinktivně ví, která potrava mu dělá dobře a neničí si tělo tím, co pro něj není dobré.
Člověk jako jediný tvor se živí i nepřirozeně zpracovanou stravou, která prokazatelně vede ke smrtelným nemocem, ale přesto se svých návyků nevzdá.
Zvířata respektují přirozený čas.
Člověk s časem bojuje. Má letní čas, zimní čas, světový čas a spoustu časových pásem. Ale hlavně má pořád „strašně málo času“.
Zvířata se přesunují na nezbytně nutné vzdálenosti a pouze „na vlastní pohon“.
Člověk vymyslel kolo, auta, lodě, letadla a dokonce rakety. Potřebuje být totiž všude co nejrychleji...
Všechny rostliny se po tisíce let dokázaly o sebe postarat samy.
Ale pak přišel člověk se svou chemií, aby jim „pomohl“ od škůdců a nepřátel... A pak tuto chemii sám konzumuje.
Zvířata respektují smrt jako něco naprosto přirozeného.
Člověk ne.
„Jen člověk dokáže nemožné,“ napsal kdysi ruský spisovatel, dramatik a básník Maxim Gorkij.
A měl sakra pravdu!
Ale zakončil bych optimisticky jeho dalším citátem: „Dítě je živý květ země.“ Věřím totiž, že dnešní děti dokáží, aby tato planeta zase rozkvetla přirozenou krásou, jaká jí po právu náleží.
Každý máme kus toho dítěte v sobě. Děti se chovají přirozeně a instinktivně, dokud nepřijmou vzorce chování dospělých.
Zkusme zas v sobě najít to vnitřní dítě ;-)
Petr Hynek
Žádné komentáře:
Okomentovat