čtvrtek 17. ledna 2013

Marta Foučková: Staré odchází, nové začíná

Se zpožděním publikuji vánoční poselství dr. Marty Foučkové. Ne vše se mnou rezonuje (kdo znáte moje články, chápete), ale shledávám v tomto textu mnoho opravdu aktuálního, inspirativního a motivujícího...a paní doktorky si moc vážím. 

Zeptala se mě jedna maminka, jak odvrátit strach a úzkost a uklidnit dítě, které si vyslechlo na skautském táboře přednášku z ezoteriky jedné „sudičky“, ať už se netěší na Vánoce, protože 21. prosince má být konec světa. Nejhorší je fanatismus nejen v náboženských směrech, ale i v přijatém přesvědčení – vytváří zbytečný stres, vyvolává vibrace strachu. 

Staré odchází, nové začíná
Den 21. 12. 2012 nebyl žádným zvláštním  dnem, po něm nastal 22. prosinec....Přesto jsou tyto dny, tyto roky, určitým předělem. Staré odchází, nové začíná.  Setkaly se dva věky a předávají si informace. Zatížení těžkými skutky a myšlenkami klesá do starých časů, čisté prostoupené láskou a světlem půjde svou krásnou cestou dál. Nastává Nové období, Nový věk. Věk Vodnáře, který má jiné podmínky a vibrace, jinou energii a požadavky. Návrat k duchovnímu životu. Hodně lidí se probouzí z materialistického snu, kdy si uvědomují, že je nemohou uspokojit, ani sebelepší radovánky. Tíseň života i prázdnota se nedají  umlčet pozlátkem, ani jakoukoliv náhražkou. Sex  neuspokojuje, vysílí a nikam nevede, drogy člověka ničí, hromadění majetku bere klid…  Odpověď není třeba hledat ani v různých náboženstvích, všechna stojí na stejném základu. Církve svazují. Nová doba si žádá lidi svobodné a zodpovědné. Toho lze docílit pochopením smyslu života, nalezením vnitřního pravého Já, které nás bezpečně vede správnou cestou návratu. Je zcela lhostejné, nazveme-li tuto vnitřní sílu Bohem, Kristem, Buddhou, či Alláhem. Je to Světlo, které svítí v temnotě našeho nitra a čeká,  až ho nalezneme a necháme vědomě rozzářit. Je zároveň naším průvodcem, vnitřním hlasem, intuicí, ukazatelem cesty k lepšímu životu. Je to naše Boží království v nás, které od nejranějšího dětství tušíme, které nás volá a nabízí nejlepší dary.  Je pravým pokladem.

Jsme tvůrci vlastních osudů 
Není bez zajímavosti proroctví pro naši zemi, že se právě v novém údobí stane jakýmsi středem duchovního prozření a úsilí mnoha jedinců,  směřujících k osvícení  či dokonce zasvěcení. České země se v této očekávané době mají stát duchovním  středem ostatním národům. Je pozoruhodné, že  právě zde se rodí vynikající jedinci, kteří sem přenesli  své poznání. Ať už jsou to vědci, spisovatelé, lékaři, herci, prostí lidé i bytosti z královských rodů nebo svatí, kteří už v dávných dobách prokázali svůj cíl. I apoštolové, kteří byli prohlášeni za svaté, jsou dnes mezi námi, aby dále jako tišší a láskyplní pokračovali v Ježíšově učení a nesli tak dál odkaz Jeho lásky. Bylo mi dovoleno zjistit, že celá řada lidí z mého okolí,  i  těch,  s nimiž jsem pracovala, byli součastníky Ježíše v době Jeho pobytu na zemi. Jejich léčitelské i diagnostické schopnosti, především spolehlivost a pracovitost jsou dodnes jejich předností. Svoboda, čest, láska, snaha pomoci pramení v jejich srdcích.  Žijí v  této Bohem vyvolené kotlině, způsobené obřím meteoritem z Vegy. Zneklidňují nás podezřelé praktiky, zločiny, nechápeme ty, kteří mají moc, ale je třeba si uvědomit, že  je to jen malé procento z  mnoha krásných vyspělých lidí.  Právě ty, který čteš tyto řádky, ses narodil do této zvláštní doby na toto zvláštní místo. Přináší ti mnoho nepokoje a ještě více starostí. Zároveň tě ale nutí k hledání vnitřního klidu, abys veškeré napětí, které tě denně rozechvívá a zrychluje tvůj čas, ve zdraví zvládl. Ano,  je to období přechodu do Nového věku. Jak vědí všichni, kteří se zajímají o astronomii a astrologii,  přináší mnoho změn, zejména když je dělícím časem začínající nový Platónský rok. Mnoho lidí si nepřipouští závratné děje v technice, společnosti ani vlastní psychice. Můj Mistr často říkal: „přijde obnovené křesťanství“. Tehdy jsem mu nevěřila, ale dnes vím, že Světlo a Láska v srdci každého z nás změní svět. Bude jediné náboženství, prosté organizací a fanatismu, neboť to bude pravé křesťanství lásky k Bohu. Bůh není zlo, Bůh je láska, Bůh je Prasvětlo. Za to, co prožíváme a nelíbí se nám, nebo čím dokonce trpíme, nelze vinit Boha. Je to naše setba, nyní nebo  kdoví v kterém životě. Každá duše je zodpovědná sama za sebe, co zasela, to sklízí. Jsou ale i výjimky. Avatar -- Boží syn, který přichází na začátku každého věku, nebo Mistři, pomocníci Boží síly, na sebe berou úkoly pro dobro lidí a ty mohou být i utrpením, jako v případě Ježíše Krista. Jeho milost se nevyčerpala, bude působit navěky, neboť  Boží láska je věčná. Až se v českých zemích narodí nový Avatar, bude poslem míru. Ukončí se všechny války, které lidstvu přinášejí  strádání a nezměrnou bolest. Pochopíme, že jsme na zemi jako bratři a sestry. Křesťanství zaručí, že nikdo nebude žít na úkor druhého. Pak také pochopíme zákony vesmíru, tedy i zákon karmy, který nabízí neomylně a nezbytně poznání spravedlnosti a tím i návrat duše do dalších životů. Uvědomíme si, že žijeme jako součást celého vesmíru, kde každá myšlenka tvoří svojí vlastní entitu, uchovává se a vrací ke svému“ tvůrci“, jak říká nejnovější teorie strun. Poznáváme, že jsme tvůrci vlastních osudů, vše, co jsme kdy vytvořili, se k nám vrací stejnou sílou.

Jeho zbraní byla láska 
Učení o znovuzrození je staré jako svět sám. Ježíš nám ho  připomněl svým životem a zmrtvýchvstáním. Mnozí z nás  již zapomněli, že se před dvěma tisíci lety narodil jako Avatar věku Ryb, aby přinesl nové učení a tím probudil lidi z hmotného spánku a dal jim naději na návrat do božího království. Přišel nás naučit lásce. O Vánocích slavíme Jeho narození, ale často si neuvědomujeme, proč se narodil. Někteří lidé ani neví, že se zrodil v jejich srdcích,  aby ukázal cestu k Bohu a zmírnil tak  pozemské utrpení. Dal  nám naději, že nalezneme pravý smysl života,  uvědomíme si, že nejsme jen žijící a myslící bytost, že přesahujeme svou existencí do duchovního světa. Ježíš Kristus, jako Syn Boží,  na sebe vzal lidské tělo, narodil se jako člověk, avšak s neomezenými schopnostmi a neobyčejnou mocí. Křísil z mrtvých, uzdravoval nemocné, nebyl stržen k zemi ženskou přitažlivostí. Vnímal budoucnost i minulost. Za své apoštoly si vybral většinou prosté lidi. Díky svým božským schopnostem znal jejich minulost, věděl, že již v dřívějších životech prošli zasvěcením. Někteří přímo v egyptské pyramidě v Gíze. Byl vyslán jako posel Boží, aby učil lásce a odpuštění. Prostým lidem přibližoval jednoduchým způsobem  Boží pravdy v podobenstvích tak, aby mu porozuměli. Nikdy nevzal do rukou zbraň, jeho zbraní byla láska. Nikoho nezarmoutil, nikomu neublížil. Nenesl ani zodpovědnost za ty, kteří se jeho jménem dopouštěli nepravostí, křivd i zločinů. Čistotu jeho učení  dál v utajení udržovalo až do nedávné doby společenství mystiků. Mystika jako tajné učení o duchovním světě provází lidstvo z doby dávno před Egyptem a učením Mayů. Pravda je prostá, nemusí být zahalena do mnoha filozofických formulí. Ty naopak často pravdu zkomolí. Mystici na celé planetě jsou svobodní, jdou individuální cestou k Bohu. Schází se, aby si ve svém srdci oživili Krista. Neexistuje žádné sdružení, žádná organizace, soubor pravidel, ani název. Jediným zákonem je snaha o dodržování božího zákona světla a lásky v srdci, úsilí pečovat o štěstí a radost všech, se kterými se setkávají. Dodržovat přikázání ze strachu je sice účelné, ale daleko cennější je podvolit se Bohu pokorně, zodpovědně a uvědoměle ve svém nitru. Je to sice daleko těžší, ale prosíme-li, pomoc přichází. Za strachem se skrývá lidská nevědomost. Ta zároveň přináší nepochopení Božích záměrů a Boží vůle. Všichni jsme součástí výukového plánu. Hledáme i nalézáme.Všichni jsme na cestě a tou je život sám, proto je nutné dávat pozor na všechna slova i myšlenky, které by mohly nepříznivě ovlivnit druhé lidi, zejména citlivé dětské duše.

Rozsviťme své  duchovní srdce
Je mnoho cest, jen jedna vede k cíli. Je to cesta Boží Lásky v našem srdci. Je to cesta k Bohu, cesta ke kráse a štěstí. V dnešní době  je třeba, aby většina lidí na planetě Zemi našla jedinou pravou cestu -- do duchovního srdce. Způsob, jak rozlišit dobro a zlo, naučit se ovládat negativní myšlenky, rozeznávat dobré a zlé činy, které se později objeví jako realita v hmotném světě a určí jeho kvalitu. Cestu nám osvětlí světlo v nás a prostupující nebeská láska. Boží království v našem srdci pokaždé prozáří mraky a temnoty našeho života, vnitřní hlas nás neomylně povede k cíli.  Je nutné pochopit, že hmotný svět byl stvořen světem duchovním a je v neustálé změně a v pohybu. I my cítíme, že se vše mění, den za dnem přechází v sen, proces, který nikdo nezastaví.
Uběhl celý jeden věk, jedno dvoutisíciletí Ryb, obtěžkané soužením, nevědomostí a neporozuměním. Příliš dlouho trvalo, než jsme pochopili Ježíšova slova:  „Miluj svého bližního jako sebe sama, neoplácej zlé zlým, miluj i své nepřátele a odpouštěj.“  Je to náš úkol, předávat toto poselství, aby se naplnila lidská srdce láskou, aby světlo prozářilo a prostoupilo naše duše. Jen tak zavládne na planetě Zemi trvalý mír, neboť ten, kdo miluje,  nevezme nikdy do ruky zbraň.
Rozsviťme spolu s vánočním stromkem i naše duchovní srdce, ať září a světlem zaplaví celou planetu Zem.


Autor: PhDr. Marta Foučková
Vystavil: Patrik

Žádné komentáře:

Okomentovat