Fáďos
Pokud si představujeme probuzení jako změnu pohledu myšlení a vnímání, jedná se vlastně o deziluzi. Naše postoje, názory, a systémy víry, se kterými jsme se doposud ztotožňovali, nám po změně přijdou neaktuální a již dále nejsou hodné ulpívání naší pozornosti. Každá deziluze a rozčarování je pro lidskou bytost velmi inspirující a posouvá ji kupředu, i když s sebou často nese pocity, které nejsou příjemné. Na základě zborcení našich dosavadních představ máme šanci začít fungovat ve svém životě o něco efektivněji než před tím.
V tomto světle se zamýšlím nad situací ohledně různorodých vizí, dějů a procesů v aktuálním období. V dnešním rozkvětu svobody informací téměř úplně každý člověk může mediálně publikovat informace, které se mu zachce. Jelikož je již hlavně internetem propojeno celosvětově pár miliard lidí, nějaký příjemce informace se vždy najde. Jde samozřejmě o člověka, kterému daná informace zapadá do jeho systému víry a přesvědčení, která se mu prostě zrovna hodí do jeho momentálního myšlenkového schematu. O důvodech proč se lidé chtějí tímto způsobem vyjadřovat se asi netřeba dlouho rozepisovat. Dle mého 99% lidí to dělá kvůli své sebereflexi - svému egu, potvrzení své existence. Většina z vás asi bude namítat, že je to o sdílení, společném rozvoji, pomoci druhým atd. OK, tento aspekt je tam samozřejmě v nějakém procentu zastoupen také, ale většinou druhotně, pokud se samozřejmě nejedná o bytosti osvícené.
Zdroj obrázku ZDE |
Je tedy na místě se zamyslet nad tím, proč se vyskytuje tolik lidí, kteří zveřejňují svá subjektivně neotřesitelná proroctví (jedno, kde je vzali) ohledně budoucího vývoje událostí a proč je na druhou stranu tolik lidí, kteří jim bezmezně věří, i když jde v naprosté většině o iracionální víru podloženou pouze tvrzením daného člověka a jeho různými pseudodůkazy. Jde přitom o lidi, které většinou ani osobně neznáme. Otázka vlastně nezní jestli tomu věřit nebo ne, protože v rámci vesmíru se může stát kdykoliv cokoliv (vždy pouze v rámci TEĎ), ale proč tomu věnovat svou pozornost = energii? V historii bylo podobných předpovědí mnoho a bylo zde také mnoho lidí, kteří jim věřili natolik, že třeba už nezaseli obilí... No a pak je samozřejmě postihl hladomor. Je to vlastně celkem srandovní... Každý člověk má svou verzi nějakého spasení, pseudovíru v poslední záchranu. Protože mnoho z nás postrádá v životě smysl, zároveň však nevíme jak mu jít naproti, nebo jsme příliš pohodlní na opravdovou osobní změnu, hledáme zázračnou pilulku, která to udělá za nás. Myslím, že přišel čas deziluze... Čas využívání naší energie efektivně.
Zdroj obrázku ZDE |
Alespoň částečné procitnutí z této iluze je nevyhnutelné. Je také evidentní, že původci zaručených informací se budou snažit různými argumenty udržet naši pozornost a přísun energie a budou se bránit sesypání jejich vratkých konstrukcí. Podezřelé mi přijde hlavně to, jak se někteří informátoři skutečně zarputile brání nahlodání jejich vlastních pravd, jakoby měli strach z jejich zborcení a následného odříznutí od proudu energie pozornosti - toto už dost zavání sektářstvím. Mnoho z věcí, které obhajují je sice smysluplná, ale kdo z nich má patent na PRAVDU? Jde pouze a jenom o další myšlenková schemata, která neobsahují poznání. Obsahují často pouze interpretace výjevů z nevědomí, které nás uvádějí do dalších nekonečných kotrmelců a onanií naší mysli. Chceme se neustále dokola zmítat v očekáváních, víře a pochybnostech jestli se NĚCO stane? Zkusme nechat tuto deziluzi působit směrem k nastartování naší aktivní změny.
Zeptejme se sami sebe: v jakém světě chceme žít a hlavně co pro to můžeme sami ze své přirozenosti udělat? Šíření a čtení inspirujících a praktických informací je určitě prospěšné, ale vzhledem k tomu, že žijeme v hmotném světě, je daleko účinnější konat konkrétní fyzické skutky a upřímně rozšiřovat své vědomí a NEverbální poznání.
Autor: Ondřej Janoušek
Zdroj: Přišlo mailem
Vystavil: Fáďos
Díky za tento článek. "Čas využívání naší energie efektivně." To je oč tu běží. A o skutky, jak píše autor. Jdeme na to :-)
OdpovědětVymazatMám jedno neotrasiteľné proroctvo - zas je tu dnešný deň nám daný ku životu. :) Dakujem, BED
OdpovědětVymazatSuper článek (zdá se mi možná egocentricky, že zčásti inspirovaný i tím mým na podobné téma) - začnu už konečně chodit na náš společný mail! :-D
OdpovědětVymazatPatrik
hezky se tento článek doplňuje s tímto: http://www.novebohatstvi.cz/2013/01/v-den-kdy-to-melo-skoncit-to-zacalo.html
OdpovědětVymazatVyšli i ve stejný den...
Celý lidský život je o výměně energií. Jde o to naučit se s ní zacházet bezztrátově, aby mohla narůstat rovnoměrně mezi všemi účastníky komunikace. Aby tato energie byla založená na dávání bez toho, abychom za to něco očekávali. Tato komunikace může být vědomá nebo i nevědomá. Vědomá komunikace je taková, kterou cíleně zaměříme, zatímco nevědomá komunikace je například při hluboké meditaci, kdy se naše vědomí natolik rozšíří, že se dotkne například věcí, květin a potom, i lidí, se kterými se následně po meditaci v běžném životě setkáváme. Jemno-hmotné až čistě duchovní energie z nás po hluboké meditaci vychází a působí na všechny, kteří se nacházejí v dosahu těchto velice jemných vln. Současně svým zvnitřněním vytváříme určitá morfogenetická pole, která působí svým vlivem dále. Po mnoha letech pravidelných meditací člověk dospěje do stavu ne-Meditace, protože sama meditace se stala přirozenou součástí lidské bytosti. Ze zkušenosti vím, že potom stačí vyjádřeno časem nanosekunda zvnitřnění, abyste dosáhli hladiny živého ticha. Co je daleko těžší, je naučit se z této hladiny jednat v reálném fyzickém světě, protože tehdy už jednáte z pozice svého Ducha a tehdy již máte velkou zodpovědnost, jak se svou energií zacházíte, protože, přiznejme si to, jakákoliv energie je hybatelem a je příčinou rozpohybování tím kterým směrem. Čím více se jakékoliv poznání stalo vaší součástí, tím větší zodpovědnost máte. To je známá věc.
OdpovědětVymazatSkutky jsou jistě chvályhodné, ale k činům nejdříve musíme dozrát právě přes čistou vnitřní touhu lidem dát něco ze sebe sama. Jen ten člověk, který doroste do pozice hybatele nebo konatele může mnohé změnit. Ale ani tu verbální komunikaci bych nezatracoval. I živá slova založená na zkušenostech pisatele mohou svou inspirací rozpohybovat nejednu vlnu budoucích činů.