Autoři tohoto projektu přispívají do pole informací tím, že zde kromě umisťování vlastních příspěvků třídí dle vlastního uvážení textový materiál z jiných zdrojů. Výsledkem je tak svébytné centrum informací z oblasti spirituality, psychologie, alternativní medicíny atp. V mnohém ohledu jsou zde konkrétní témata pojímána nově a tento nový pohled může být chápán jako nová energie, jejíž živým středem - a rozcestníkem - by měl tento portál být...
neděle 26. srpna 2012
Je hezké pomáhat, ale...
Je hezké pomáhat ostatním - ale neděláme to právě jen kvůli tomu, že - je to hezké?! Co víme o těch, jimž posíláme almužnu přes různé "charitativní" organizace? Stojí o naši pomoc? Teď už možná ano, už si zvykli, že dostávají. A neděláme tím více škody než užitku? Každý se narodí do určitého prostředí s určitou výbavou z nějakého určitého důvodu. A v lidském těle potřebuje získat zkušenost, vyrovnat se s tím vším kolem sebe po svém. A najednou mu přijde odněkud balíček, pak druhý, třetí... Pak přijdou misionáři a obrátí ho na svou víru. A zase mu dají, co potřebuje. "Proč bych se doprdele snažil, když mi všechno padá samo do klína?," řekne si ten "chudák" a už nemá potřebu dál na sobě makat. Je konec.
Ale ani v civilizovaném světě na tom nejsme líp. Už od školky nám hustí do hlavy, co je pro nás "dobré" a co není. Stanovují nám pravidla a mantinely. I rodiče nám tvrdí, jak je důležité, co si o nás myslí druzí. A my jim tyhle návnady žereme i s navijákem stejně jako chudáci v Africe naše "humanitární" balíčky. Kéž bychom se dokázali oprostit od všech těch podvodů a lží a postavili se na vlastní nohy a řídili se vlastní intuicí. Kdo z nás ještě ví, co to vlastně je?
Na závěr jeden citát od Osha, který mluví za vše:
"Na světě jste sami: osamoceni jste na svět přišli, osamoceni v něm žijete a osamoceni ho také opustíte. Všechny názory ostatních lidí na vás upadnou v zapomenutí. Pouze vaše pocity a vaše autentická zkušenost vás budou provázet i po smrti. Ani smrt vám totiž nemůže vzít tanec, slzy radosti, čistotu samoty, klid, vyrovnanost, extázi. To, co vám ani smrt nesebere, je vaším jediným pravým pokladem. Avšak to, co vám může vzít kdokoli, žádný poklad není - to vás jen klamou.
Mějte jediný zájem: starejte se a ochraňujte takové kvality, které si ponesete s sebou dál, i poté, co smrt zničí vaše tělo a vaše myšlení - protože tyto kvality budou tím jediným, co vás bude provázet. To jsou jediné skutečné hodnoty a jen takoví lidé, kteří je získali, žijí doopravdy - ti ostatní život jen předstírají."
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pěkný článek, dobrá myšlenka :),Podle jedné knihy o karmě se každý z nás narodí do prostředí, do kterého si zaslouží a musí si protrpět vše s tím spojené, takže pomoc je trochu jako maření božího záměru. Ale na druhou stranu většina lidí má nutkání někomu pomáhat a pokud někomu něco darujete a nečekáte, že vám to nějak vrátí nebo se vám tím zaváže do budoucna, tak v tom nevidím zase takový problém :). Horší když ten obdarovaný člověk pak žije s pocitem, že je stále někomu něco dlužen.
OdpovědětVymazatVidela som reláciu, kde akýsi regionálny zástupca z africkej krajiny prosil, aby sa prestalo "krmiť" humanitárnymi zásielkami potravín, liekov, apod. tých , čo ich nelegálne ukradnú a predávajú na čiernom trhu. ...a hladný ostane hladným.
OdpovědětVymazatBed