pátek 24. srpna 2012

Déšť v prášku? A to jako fakt?

Shodou náhod jsem před pár dny našel na internetu TENTO článek, konkrétně na webu ČT24. Doporučuji přečíst. Nejen proto, že na něj nyní navážu řadou myšlenek, ale spíše kvůli celkové zajímavosti.


S dostatkem vláhy pro zemědělce to v Mexiku zcela jistě není úplně růžové. Je to smutné, to ano, ale nemohu si pomoci - zřejmě to tak má být. Ostatně zeměpisné postavení Mexika nedostatku vláhy docela odpovídá. Déšť v prášku je zajímavé řešení, ale nemohu si pomoci, pozitivní pohled u mě asi nenajde. Samotná idea - pomoci rostlinkám a dodat jim dostatek vláhy - je pěkná, ale...ale! V Článku mě zaráží hned několik věcí.

O co se to vlastně jedná? "Prášek s názvem "Pevný déšť" vznikl ve výzkumných laboratořích. Polyakrylát draselný - hygroskopický syntetický polymer dokáže absorbovat vodu, kdykoli s ní přijde do kontaktu. Vtáhne ji do sebe 500krát víc, než kolik sám váží. Výsledný vodní gel stačí zakopat přímo ke kořenům, kde se pak voda pomalu uvolňuje. Rostlinu vydrží zásobovat měsíce."

Docela chápu zoufalé mexické zemědělce, ale přesto se mi nelíbí řešení takovéhoto způsobu. Zaráží mě, že je toto prezentováno veskrze pozitivně a pochvalně, přestože mě osobně to připomnělo ono dobře známé "Poručíme větru, dešti!" Řešit nedostatek vláhy chemickým způsobem se mi zdá barbarské vůči naší krásné planetě. Už tak v jednom kuse práškujeme, kde se dá.


"...technologie navíc nijak nepoškozuje životní prostředí. Gel se nevypařuje ani nerozpouští ve vodě, rostliny ho do sebe neabsorbují." Přestože je věta míněna pozitivně, já na ní zas tak moc pěkného neshledávám. Je pochvalné, že do sebe rostliny tento prášek/gel neabsorbují, nicméně jestli to chápu dobře, nemá jak zmizet = zůstane v půdě napořád (!) a už jej odtud nikdo nedostane. To si zřejmě s panem inženýrem dostatečně nerozumíme, protože něčemu takovému já říkám poškozování životního prostředí.

"...hygroskopický syntetický polymer dokáže absorbovat vodu, kdykoli s ní přijde do kontaktu. Pro suchem dlouhodobě postiženou oblast toto znamená spásu. Gel zaoraný do půdy bude vstřebávat vodu, kdykoli s ní přijde do kontaktu. Stačí aby trochu zapršelo a prášek dokáže stáhnout vodu z širokého okolí, aby ji uchoval pro sebe. Najde-li si rostlinka kousek tohoto gelu, má vyhráno. Ale...voda, která bude absorbována gelem, bude přeci někde jinde chybět, ne? V případě několika políček v Mexiku to nemusí být až takový problém, ale nedovedu si představit, co by to udělalo, kdyby po zemědělství zatoužily i jiné rovníkové země. Vzhledem k finanční dostupnosti prášku/gelu bych se ani nedivil, kdyby to brzo přišlo.

Autor: Fáďos

2 komentáře:

  1. Dobrý článok, takýto sneh bol vlani na potoku Ľubičák v obci pod Tatrami. V hrubšej vrstve na brehoch sa držal a držal, špinavý, zabláteny, bolo mi divné že je iný ako roky predtým.
    Napadá mi, že už dávno dostať rastliny s hydropónnnym gelom, ale našinec to akosi neprijal.
    Bed

    OdpovědětVymazat
  2. Souhlasím jak s Fáďosem, tak s Bed; takové vylepšováky ať si jejich výrobci nechají. Dost dobře napsáno! :-)

    OdpovědětVymazat