Chtěl bych se s Vámi v krátkosti podělit o střípek z mé cesty, konkrétně o ten co mě přivedl k příjímání Primární energie (prány, pralátky, chi…). Účelem toho, co Vám chci sdělit není návod - těch už je dost, ani poučování a už vůbec ne papouškování. Chci jen lidem, které to zajímá, ukázat kolik je směrů, kterými se lze vydat. Chci je inspirovat a chci, aby měli možnost poznat vlastní cestu a po ní se nakonec vydat. Jakmile se po ní vydáte a vezmete svůj život a zodpovědnost za něj do svých rukou, začnou se dít nevídané věci. Informace, které potřebujete se k Vám dostávají, vy prostě plujete s nimi a nakonec je i přestanete hledat venku, protože zjistíte, že ten nejlepší zdroj máte stále s sebou, uvnitř a že z něj umíte číst a čerpat. Je to informační nezávislost a soběstačnost a to je stav, který vede k rychlému duševnímu rozvoji a vývoji. Bylo by mi proto ctí Vás třeba i na cestě k tomuto cíli inspirovat, stejně jako to, co inspirovalo a stále inspiruje mě.
Předně chci svými slovy malinko zauvažovat nad tím, co to pro mne přijímání Primární energie, prány, či breathariánství je. Říká se, že když člověk občas jí, ale ne více než 300 kalorii/den, jedná se stále o breathariánství , protože normálně nelze přežít na 300 kal/den. Člověk tedy musí být evidentně živen z něčeho jiného. Někdo jiný Vám řekne, že je to hloupost, že buď čistá prána, nebo se nejedná o breathariánství . Podobná situace nastává, když se začnete zajímat o zdroj, ze kterého se chcete začít vyživovat. Někdo chodí vstřebávat energii při východu slunce a říká tomu třeba zahuštěná sluneční energie, jiný chodí do lesa, další k moři… a jiný ji přijímá kdekoliv a kdykoliv, protože nakonec zjistíte, že se jedná o jakousi substanci, pralátku, energii vědomí, energii zdroje a jelikož je z ní stvořeno naprosto vše (i slunce, hvězdy, "prázdný" prostor ve vesmíru a dokonce i vy sám), tak i přijímat se dá naprosto všude a z čehokoliv (zřejmě tedy i sám ze sebe). Důležité potom je vlastní poznání a to že vše děláte naprosto vědomě. Samozřejmě faktem zůstává, že přijímat ji na místech, kde se v ní doslova koupete, je určitě příjemnější a pro spoustu lidí logicky i snazší, navíc existují místa sama o sobě energeticky velmi silná. S problematikou způsobu přechodu na Primární energii opět narazíte na spoustu cest. Některé drastické a některé z mého pohledu až nebezpečné, ale vždy je otázkou pro koho nebezpečné či pro koho třeba naopak přirozené. Dovolte mi tedy, abych se s těmi co mají chuť naslouchat a nechat se inspirovat, podělil o moji cestu, o můj pohled, o moje zkušenosti a vize a můj názor na ony způsoby.
Mojí snaze o přechod na Primární energii předcházela dlouhá doba všemožného čistění a to nejrůznějšími způsoby, které zde kvůli obsáhlosti nebudu popisovat. Jednalo se o různé méně či naopak velice účinné přírodní prostředky a úplný odklon od Terciární energie (maso). Nebylo to tím, že by mě k tomu někdo nutil, ale postupně a přirozeně mi prostě maso přestávalo chutnat, vytrácelo se ono potěšení z jeho konzumace a tím mizelo i z mého jídelníčku. Začaly mě prostě přitahovat jiné potraviny. První pokusy přesvědčit buňky vyživovat se Primární energii jsem započal na jedné dovolené u moře. V té době jsem vůbec netušil, že se mi to povede, ale s odstupem času musím říct, že si teď uvědomuji už tam dny úplně bez hladu a se spoustou energie. Přikládal jsem to vysokým teplotám, sluníčku a moři. Samotný přechod už potom trval asi jen půl roku nijak intenzivního nebo násilného přesvědčování. Předchozí čištění jsem ještě zakončoval hladovkami, a i když bylo dlouhé a dost intenzivní, tak kdo to sám nezažil asi by jen stěží věřil, kolik se toho ještě na čištění stále najde. Probíhá vlastně nějakou dobu i při příjímání Primární energie, případně při opětovném zanesení. Povídání o tom, by ale bylo na samostatné téma, proto jen letmé zmínky. "Hladovkáři" by Vám pravděpodobně řekli, že jediný opravdu přirozený způsob přechodu na breathariánství je přes hladovky a přes velmi dlouhé půsty. Dostaneme se postupně ke spoustě cest a podle mého názoru mají pravdu v podstatě všichni, protože každý je na jiné úrovni a to tělesně, duševně a mentálně, a pro každého může být jiná cesta tou pravou nebo jiná cesta třeba tou nebezpečnou.
Moje první hladovka proběhla až po víceletém čištění, snažení se o duševní či spirituální rozvoj a půl roku od prvního "laškování" a pokusech přesvědčit buňky k přijímání Primární energie, nejen z důvodu čištění a přechodu na Primární energii ale i z čistě spirituálních důvodů. K mému velkému překvapení od prvních dnů jsem neměl hlad, ani ony první tři dny, které jsou často nazývány *Pravé poznání pojmu "hlad"* jsem prostě nepociťoval ani sebemenší hlad. Ty první tři dny mi sice kručelo v břiše, protože jsem mu nic nedával, ale absolutně bez pocitu hladu. Faktem je, že než jsem zkusil tu první, tak jsem to buňkám pomocí meditace oznámil a znovu jim nabízel možnost vyživovat se Primární energii a nabádal je k čištění. Zažil jsem opojné pocity z vůní, kdy mi po xx dnech hladovky, stejně jako v těch prvních, vůbec nevadilo připravovat jídlo někomu jinému, čichat vůně, či povídat si s někým jiným, kdo jí a nevzít si ani kousek. Netoužil jsem po tom.
Používal jsem podobnou meditaci a způsob jaký najdete pod odstavcem Přepnutí na Primární energii - postup: http://www.pentablue.net/temata/07007.html
Zvláštní je, jak v této fázi již funguje domluva s buňkami a to až velice překvapujícím způsobem. Pro ilustraci uvádím, že rozhodně nejsem malé postavy a chatrné konstrukce, opak je pravdou. Domluvil jsem si s buňkami rozpuštění rezerv (tukových zásob) a ono se to skutečně dělo - tuky začaly všude po těle mizet. Vyzkoušel jsem i opak a řekl buňkám "chci teď nabrat". Bylo až neuvěřitelné, že během jediného dne jsem byl schopen najednou na váze přibrat i o 4 kila, aniž bych cokoliv snědl. Bylo pro mě až neuvěřitelné, jak se dá komunikovat s vlastním tělem a vlastními buňkami. Zkoušel jsem to znovu a znovu, ve snaze přesvědčit se, že je to opravdu tím, že to opravdu jde a že to není shoda náhod nebo přílišná fantazie. Dříve jsem byl zvyklý při mé výšce hodně jíst, mizely ve mě velká kvanta jídla a já najednou žasnul nad tím, že jsem nehubnul, ani když jsem nejedl vůbec nic.
Později jsem se rozhodl, že vyzkouším možnost zůstat na plném vyživování se Primární energii a ponechání si možnosti jíst, ale jen jako zábavu a prostředek komunikace, kdy z potravy kterou jíte nic nepřijímáte. Je to o něco obtížnější a chci se u toho chvíli zastavit a podělit se o zkušenosti s tímto stavem. Dalo by se říci, že je to tak trošku neustále balancování na hraně. Tento stav je potřeba neustále udržovat, aby buňky nepřešly na částečný příjem Primární energie a nezačaly získávat energii a látky ze Sekundární energie.
Pozitiva - jíte jen a čistě kvůli chutím, zjišťujete jak neuvěřitelně některé věci chutnají, zažíváte často doslova chuťovou nirvánu a jen z malinkatého množství máte dost. Opravdu si velice užíváte, nejste tlačeni ani hnáni hladem. V tomto stavu a při plném vyživování Primární energií neřeším vitamíny, minerály, překyselení, alkalicitu ani cokoliv jiného.
Negativa - věci jako maso, alkohol, někdy jen i těžké potraviny, nebo i větší porce (pro jiného běžné) - přejedení se, kouř z cigaret (nebo mě i tříhodinové máchání se v bazénu s chlorovanou vodou), vás přepnou zpátky do stavu výživy "normální potravou" (či částečně) a tělo Vám to dá znát.
Můj vlastní pohled na způsoby a metody přechodu na příjem Primární energie
Jak už jsem naznačil je hodně metod a způsobů přechodu na vyživování se Primární energii. Půst, kdy vlastně bez domlouvání se s buňkami, lidé docílí velkým vyčištěním těla a tím i vyčištěním čaker spontánní rozběhnutí proudění energie. Praktikují dlouhé půsty, kdy už tělu dávno dochází i samovyživovací prostředky a tělo samo přechází na výživu Primární energii.
Dále potom např. metoda Jasmuheen, kdy tělo dle mého názoru a cítění doslova donutíte na pránu přejít tím, že nejíte a nějakou dobu dokonce ani nepijete a tělo tak doslova a do písmene nemá na výběr. Buď na Primární energii přejdete, nebo si velice ublížíte či dokonce zemřete. Avšak pro člověka vyčištěného, s dobrou funkcí čaker, bez energetických bloků a s dobře proudící energií, to nemusí být problém. Nebo lehce upravená metoda Henriho Monforta s třemi kontrolními prvky a už domluvení se s buňkami, kdy sám říká, že není potřeba vůbec přestat pít. Či přirozená cesta, kdy zjistíte, že si dokonce nemusíte ani zcela nechat odstavit zažívání a přesto se můžete Primární energii plně vyživovat. Každá z cest je snadná či obtížná pro někoho jiného, stejně jako bezpečná či velmi nebezpečná, každý máme jinak vyčištěná či zanesená naše těla a to nejen ta fyzická. Každý jsme duševně třeba někde jinde, každý jsme trošku někde jinde na cestě poznání, prozření i cestě vstříc jednotě.
Na závěr pár mých letmých postřehů z přijímání Primární energie:
- Neuvěřitelné množství energie, i např. v horách bez tréninku a předchozích zkušeností, síla energeticky utahat i zkušené horaly.
- Klesající potřeba spánku u mne někdy až na 3 hodiny za noc, po kterých se vzbudím naprosto vyspaný a déle už spát prostě nevydržím.
- Velký rozdíl ve zdraví v odolnosti proti nemocem, breathariáni často popisují něco jako "absolutní" zdraví.
- Velký rozdíl v odolnosti proti zimě či teplu.
- Velké zostření chutí (varianta ponechání části jídla), vůní které vás jakoby dokážou nasytit (varianta bez jídla).
- Pružnější tělo, záda a svaly přestávají bolet i při delší zátěži.
Míra těchto vlastností vždy záleží na zvolené formě breathariánství.
Znovu zdůrazňuji, že tyto informace jsou jen mé vlastní zážitky a pohledy a nejedná se tedy o žádný návod ani učebnici. Všechno snažení, které v této oblasti podniknete by mělo být s plným vědomím a zodpovědností sami za sebe.
Přeji hodně štěstí na vaší cestě za poznáním sebe sama a universa.
J3ron.
Další díl ZDE
Převzato z Probuzení
Žádné komentáře:
Okomentovat