neděle 30. prosince 2012

Šťastné slunce

Kdysi mi jeden známý přál do nového roku – měj se tak, jak si zasloužíš... A měl naprostou pravdu. Každý se má tak, jak si zaslouží. I když tak často a rádi naříkáme nad nespravedlivostí tohoto světa, jsme to právě my, kdo ho tvoří anebo boří. Sami si vybíráme své přátele a „nepřátele“, sami se rozhodujeme, kudy dál. A mnohdy jsou to samé malichernosti a zbytečně přehnané nároky, jež nám brání vidět opravdovou a přímou cestu.


Začíná nový věk, který bude přát pravým hodnotám a oddělí zrno od plev. Člověk byl stvořen k vyšším cílům než k hromadění a lpění na majetku, k pomluvám, sobeckosti, svárům či lžím. Je na čase přestat řešit druhé a zabývat se svým nitrem, protože my sami nad sebou vynášíme ortel. Pokud bychom měli rádi sami sebe a zbavili se svých traumat, nebyl by důvod řešit druhé.
Přeji nám tedy do nového roku i nového věku, ať se máme tak, jak si opravdu zasloužíme. Ať se dokážeme zbavit i toho nejmenšího strachu v sobě a s láskou, radostí a vírou tvoříme svůj svět bez hranic, protože naše svobodná duše se dokáže rozlétnout pouze v takovém světě...
Přeji vám šťastné slunce do vašich světů.

Autor: Petr Hynek

pátek 28. prosince 2012

Pokračování onoho "co dál" na rovině role duše s názvem "občan ČR"

Rád bych navázal dnes poněkud úžeji na kocovinu z toho, že se nestalo před týdnem nic jasně VNÍMATELNÉHO pro VŠECHNY, jak jsme mnozí mysleli/doufali/věřili a některým to tak dokonce podkopalo vnitřní základy! Na to pozor, to byl možná něčí skrytý záměr. Moc děkuji za všechny komentáře (článek o "2012 deziluzích"), protože si vážím toho, že se tu shromažďují lidé, kteří jsou důkazem, že spirituálně založený člověk může být velmi střízlivého myšlení - nic není jen tak a zadarmo (v tom jsem za jedno s panem Iv). My, co v rámci svých stávajících rolí máme někde rovinu "občan ČR", bychom neměli obzvlášť teď usínat na vavřínech. Sice by naší prioritou měla zůstat práce na sobě, ale někdy je třeba i nějaký ten formální čin společenský (alespoň pro klid svědomí) - za 2 týdny už tu máme prezidentské volby. Abych byl alespoň zdánlivě nestranný, tak přehled kandidátů a jejich názorů najdete ZDE.  :-)

Nemusím asi podotýkat, že to uteče tak říkajíc jako voda. Nemusím rovněž opakovat, že jako nejideálnější kandidátka (ano, žena!) se mi jeví Táňa Fischerová. Abych o tom ale stále nepsal jen já, tady dva krátké vysvětlující příspěvky od dvou odlišných autorů (z blog.respekt.cz, na kterém najdete mimo jiné i Antonína Baudyše): Martin Holub a Jiří Čeček

Velmi symbolické je, že co se týče známek za kampaně, vede počínaje 20.12.2012 Fischer a Fischerová (ZDE) !

Tady citát z facebookovské stránky TF (adminují dobrovolníci):

"Konec světa zatím nenastal, ale konec starého myšlení ANO. 

Zvolíme společně Táňu Fischerovou první prezidentkou ČR?
"Nemožné!" řekla pýcha.
"Riskantní!" řekla zkušenost.
"Nesmysl!" řekl rozum.
A tam vzadu něco volalo "Zkus to, tak to zkus!"
... a to bylo srdce ..

Přestaňme neustále kalkulovat a analyzovat. Začněme vizualizovat a řídit se tím, co cítíme. Jak by to asi vypadalo, kdy prezidentkou byla silná a moudrá žena?"


Samozřejmě je realistické počítat i s tím, že to vyhraje Fischer, Zeman či Franz, ale zároveň je to past, do které nás média lákají - zkrátka se po nás chce, abychom uvěřili, že je to víceméně dané a nemá cenu volit někoho, kdo má "menší šance". Ale!:



Vše je to o nás, obyčejných lidech. Nejprve to vypadalo marně, leckdo se i smál představě, že seženeme potřebných 50 000 podpisů ke kandidatuře a ono jich nakonec bylo takřka 80 000! Nyní je tu ještě zajímavější a ještě důležitější akce - veřejnost už o TF ví, ale je třeba ve zkratce vysvětlovat, proč je lepší právě ona než ti druzí. Z iniciativy našich (a mnohdy velmi mladých) spoluobčanů vznikly materiály (žádné billboardy), které si můžete nechat ZDARMA zaslat v libovolném nákladu až domů (klikejte ZDE, i kdyby "jen" pro 5 letáčků, co někde necháte ležet ve Vašem okolí!).

Patrik

čtvrtek 27. prosince 2012

K deziluzím ohledně 21.12.2012 a moudří pánové o tom, jak dál po "konci světa"

Nuže zítra to bude týden a tak se chci ještě v této souvislosti pustit do další takové bilance (edit 17.1.2013 - BILANCE BILANCÍ 2012 ZDE):

Některé "2012" zdroje absolutně zmlkly (zajímavé je nevyjadřování se Alušky), některé si čím dál více protiřečí a snaží se si s prominutím okecávat, proč jsme ještě v tomhle "ošklivém" světě: "zítra či za týden už se skok do 5D určitě podaří"... Nechci někomu vyloženě bořit iluze (nejzazší mezní datum je nakonec aktuálně 31.3.2013), ale myslíte, že v dimenzi, kde již není dualita, můžeme plnit své karmické úkoly? A ještě, že se tam chystá 90% lidstva? Podívejte se na to trošku střízlivěji - je před námi veliký kus práce právě v této dimenzi! Výzvou je prosvětlit Zemi po její snad nejtemnější dějinné fázi, ne hromadně se vypařit. A energie nám opravdu přejí, jen to chtít vidět!  

(Nejen) podle George Kavassilase měla být 3D Země již skoro týden prázdná a někteří z nás měli být evakuováni ve vesmírných lodí. Měl prý 100% zaručené informace od svých mimozemských přátel. Je to podobné jako s chanellingy. Málokdo si připouští, že tyto zdroje mohou pocházet z vlastního nevědomí příjemce a nelze je tak považovat za objektivní realitu (pomíjím zde ony zcela vymyšlené chanellingové zprávy). Efekt těchto guruů a falešných proroků byl každopádně ten, že mnozí po 21.12. rezignovali na spirituální podstatu naší existence vůbec - můžete si například počíst v komentářích ZDE

Cituji konkrétně jen tento, který je obzvlášť na místě:


(Éveillé23. 12. 2012 21:42)(Éveillé, 23. 12. 2012 21:42)
Na Orgonetu to je v poslední době jako v blázinci, jedna informace často popírá druhou, jsem zvyklá na hodně, ale toto je už šílenství. Každý si však může vybrat, co chce. Orgonet (prý je to žena) a Aluška ovšem cenzurují a pustí jen příspěvky, které je příliš nekritizují a které nepoukazují na jejich nekorektnost. Nevím, co si myslet o Orgonetu, už více lidí se domnívá, že od dlouhé pauzy letos v létě, stránky spravuje úplně někdo jiný a já dodávám, evidentně si dělá z lidí srandu. Vezměte si např. chanellingy od duše zemřelého Mathewa, to je jasný podvrh, to píše jeho matka ze své hlavy, jsou tam jen reálie týkající se USA a jejich zájmů. Nevím, zda je paní Ward jen nešťastná a tímto se udržuje v naději, nebo je to další z manipulátorů davů zoufalých lidí, kteří se k 21. prosinci upnuli jako k své poslední naději. Ti, co toto rozpoutali, mají nyní odpovědnost za všechny, kteří své zklamání neunesou. Dalšími "výtečníky" jsou také (a u některých mě to velmi mrzí): Kiesha Crowther, Luisa Murattori, George Kavassilass, Inelia Benz, Drunvalo Melchizedek, kontaktéři, kteří přijímalo sdělení od údajného Salusy ze Siria, Kryona, Archanděla Michaela, Alaje z Plejád, možná k nim patří též David Icke, Rauni Kilde či princezna Kaoru Nakamaru. Z našich zdrojů jsem už jmenovala Alušku a Orgoneta, dále Féwu a Živé světlo, Petra Chobota, Richarda Vošického, Jiřiho Maška (Osud), i když ten už dříve přehodil výhybku, dále Petra Orteka (také ten pozměnil svou prezentaci), Jaroslava Chvátala, prostě jedna velká deziluze. A co dál? Po pravdě řečeno nevím, cítím jen velké zklamání a žádnou naději pro náš všechny.
Co dál? Mějte srdce na tom pravém místě, ale zároveň rozum v hrsti jako třeba tito moudří pánové (děkuji tímto Anonymu z komentářů k vánočním postřehům za připomenutí toho 1. videa)!:



Aktualizace 28.12.2012: Orgo-net se polepšil - doporučuji ZDE!

Patrik

středa 26. prosince 2012

(Vánoční) postřehy (pár změn - Slunce atd.)

Ahoj všem,

mám tu pro Vás dnes pár (vánočních) postřehů:

1) Slunce je JINÉ:

Chtělo by to rozvířit debatu, aby to nebylo tak spekulativní, ačkoli, když někdo něco chce vidět, vidí to tak a  přenáší se to i na ty druhé. Nedávno mě dostalo, když jsem na Orgo-netu zahlédl, jak se transformace odkládá a že jejím příznakem může být bolest hlavy - najednou pro každého, koho bolí o Vánocích hlava, svitla naděje na 5D! Nechci tuto tematiku nějak shazovat, ale bolest hlavy v tyto dny je způsobená nejen každoročními energiemi, ale především radikálním oteplením (včera na některých místech ČR 14 stupňů - co kdyby došlo již k posunu a my si ho ani nevšimli a až s odstupem let změnili řazení ročních období? :-)). 

Podobně to může být úplně jinak i s tím, že jsem viděl na Štědrý den po několika zamlžených dnech konečně přímé Slunce, jenž jsem byl schopen sledovat déle než vteřinu. Zdálo se mi bělejší a celkově jinak vypadající, ale hlavně mě chvílemi tak pálilo do čela, že jsem měl pocit, že je květen či dokonce červen (plus srov. "letní" západ Slunce v ten den). Kdo máte podobný zážitek? :-) 

A teď a) je to každoročním slunovratem, jen tomu v roce 2012 přikládám větší váhu nebo b) je to skok každých zhruba 26 000 let a naše hvězdička už se trošku změnila nebo právě mění. To s sebou tedy nese to, že takový posun nemusí být doprovázen na fyzické rovině nějakým celosvětovým kataklyzmatem, ale spíše desetiletím lokálních drobnějších katastrof, jichž jsme už delší dobu svědky. 



2) Kousek od Měsíce je nějaké výrazné těleso:

Upřímně vůbec netuším, zda je to Venuše či něco jiného z naší sluneční soustavy a tak se tu rád poučím. Buď teď více sleduji oblohu a nebo je opravdu toto těleso "svítivější" a blíže Měsíci, než tomu bylo dříve. (Včera také na noční obloze nad Prahou "zvláštní" mraky a jednu chvíli i silnější vítr trvající tak 20 vteřin - na objasnění těchto jevů je velice vhodný Orgo-net, jenže jak spolehlivě rozlišit, co dělá matka Zem sama a co ovlivňuje člověk?..). 

3) 21.12.2012 došlo přece jen k určitému záblesku, a to nad jižní polokoulí (moc tímto děkuji Bed! :-)): ZDE

4) Zdají se nám od 21.12.2012 "horší" sny:

Tohle je dost spekulativní, protože mám kolem sebe lidi, kteří jsou v mnohém na podobné vlně jako já a mohla se jim otevřít pokladnice základních problémů k řešení (respektování pudové stránky života, nehodnocení atp.) 

5) Cukroví letos chutná JINAK:

Přitom jde o úplně stejné recepty. :-) Mění se nám chuťové receptory? :-) 

K chuti a nejen tomu mimochodem velmi důležitý článek publikoval Iv ZDE (autor Sv. Jiří). 

Srdečně
Patrik

neděle 23. prosince 2012

Svět patří dětem

"Nebudete-li jako děti, nevejdete do nebeského království."

Svět dospělých her pomalu končí. Intriky, přetvářky, korupce, lži, pomluvy, nevěry, nenávist, války... Moc, peníze a sláva, takový je dnešní svět dospělých, který ale jednou skončí a já pevně věřím, že to nebude dlouho trvat. Svět zítřka patří dětem. Čistým, upřímným, pravdomluvným a nezištným hravým dětem.

Dnes se všichni snaží hned od narození děti vést, poučovat, nabádat, zakazovat, přikazovat, kazit, nutit atd. Jsme to ale my, kdy by se měl od dětí učit. Jsem si jistý, že přesně o tom je výše uvedený citát z Bible. Svět zítřka patří dětem...

Autor: Petr Hynek

sobota 22. prosince 2012

Bilance 2012 (ver. 1)

Edit 13.1.2013: BILANCE BILANCÍ 2012 ZDE

Hezký pozdní večer po "osudovém" datu Vám všem,

tak se tak pousmívám brouzdaje po různých zdrojích, jak někteří proroci najednou mění své prognózy stylem "transformace se posouvá na 24-25.12.2012" - proč nám to nenapsali 20.12.? :-) Záhada, viďte. :-) Až se nepovede ani toto datum, mnozí z nás se budou snažit přijít s novým a nebo postupně svou teorii modifikovat. Něco typu solární přepólování a přepólování Země přijde, až na to bude čas a až s tím ani moc počítat nebudeme, takže klid. Bude to v tomto století zřejmě. :-)


Pro mnohé není hrozné to, že se nic ohromného nestalo, ale spíše fakt, že se jde dál a že musíme využít energii ne ze včerejšího dne, ale všechny energie přicházející již několik desetiletí, a to na poctivou práci na sobě a tím potažmo i na změnu nejbližšího okolí a světa jako takového (tedy nikoli zázračné osvícení či instantní transmutace během jednoho dne). Tím pádem pravdu měli autoři jako jsou tito:

http://www.tetakaterina.cz/290-psane-prednasky-/1107-tri--p--pro-dny-transformace--23112012.html


http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2012120009

Jaké jsou vlastně Vaše pocity ze včerejšího dne? Měl pravdu ten May, který nás upozorňoval na to, že dostaneme proud nápadů a závratných myšlenek vlivem fotonového záření z galaktického centra? Protli jsme ho vůbec / datujeme správně / je to vůbec důležité? Osobně jsem včera zažil několik synchronicit a telepatických zážitků, ale to obecně poslední dobou graduje. Třeba je včerejšek jen mezník, od kterého se plně potenciál nových energií může projevovat ve světě. Co se vlastně tento rok stalo? Apokalypsa ve svém pravém významu: odhalení. A to bude pokračovat. Konkrétně mě jako první napadne na úrovni vědy třeba objevení pyramid a sfing na dně Bermudského trojúhelníku, o kterém jsme informovali ZDE. Jde ale o mnoho dalšího - moc si toho ale teď v rychlosti nevybavím, tak mi prosím v bilanci pomozte a klidně můžete psát i důležitá odhalení roku 2011 jako třeba objev související s neutrinami. :-) (Na individuální rovině odhalování souvisí často s integrací našeho vlastního Stínu a tím s překlenutím vlastní duality - viz ZDE nebo závěr Psychologie snu.)


Co se týče projevů posunu myšlení v kultuře, za mě to symbolizuje trojice filmů Celestinské proroctví - Avatar - Atlas mraků. Avatar ukázal myšlenku propojení Země s námi samými a Atlas mraků pak propojení mezi jednotlivými dušemi napříč časem a prostorem. Tyto myšlenky se opravdu čím dál více chytají. To je POSUN. 



P. S.: Ještě na odlehčenou o 21.12.2012 s odstupem Antonín Baudyš v show Jana Krause ZDE (mám od Michala; díky mu! :-)). 

P. P. S.: V Atlase mraků se opakuje mateřské znaménko ve tvaru komety a kometa na samotném konci filmu opravdu proletí na obloze - ZDE můžete najít info o kometách příštího roku 2013. 

Krásné Vánoce!
Patrik

čtvrtek 20. prosince 2012

Vše nejlepší do nového cyklu!

Možná by jste čekali "do nového roku", ale v podstatě to tak je: 1) nový rok jakožto nový solární rok by měl začínat jako tomu bylo dříve, a sice 21.12., o zimním slunovratu, kdy se vrací Slunce opět pro pozemšťany "k životu" a tudíž naši předci vítali už potenciální úrodu nového roku. Mělo to rovněž řadu symbolických významů, o kterých už psal Iv ZDE. Zítra by měl nastat slunovrat minimálně oproti předchozímu desetiletí ve zvláštní čas 11:11, viz ZDE . Může to být onen okamžik, kdy nám galaktické jádro skrze Slunce shodí rozvodné sítě a zároveň osvobodí tou samou vlnou naše mozky, nebo ne? Kdo ví. Možná to bude cítit jen v našem nevědomí a pak si to z něj někdy vytáhneme. Hlavně buďme v pohodě. :-) O elektromagnetickém pulzu Iv ZDE (a souhlasím s tím, že to nemůže přijít asi ve chvíli, když to všichni čekají). 

2) Zítra začíná nový (neboť konec je začátek :-)) galaktický cyklus dlouhý zhruba 26 000 let, takže Vám přeji proto vše nejlepší především do nového cyklu a tím pádem i do nastávajících inkarnací! :-)) Ty ale tvoříte TEĎ, takže zpět - vše nejlepší do TEĎ! :-)

Patrik

středa 19. prosince 2012

V našem světě je tvůj nádech a výdech ostrovem v moři nejistoty


Soustředěním se na svůj vlastní nádech a výdech a zklidněním těla se dostaneš do stavu, kdy k tobě začne promlouvat tvoje vyšší já. Nejdříve ale musíš informace vyššího já oddělit od švitoření popletené a poblázněné mysli.

Myšlenky jsou jako listy v podzimním větru. Jsou nestálé. Chvíli jsou, chvíli nejsou. Chvíli jsou blíž, chvíli jsou dál. Občas se ti některá připlácne na obličej, že nevidíš a děláš psí kusy. A je jich mnoho. Podaří se ti je uhrabat ale foukne vítr a jsou zase všude kolem.

Naopak tvoje vnitřní já zaplní celý prostor. Je kolem tebe. Jeho slova jsou stálá a pohlcující. Jsou ale tichá a emocemi hnaná mysl je hravě překřičí. Mnohdy se i sama vydává za tvé vyšší já, ale tuto hru lze snadno odhalit právě rozpoznáním charakteru přicházející informace. Okamžik, kdy se tvému vyššímu já s tebou podaří spojit, bezpečně poznáš. Bez násilí. Nenuť se. Nečekej senzaci.

Trpělivost. Nádech... Výdech... To je vše...

Hodně štěstí.

Autor: Lencher Falprea
Zdroj: Probuzení

pondělí 17. prosince 2012

Dagmar Havlová při příležitosti 1. výročí od smrti Václava Havla


Srdce jako takové symbolizuje ve východním světě intuici a intelekt, v západní civilizaci pak city a lásku. Myslím, že vše, co Václav kdy dělal, vždy činil v souladu s těmito hodnotami a malé srdíčko připojoval pravidelně ke svým podpisům. Jsem ráda, že se srdce z Pražského hradu, kde svítilo v roce 2002, nyní přesunulo právě do Bruselu, protože Václav Havel byl velkým příznivcem evropské myšlenky a zdůrazňoval sdílení kulturních a duchovním hodnot, které se prolínají napříč Evropou. V pondělí večer tak dojde k evropskému propojení a tisíce lidí tady i v zahraničí si připomenou jeho památku a hodnoty, za které bojoval.

Je mi líto, že tentokrát nemohu být přitom, ale chtěla bych alespoň touto cestou poděkovat všem, kteří se v předvečer výročí úmrtí mého manžela podíleli na důstojné vzpomínce na něj. Zvláště panu místopředsedovi Oldřichovi Vlasákovi a Jiřímu Davidovi. Ve stejnou chvíli právě teď začíná mš
e svatá v kostele sv. Anny, kterou spravuje naše Nadace VIZE 97. Budeme na Vás myslet a modlit se za vás.
Jsem si jistá, že by Václav měl velkou radost.

Vaše Dagmar Havlová

Srdce v Bruselu - pozdrav Dagmar Havlové

Srdce jako takové symbolizuje ve východním světě intuici a intelekt, v západní civilizaci pak city a lásku. Myslím, že vše, co Václav kdy dělal, vždy činil v souladu s těmito hodnotami a malé srdíčko připojoval pravidelně ke svým podpisům. Jsem ráda, že se srdce z Pražského hradu, kde svítilo v roce 2002, nyní přesunulo právě do Bruselu, protože Václav Havel byl velkým příznivcem evropské myšlenky a zdůrazňoval sdílení kulturních a duchovním hodnot, které se prolínají napříč Evropou. V pondělí večer tak dojde k evropskému propojení a tisíce lidí tady i v zahraničí si připomenou jeho památku a hodnoty, za které bojoval. 

Je mi líto, že tentokrát nemohu být přitom, ale chtěla bych alespoň touto cestou poděkovat všem, kteří se v předvečer výročí úmrtí mého manžela podíleli na důstojné vzpomínce na něj. Zvláště panu místopředsedovi Oldřichovi Vlasákovi a Jiřímu Davidovi. Ve stejnou chvíli právě teď začíná mše svatá v kostele sv. Anny, kterou spravuje naše Nadace VIZE 97. Budeme na Vás myslet a modlit se za vás.

Jsem si jistá, že by Václav měl velkou radost. 

Vaše Dagmar Havlová

Zdroj: facebookovská stránka Václava Havla
Vystavil: Patrik

neděle 16. prosince 2012

Letět vzdor gravitaci, tak jako ptáci

Petrova krásná básnička, trochu na odlehčení od aktuálního tématu 2012 x).



Na křídlech bělostných
jak křídla andělů
chci letět, slyšet smích.

Chci zažít radost, smutek,
jak pes co svému pánu utek´,
chci žízní lízat bílý sníh.

Navzdory době, všemu,
co mi v cestě stojí,
navzdory gravitaci - tak jako ptáci.

Dali mi okovy na konce perutí,
navlékli provaz kolem krku a táhli
se slovy: Tak leť si. A pak mě táhli k sobě.

Na tuhle šibenici, věru, ti,
co na katy doby si tam hráli,
hleděli a řvali, zlom si vaz.

Tak vytrhl jsem brk a napsal vzkaz.
Kašlu vám na okovy, kati,
a kašlu vám i na provaz!

Na křídlech bílých jako sníh,
jak křídla andělů,
chci dál letět navzdor době.

A i když svázán provazy, a kolik jich,
letím navzdory všem a
- letím vstříc sám sobě.


Autor: Petr Hynek

Petr Václavek a DP o funkci "magických dat" a transformaci, která není vázaná na lineární čas

Tak tohle je jasné a stručné, mnoho panujících teorií nabourávající, krásné a snad poslední, co k této tématice zveřejním...:-) Jen bych dodal, že ten proces u mnohých z nás už tedy probíhá, ale o slunovratu vzhledem k údajnému přiblížení se k srdci galaxie může nastat obrovská příležitost ještě nasednout a začít si zhmotňovat naše přání. Věřím, že v příštích letech se opravdu mnoho lidí obrátí, protože bude "muset" - tolik kultur očekává Zlatý věk...Těším se, že i u nás v "ateistických" Čechách uvidíme brzy změnu, protože se mění naše nazírání světa kolem nás. I kdyby dejme tomu konkrétně 11.1.2013 nevyhrála Táňa Fischerová tzv. prezidentské volby, je dobře, že se vynořují bytosti, které dokážou motivovat skupinky či skupiny lidí (politika ve starém pojetí je už nyní stejně bezcenná). A to už nám zůstane! Kdo ještě prahne po informacích, určitě občas mrkejte na Orgo-net, třeba ZDE. Ta data jsou i nejsou důležitá, ale brzy si oddechneme od oné "nejistoty". Byť sem tam pátrám, už jsem v klidu a to samé přeji do Vánoc Vám všem! :-)


Požádal jsem DP o dálkový rozhovor na téma právě probíhajících změn, protože mám pocit, že by mohl přinést určitou míru střízlivosti, jež je v tomto případě rozhodně na místě.

• • 
Rád bych se zeptal na dnešní datum 12.12., zaslechl jsem, že se dnes otvírá jakýsi průchod, nebo okno, do Vesmíru. Je to pravda?

Dnešní datum je jen obyčejné datum. Jsme to my lidé, kdo mu přiřazuje něco magického, protože se v něm střídají jedničky a dvojky. Zkuste položit tu samou otázku ptákům, plovoucím rybám, stromům nebo mrakům. Pro ně žádné 12.12. neexistuje jednoduše proto, že nic takového nemají v popisu. Nic jako 'magické datum' v jejich vědomí neexistuje, proto se ani nemají k čemu upínat a z čeho být naplněni, nebo frustrováni.

Co se tedy ve skutečnosti děje?

To je o dost lépe položená otázka! Datum je jen datum. Jenže, pokud se určitá masa živých vědomých bytostí jednou rozhodne, že se v určitém okamžiku něco stane a jejich záměr je pevný a neochvějný, ono se to skutečně začne dít! A tady se dostáváme na velmi důležitou plochu lidského vnímání a vědomí v kompozici s časem a prostorem. Vypadá to, že u dnes už poměrně široké skupiny lidských bytostí na Zemi dozrál čas.

K čemu?

K jejich vlastnímu přechodu.

Kam?

Do nového typu reality.

Co to je?

Jednoho dne si každá živá lidská bytost položí před sebe na stůl celý svůj dosavadní život a provede rekapitulaci. Co zjistí? Mimo spousty jiného pozná jednu důležitou věc: cenu, kterou zaplatila za to, co žila.

Proč je to tak důležité?

Protože to může přinést poznání o tom, že ta cena byla buď příliš vysoká, nebo příliš nízká.

K čemu je takové poznání?

Konečná rekapitulace přichází u každé lidské bytosti těsně předtím, než opustí svoji lidskou formu (tedy to, čemu běžně říkáme že někdo 'umře'). Je to na dlouho, ne li navždy, poslední možnost, jak uvidět svůj život v celku a zabojovat za své vědomí. Prostor pro magický tanec je v tu chvíli velmi velmi úzký a zcela nabitý veškerou nasbíranou silou toho, kdo se rozhodl přejít. Je li taková lidská bytost dostatečně silná, pružná a lstivá, může se jí podařit oklamat smrt a proklouznout ke svobodě.

Jak to souvisí s dnešním dnem?

Mám pocit, že Člověk na Zemi dostal zvláštní časoprostorový bonus. Jako kdyby nám Vyšší Záměr nyní poskytl šanci provést rekapitualci už teď a díky tomu získat čas. Týká se to spojení s naším středem a vědomím sebe. To může pootevřít dveře k hledání vlastního originu, no a odsud už je jen malý kvantový skok k tomu, aby lidská bytost poznání nahlas, a sama za sebe, pronesla tu magickou větu, která otevře dveře k přechodu do nového typu bytí: "Tak takhle už dál ne."

Co následuje po takové magické větě?

Příprava na přechod.

Jak taková příprava probíhá a jak dlouho trvá?

Jejím základem je poznání. Jejím jádrem je neochvějný záměr. Jejím prostředkem je rozšířené vnímání a jejím cílem navýšené vědomí. To celé se odehrává prostřednictvím permanetně proudící osobní tvorby jedné individuální bytosti poznání. Čisté, živé, nevykalkulované tvorby. To je na celý život.

Jak probíhá akt samotného přechodu?

V asijských džunglích existuje zajímavý fenomén tzv. 'living roots bridges' (česky: mosty živoucích kořenů). Jednoho dne se jistá lidská bytost rozhodla vybudovat v neschůdné a neprostupné džungli most - přechod. Začala ho budovat s vědomím, že ona sama po něm ve fyzické  podobě vysoce pravděpodobně nikdy nepřejde. Začala tak, že spojila první živá vlákna - kořeny stromů - do nové kompozice, do které by se samy bez jejího přičinění nikdy nedostaly. Život a čas plynul a lidská bytost se stále dotýkala svého neochvějného záměru - vytvořit most - tak, že se opakovaně vracela a tvořila. Spojovala nová a nová vklákna do stále pevnější, nabývající živé struktury, až jednoho dne vznikl most, dost pevný na to, aby unesl Člověka. Některé takové mosty jsou staré stovky let a najdete v nich naprosto živý otisk předků, kteří jednak tvořili most pro přechod džunglí, ale zároveň si také svou čistou tvorbou vršili a ukládali zvláštní neviditelnou magickou sílu pro přechod vědomím.

Je v tom hluboké tajemství.

To je čistá, nevykalkulovaná tvorba.

Čili máte pocit, že obě data - 12.12. a 21.12. - mají nějaký význam?

Žádný a obrovský. Samy o sobě neznamenají vůbec nic. Jsou to jen obyčejná data v kalendáři. Na druhou stranu ale spouštějí u určité skupiny lidských bytostí proces, vedoucí k jejich přeměně a přechodu a v tomto případě je jejich význam kritický. V angličtině existuje přísloví "Shit happens"(česky doslova: 'Hovno se děje') a když do něj přidáte jedno písmeno, stane se z něj "Shift happens" (česky: "Změna/posun se děje"). Mám pocit, že dokonale vystihují to, co se děje. Pro některé lidské bytosti bude platit bezezbytku to první, pro jiné zase bebezbytku to druhé. Fakt je, že v tom, co běžně nazýváme objektivní realitou, se samo o sobě nestane vůbec nic.

Děkuji za rozhovor.

Autor: Petr Václavek a DP
Zdroj: Nové Bohatství
Vystavil: Patrik

sobota 15. prosince 2012

Iv: Předvánoční referát o zimním slunovratu...

Umisťuji sem dnes, co zveřejnil Iv na svém blogu pod názvem "Vánoční III." Je to moc pěkné shrnutí různých významů zimního slunovratu pro naše předky, ale je tam vlastně i apel na větší UVĚDOMOVÁNÍ v naší přítomnosti...  

Blíží se nám kvapem třetí adventní neděle Vánoc. Tohoto krásného období 2012, kdy všichni rozumní lidé na světě touží po lásce, vzájemné důvěře a přejí si útěk starého systému, který z lidí udělal plánovaně závislou lidskou entitu  jen na penězích a s tím spojenou mocí. Nerespektováním individuálních práv a požadavků lidského jedince, rodin a naopak jejich práva zašlapala.
Zde bych chtěl nyní přiblížit vánoční období, z pohledu starých Slovanů.


Český název Vánoce vznikl z německého Weihnachten, což znamená \\\\\\\"Svatá noc\\\\\\\". Krom toho ve všech slovanských jazycích existuje slovo koleda, které původně označovalo, a v běloruštině a v bulharštině stále označuje, právě svátek zimního slunovratu. Praslovanské kolęda je zcela jistě přejetím z latinského \\\\\\\"calendae\\\\\\\", což byly u Římanů oslavy prvního dne v měsíce, zvláště pak u prvního měsíce v roce. Zimní slunovrat skutečně znamenal počátek nového solárního roku, proto byl pro něj tento název přejat. Druhý název, který někdy bývá považován za staré slovanské označení zimního slunovratu, je kračun. Paradoxně však i tento název pravděpodobně přišel z latiny, lze jej vyložit ze slova creātiō \\\\\\\"stvoření\\\\\\\". Charakteristické pro něj je, že se vyskytuje v panonsko-karpatské oblasti, ze slovanských jazyků je známo ze slovenštiny, rusínštiny a ojediněle též z bulharštiny, ale dodnes funguje jako název Vánoc v maďarštině (Karácsony) a v rumunštině (Crăciun).
Postupné ubývání dne a tím i světla, tepla a životní síly, je obrazem stárnutí slunečního božstva, naopak přibývání dne a slunečního jasu po zimním slunovratu nakonec vede k obnovení života v přírodě. V slovanském překladu Kroniky Jana Malaly (překlad byl pořízen v Bulharsku v 10./11. století) je jako Svarohův syn a bůh slunce uváděn Dazboh. Proto můžeme předpokládat, že právě Dazboh je oním slunečním bohem, jehož zrození při zimním slunovratu oslavujeme. 
V srbocharvátštině a makedonštině je Štědrý večer nazýván \\\\\\\"Božić\\\\\\\", který také v mnoha písních vystupuje personifikovaně. Můžeme usoudit, že právě mladý, při zimním slunovratu zrozený, Dazboh byl nazýván Božicem. Nemáme jisté zprávy o tom, která bohyně byla Dazbohovou matkou. Byl li však jeho otcem nebeský prabůh Svarog, těžko mohla být jeho matkou bohyně méně významná, než je zemská bohyně Mokoš.
             Nemůžeme však tvrdit, že zimní slunovrat je pouze oslavou slunce a boha s ním spojeného. Zimní slunovrat totiž nastává v době, kdy je síla životodárného slunce nejslabší, kdy noc a s ní spojené síly temna, chladu a smrti dosahují vrcholu. Náš svět je právě v tomto období nejblíže podsvětí, a nejen to, v době zimního slunovratu dokonce mizí hranice mezi naším světem a podsvětím. Podle tradice došlo ke zrození slunečního božstva při ranním svítání dne 25. prosince, přičemž je významný díl obřadních činností soustředěn na jeho předvečer, tedy na Štědrý večer. Tím ovšem doba zimního slunovratu nekončí. Dalších dvanáct dní, které jistě zastupují dvanáct měsíců v roce, je označováno jako dny \\\\\\\"nečisté\\\\\\\". Toto období končí až Třemi králi. I po těchto dvanáct dní jsou brány mezi naším a oním světem otevřené. Můžeme právem předpokládat, že těchto dvanáct dní představuje období, kdy světu vládne podsvětní bůh Veles, jako náhrada za dvanáct měsíců, po kterých světu vládne sluneční Dazboh. Proto má období zimního slunovratu i svou druhou tvář, jako svátek úzce spjatý s Velesem.
K rituálům spjatých se solárním aspektem zimní slunovratu jistě patří pálení ohňů. U nás se tyto ohně stáhly jen do podoby zapalování svíček, avšak hojně jsou ještě doložené hlavně u jižních Slovanů. V minulosti byly páleny veliké společné ohně pro celé vsi, vlivem církevních zákazů se však postupně začaly stahovat do domácností. V Rusku se posílalo z kopce hořící kolo, což je taktéž hojně rozšířený solární symbol. Tyto posvátné ohně nesměly vyhasnout až do svítání a většinou se u nich po celou noc bdělo. Celonoční bdění máme doložené i z Čech. U jižních Slovanů je hojně rozšířen i další zvyk, že se do ohně vkládalo zvláštní poleno, zvané badnik, což je také odvozeno od bdění. Toto poleno musí vydržet až do rána a jeho zbytky jsou považovány za posvátné a obdařené čarovnou mocí. Nejspíše se jedná o symbol starého, již neplodného roku, který bývá spálen, aby mohl nastat nový čas. Toto poleno má své obdoby i u Germánů (Julblock) a u Litevců, jedná se proto jistě o velmi starý zvyk. Přes oheň se též skákalo, což mělo přinést celkové očištění od zlého a zdraví. Oheň je také nespolehlivějším prostředkem ochrany před nebezpečnými silami, které se v době zimního slunovratu volně pohybují po světě. Při štědrovečerní večeři býval hlavním a obřadním pokrmem koláč (který čas místy degradoval do podoby církevních oplatků), na němž byly reliéfně zobrazovány solární symboly, jako např. různě stylizované svastiky. Při večeři musí být na stole hojnost co nejvíce pokrmů a plodů, aby se totéž opakovalo i v příštím roce.
Nejdůležitějším podsvětním aspektem tohoto svátku je jistě ctění předků. Jak jsme řekli, v této době je hranice mezi naším světem a světem zemřelých otevřena, proto se duše mrtvých svobodně pohybují po světě. Je u Slovanů všeobecným zvykem při štědrovečerní večeři prostírat i zemřelým členům rodiny, jež bývají před večeří pozváni a na jejichž počest pak bývá připíjeno. Mrtví předkové se v této době mohou objevit i v podobě neznámých příchozích, proto všichni, kdo zaklepou na dveře, musejí být řádně pohoštěni. Duše předků se mohou vtělovat i do domácích zvířat, kterým je také věnováno zvláštní péče a jsou jim přinášeny lepší pokrmy, věří se, že o půlnoci dokáží zvířata mluvit lidskou řečí. Zimní slunovrat je tak jistě nejvýznamnějším slovanským svátkem předků.

Dnem Božího narození až po Tři krále, tedy po dobu dvanácti nečistých dní, počínala doba obřadních obchůzek, známá jako koledování. Název koledování jistě pochází ze starého názvu svátku zimního slunovratu, tedy Koledy. Koledníci chodili po domech, kde hospodáři zvěstovali fakt narození \\\\\\\"mladého boha\\\\\\\", tedy Božice, a přáli domu zdraví, úrodu a blahobyt. To vyjadřovali písněmi, nechyběli ani krátké hrané scénky. Často jeden z koledníků nesl na tyči symbol, který byl křesťanstvím reinterpretován jako betlémská hvězda, původně se však  jednalo o zobrazení Slunce, v podobě osmi nebo šesticípé hvězdy zlaté barvy, kterou může zastupovat i svíčka.


Mějte se rádi, lásky není nikdy dost

Autor: Iv
Vystavil: Patrik

Táňa Fischerová v Hydeparku

Ve čtvrtek večer jsme na ČT24 v Hydeparku mohli sledovat rozsáhlou diskuzi s Táňou Fischerovou, která kandiduje na první prezidentku ČR.

Video můžete sledovat kliknutím na obrázek:


pátek 14. prosince 2012

21/12/2012: Legenda o konci a počátku


Editor ZENu Milan Vidlák, se kterým AC24.cz spolupracuje, odvíjí předivo tajemství kolem Mayského kalendáře. Co se dozvěděl od fyziků, zázračných léčitelů, starých Egypťanů a samotného Boha? Že nic netřeba brát smrtelně vážně…
Uvědom si, že čas, tak, jak ho chápou lidi, neexistuje. Není to linie, kde narození je začátek a smrt konec. Čas vypadá úplně jinak – spíš jako listy papíru naskládané jeden na druhém. Každý okamžik je oddělený od ostatních, ale přitom ty okamžiky existují všechny zároveň. A ty se mezi nimi pohybuješ. To ty se totiž pohybuješ, ne čas. Ten existuje jen jako jedno velké TEĎ,“ pověděl mi jednou v sobotu R. a já už se ani ničemu nedivil.
Čtyřicátník R. je léčitel, jehož jméno bohužel nemohu prozradit, protože by za ním chtělo přijít ještě víc lidí. On přitom pracuje každý den od šesti od rána do jedenácti do noci bez jediné přestávky. Po půlhodinách se u něj střídají skupiny lidí se všemi myslitelnými chorobami, se kterými si jejich lékaři nevědí rady. Já osobně, ač mám jen lehčí potíže, patřím do skupinky spolu s několika dámami s různými typy rakoviny (jedna z nich je sama lékařka). Kdybych to sám nezažíval každý víkend doslova na vlastní kůži, tak tomu neuvěřím. Když vám R. položí ruce na břicho, tak cítíte strašlivé horko a tlak, které vás div neporazí. Znám osobně několik případů nemocných na smrt, kteří se po pár měsících chození k R. cítili jak znovuzrození.
S R. vedeme debaty o všem možném. Fascinují mě na nich jeho detailní znalosti prakticky jakéhokoliv oboru lidského vědění. Na otázku, jak to, že toho tolik ví, odvětí, že je všechno uloženo v kolektivním vědomí, prostě v éteru kolem nás, a že si to odtud jednoduše „stáhne“. Nejvtipnější je, když tvrdí, že tyhle jasnovidné i léčitelské schopnosti má každý z nás: „Stačí rozvinout váš potenciál. Vždyť i věda ví, že používáme sotva pár procent mozkové kapacity.“ R. je jako Ježíš, který uzdravoval pouhým dotykem, ale není to zrovna pánbíčkářský svatoušek. Církev pro něj není nic jiného než nástroj moci, který v lidech pořád jen vyvolává strach. Dlužno dodat, že sám R. občas k vyděšenému pacientovi prohodí něco ve smyslu „když budu chtít, tak vyskočíš z okna!“. Do hrobového ticha se pak divoce zasměje a dodá: „Neboj, dělám si legraci...“
Laskavý čtenář z řad exaktně laděných lékařů se asi ošívá, co to čte za bláboly. Jistě, pořád je tu možnost, že si R. v noci před spaním projede internet a pak machruje o starém Egyptě, zatímco se v duchu směje, jak mu to hltáme i s navijákem. A že vlastně vůbec neléčí, jenom šikovně používá sugesci a nemocní si pak myslí, že se rakovina dala na útěk, a proto se jim uleví. Ano, všechno je možné. Ale myslím, že ty stovky a stovky lidí, kteří k R. pravidelně jezdí, odpřisáhnou, že tenhle léčitel funguje zázračně. I když nikdo neví, jak to dělá.

Dvojí morálka
Když jsem v létě psal článek o tom, jak jsem tři týdny vůbec nic nejedl a pil jenom čistou vodu, měl jsem trošku strach. Jmenujeme se sice ZEN a občas píšeme dost „duchovně“, ale přece jen – na obálkách míváme ředitele největších firem a vůbec, co si o nás čtenáři pomyslí? Vlna pozitivních ohlasů, a to i ze strany lidí z byznysu, kteří se teď se mnou na schůzkách chtějí bavit radši o půstu než o zisku, mi dodala odvahy, abych se pustil i do tématu 21. 12. 2012. Zvlášť když mi o něm R. – a taky řada knih a filmů, které se v poslední době vyrojily – pověděli tolik pozoruhodných věcí.
Téma mystického „konce světa“ dnes tak rezonuje, neboť má co dělat s naší obavou, že společnost kolem nás tak nějak postrádá smysl. Za komunistů jsme na veřejnosti s vážnou tváří hlásali úplné pitomosti, přičemž doma si ťukali na čelo. Dneska lidé sice také vzorně chodí do práce plnit kvartální plány, ale čím dál víc jich zastává podvratné názory. A to třeba že ideologie pokroku, který je založený na tom, aby banky půjčovaly víc peněz a lidi víc kupovali, tak trochu připomíná někdejší hesla o světlých zítřcích. Anebo že politici hrající čím dál méně povedeně hru na pravici a levici, když planetu řídí globální síť největších ekonomických hráčů, vypadají stále víc jako někdejší papaláši. S demokracií na věčné časy a nikdy jinak!
Obavy nebo naděje spojené s „koncem světa“ stejně tak rezonují s podezřením, že věda možná neví tolik, kolik nám tvrdí. Vždyť každá generace ekonomů, fyziků či historiků zhusta popírá to, co tvrdila generace před nimi. Už i veřejnoprávní televize vysílá na toto téma pozoruhodné dokumenty v hlavním vysílacím čase. „Všechna tvrzení, že pyramidy byly hrobky, jsou nesmysl. Je to zřejmé, nenašla se v nich jediná mumie ani žádné nástěnné malby,“ dozvíme se v dokumentu s názvem The Pyramid Code, který v létě vysílala ČT2. Pětidílný cyklus kanadské egyptoložky Carmen Boulterové dává prostor jiným než „oficiálním“ egyptologům a je to docela jízda.
Dokument například ukazuje, že pyramidy sloužily jako jakési spirituální elektrárny, jako zdroje energie, která měla zvyšovat vědomí lidstva. Jinými slovy lidi léčit, udržovat v kondici. (Řeč je o těch nejstarších, nikoli pozdějších napodobeninách; ty opravdu stavěli zhýralí faraoni pro své ostatky v pošetilé snaze napodobit formu a odhalit tajemství původních staveb, které ostatně stojí i v Jižní Americe či v Bosně.) A říká taky, že dva a půl milionu precizně zabroušených kvádrů, tak dokonale usazených, že se mezi ně ani dnes nevejde žiletka, netesali měděnými dláty ani netahali do stometrových výšek na saních žádní divoši, jak dodnes zcela vážně tvrdí vědci i učebnice dějepisu. Pyramidy prý vytvářely vyspělé bytosti, které používaly technologie, o jakých nemáme ani tušení. Pravda, žádné přímé důkazy vyspělé civilizace v podobě skládky plné plazmových televizí ani hory PET lahví se nenašly. Možná proto, že vyspělá civilizace po sobě zanechává něco jiného.
Dozvídáme se rovněž, že se stejnou energií, jakou vytvářely pyramidy, pracoval i vynálezce Nikola Tesla. Pochopil, že elektřina je přírodní jev, který se vyskytuje v zemi a v atmosféře kolem nás, a také ji dokázal zachytit a bezdrátově „vyrobit“. Problém byl v tom, že ho financoval bankéř a také výrobce měděných drátů J. P. Morgan. Když zjistil, že Tesla chce dát tuto volnou energii lidem zadarmo, zvítězilo jiné pojetí výroby a distribuce elektrické energie – a my dodnes čoudíme a platíme faktury.
Ale pěkně popořádku – o jaké energii to tu u všech rohatých mluvíme? Albert Einstein ji nazýval éterem. „Vesmír bez éteru je nemyslitelný,“ říkal. Už v řecké mytologii byl éter, neviditelné energetické pole, popisován jako „vzduch, který dýchají Bohové“. Zakladatel kvantové teorie Max Planck prohlásil, že za touto silou stojí „vědomá a inteligentní mysl, která je zdrojem všeho“.

Organismus jménem Vesmír
A další vědci to experimentálně dokázali. Kvantový biolog Vladimir Poponin na přelomu tisíciletí testoval chování DNA vůči fotonům, částicím světla. Do válce, v němž vytvořil vakuum, kde byly tedy pouze neuspořádaně rozmístěné fotony, vložil DNA. Oproti očekávání udělaly fotony v přítomnosti živého materiálu něco, co vědcům vyrazilo dech – uspořádaly se jinak. Ještě větší šok přišel, když DNA vyndali. Fotony se totiž chovaly, jako kdyby tam pořád byla.
Odborný časopis Advances zase uveřejnil studii, která zkoumala, zda spojení mezi emocemi a DNA přetrvá i poté, co byly odděleny. Dobrovolníkovi odebrali z úst vzorek DNA, který uložili do jiné místnosti v téže budově. Poté dotyčnému pustili záznamy z války a porno, aby v něm vyvolali výrazné emoce. A výsledek? DNA reagovala stejně, jako by byla s jeho tělem stále spojena. A to i když odvezli vzorek šest set kilometrů daleko, přičemž emoce i reakce buňky proběhla ve stejném okamžiku. „Neexistuje místo, kde tělo končí, ani místo, kde začíná,“ logicky odtušil jeden z autorů pokusu.
Fyzik dnes už ví, že celý vesmír je tvořen stejnou energií. Mystik by dodal, že je to živý organismus, jedno kolektivní vědomí. Fyzik řekne, že všechno je energie vibrující na různých frekvencích a hmota je také energie na určité vibraci. A mystik by dodal: tím pádem my lidé nejsme pouze pozorovateli. Jsme jeho spolutvůrci. Vždyť Bible říká: Bůh-tvůrce stvořil člověka k obrazu svému.
„Rozdíl mezi vyspělou a primitivní civilizací spočívá v tom, že ta vyspělá chápe, že nic není oddělené,“ říká můj léčitel R. „Když uděláš něco špatného druhému, ublížíš tím sobě, už to chápeš?“ A já si vzpomenu na scénku z knihy Matrix – božský zdroj, kde autor Gregg Braden popisuje své setkání s jedním indiánským stařešinou. Když mu ony přelomové fyzikální objevy popisoval, dědoušek ani nehnul brvou: „Vy jste zjistili, že je všechno propojeno? To my tvrdíme celou dobu. Je dobré, že na to už i vaše věda přišla.“

Darwin proti Darwinovi
Starověké texty i nástěnné malby zdůrazňují, že „vše existuje v jedné velké mysli, vše je jedno, jedno je vše“. A na mnoha místech po celé planetě byl znovuobjeven prastarý „květ života“, geometrický symbol univerzální energie.
Tak jak je možné, že většina „normální populace“ o takových novinkách jaktěživa neslyšela? „Stačí pouhá zmínka, aby ve vědeckých kruzích začala padat slova jako pseudověda a bláboly,“ píše Braden, který tuto otázku kladl mnoha vědcům a badatelům.
Inu, jak naznačil starý indián i můj tajemný léčitel, vše záleží na způsobu, jakým sami sebe vnímáme. To jediné, co nám brání v tom, abychom svět přetvořili k lepšímu, je naše ego. Celý trik totiž možná spočívá v tom, že jakmile se s egem člověk přestane ztotožňovat a pozná, že je opravdu víc než jen souhrn svého těla a mozku, otevřou se mu dveře poznání dokořán. V opačném případě bojuje o potřeby své maličkosti a vůči ostatním bytostem je ve věčné konkurenci. Což má, jak víme, nevalné výsledky.
S vědou je pak zdá se stejná potíž. Když přijde na něco, co se jí nehodí do krámu, buď to začne ignorovat, nebo proti tomu bojovat, což vyjde nastejno. A tak se z ní stává stejná ideologie jako z náboženství nebo kapitalismu. Přitom stále více vědců podrobuje zkoumání i ty nejsvatější pravdy oficiální vědy. Například tu o původu člověka. Ptají se: Jak to, že všechny zkameněliny, které se našly, jsou kompletní tvorové? Zjednodušeně řečeno – žádný létající ptákohad ani opičákočlověk nikdy neexistoval. Bakterie je pořád bakterií, opice opicí a kapřík kapříkem; všichni se vyvíjejí jen v rámci svého druhu. „Všechny ty stromy života s větvemi našich předků, to je kupa nesmyslů,“ prohlásila přední světová paleoantropoložka Mary Leakeyová. Sám Charles Darwin v knize O původu druhů dumal: „Množství vývojových mezičlánků, které kdy na Zemi existovaly, musí být obrovské. Proč tedy nejsou různé geologické útvary a vrstvy plné těchto mezičlánků? Geologie nám vskutku nevypovídá o žádných jemně odstupňovaných evolučních řetězcích, což je zřejmě nejzávažnější námitka proti mé teorii.“ Není Darwinova teorie nakonec tak populární hlavně proto, že díky ní se můžeme chlácholit představou, že naše údajně skvělá civilizace je logickým vyústěním stálého biologického pokroku člověka?

A Bůh řekl: Budiž duše
Pojďme se ještě vrátit k existenci všepropojujícího Vyššího Já, oné vědomé mysli, o které hovořil nositel Nobelovy ceny Max Planck. Netradičním způsobem ji popsal v globálním bestselleru Hovory s Bohem Američan Neale Donald Walsch, který tvrdí, že se – tak jako léčitel R. – na ono Vyšší Já napojil. Laskavého čtenáře, který dočetl až sem, stejně už nic nepřekvapí, a tak nechme o tajemstvích života promluvit samotného Pánaboha:
„Kdysi dávno existovala duše, která o sobě věděla, že je světlem. Ve sféře, ze které tato duše přišla, nebylo nic než světlo. A tak tato malá dušička byla jen svíčkou na slunci. Uprostřed největšího světla – jehož byla částí – nebyla schopna vidět ani zakusit, čím skutečně je. A po tomto poznání začala toužit. A její touha byla tak velká, že jsem jí jednoho dne řekl: ,Dušičko, víš, co musíš udělat, abys uspokojila svou touhu? Musíš se oddělit od nás ostatních a pak se musíš obklopit temnotou.‘ – ,Co je temnota?‘ zeptala se dušička. ,To, co ty nejsi,‘ odpověděl jsem a dušička to pochopila. A tak se oddělila od všech ostatních, a dokonce odešla do jiné sféry. A v této sféře měla možnost zakusit všechny druhy temnoty. A také to dělala. Z této temnoty však volala: ,Otče, Otče, proč jsi mě opustil?‘“
Tak Walschův Bůh metaforicky vysvětluje, jak se z „ráje“ dostala duše do našeho fyzického Vesmíru, který vznikl prý jen pro to, aby lidé (a všechny jiné bytosti na planetě Zemi i v jiných světech) mohli zakoušet všechna možná dobrodružství. Aby tak mohli plně prožít sami sebe. Vtip je v tom, že lidé zapomněli na to, že každý má svoji duši, která je věčná a dokonalá, že život je vlastně jen hra a že dřív nebo později (možná ještě ne v tomto životě, možná až za sto dalších) si vzpomeneme, že pocházíme z „ráje“, do kterého se zase vrátíme. Takže se nemusíme bát ani pekla, ani toho, že skončíme jen tak, že nás sežerou červi, prostě nakonec to bude OK. V karmickém kole osudu jsme si postupně vyzkoušeli úplně všechno, co kdo chtěl a kolikrát chtěl, a v minulém století se nám povedl dokonce i holokaust. Strach, nenávist, války jsou na světě proto, že lásku je možné prožít jen v protikladu k nenávisti. Světlo neexistuje bez tmy.

Připijme na Velký rok
Tak pravil Walschův Bůh, a obdobně i Egypťani, Mayové i jiné dávné civilizace tvrdily, že vše živé jedno jest a čas se pohybuje cyklicky přesně podle kosmického plánu. Jejich kalendáře, které jsou všechny na chlup stejné, končí přesně 21. 12. 2012. Čím je to pro nás důležité?
Dnešní astronomové se plus minus shodují s těmito kalendáři v tom, že během zimního slunovratu Země, Slunce a 26 000 světelných let vzdálený střed naší Galaxie budou ležet společně v přesné linii. Toho dne dojde k završení takzvaného precesního pohybu – tedy doby, za kterou opíše kruh zemská osa. Platón mu říkal Velký rok a trvá 26 000 let. Jsme tedy svědky výjimečné události.
Jinak řečeno – podle legend jsme došli ze začátku na konec. Během této doby se střídaly zlaté věky s dobou temna. Například v dokumentu The Pyramid Code starý egyptský učenec říká, že dávní Egypťané používali celkem 360 smyslů, a to samé mi potvrdil můj přítel R., který jich sám asi opravdu musí používat víc než pět.
Právě na poloze planet prý záleží, jak se vyvíjí lidská civilizace. Velmi zjednodušeně jde totiž o to, kolik sem proudí z jádra galaxie oné fotonové energie s vysokými vibracemi, kterou uměli „spoutat“ tvůrci pyramid i Nikola Tesla a kterou používá k léčení léčitel R. Ostatně Mayové spojení Země do linie s galaktickým jádrem brali jako návrat domů a jádru Mléčné dráhy říkali Vesmírná matka.
Egypťani či Mayové tento cyklus 26 000 let rozdělili na pět menších cyklů, které procházejí obdobími poklesu a obdobími vzestupu. Nyní má skončit poslední cyklus, jenž započal v roce 3114 před Kristem a v jehož finální části mělo lidstvo směřovat k materiálnímu myšlení a vzdalovat se od toho duchovního, a to až do slunovratu roku 2012. Toho dne má být cyklus uzavřen. A co bude pak? Konec světa? To asi ne.
Stane se však něco, čeho si opravdu všimneme? „Budete si toho muset všimnout,“ rozesmál se ďábelsky R. „Už teď se vše zintenzivňuje a čistí – minus a minus dá plus. Lidi měli čas pochopit všechno a teď celá hra skončí.“ Jak skončí? „Teď už to půjde jenom nahoru, přijde zlatý věk. Teď už bude všechno snazší. Ale jaký si to uděláš, je na tobě. Vše je tvoje svobodná volba, i smrt. Až to přijde, stačí, když pochopíš, co se děje, a zůstaneš v klidu.“ Nevím přesně, co tím myslí, ale tak nějak mi to přijde optimistické. Vždyť je to všechno jen hra. Taková Božská komedie.
Autor: Milan Vidlák
Vystavil: Patrik
Zdroj: Tento text vyšel v aktuálním čísle magazínu ZEN + http://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/1417-21-12-2012-legenda-o-konci-a-pocatku

Celosvětový mozek (nový krok evoluce)

Evoluce vědomí se projevuje v nových a nových formách...Nyní ale asi jde o něco jiného. 

Vystavil: Patrik

středa 12. prosince 2012

Kterak se z materialisticky založeného vědce spirituálně založený vědec stal :-)

To nejlepší z dlouhých rozhovorů Igora Chauna s doc. Miloslavem Králem, který se na sklonku svého života  "obrátil" na základě zážitku stavu rozšířeného vědomí...


Vystavil: Patrik