Transformace vědomí z brazilského pera

Je tomu den, co jsem ukrajoval stránku za stránkou své nyní již dočtené knihy, avšak jedna z částí, které mne zaujaly nejvíce, je hodna publikování na našem webu. Vypůjčuji si tedy slova brazilského spisovatele Paula Coelha z knihy U řeky Piedra jsem usedla a plakala (1994).

"Vědec, který studoval opice na jednom ostrově v Indonésii, naučil jednu opičí samicí jíst brambory až poté, co si je umyla v řece. Zbavené písku a nečistot byly chutnější.
Ten vědec, který to všechno dělal proto, že zrovna psal práci o schopnosti šimpanzů učit se, nemohl tušit, co se nakonec stane. A proto ho překvapilo, když zjistil, že ostatní opice na ostrově začaly samici napodobovat.
Když jednoho krásného dne dosáhl počet opic, které si myly brambory, určité hranice, začaly se chovat stejně opice na celém souostroví. Ale nejpřekvapivější na celé věci byl fakt, že ostatní opice se to naučily v úplně izolaci od ostrova, kde pokus probíhal."

Kdo stále nechápe, stejně jako prvně já, nechť čte dále.

"Napsalo se o tom hodně vědeckých studií. Většina z nich tento jev vysvětlují tak, že když se zdokonalí určitý počet lidí, nakonec se posune dopředu vývoj celého lidského rodu. Nevíme sice, kolik lidí je na to třeba, ale víme, že je to tak."

Okamžitě jsem v tomto jednoduchém příkladu nalezl mě osobně nejbližší způsob, jak by měla transformace lidského vědomí probíhat. Pokud si to dokážeme uvědomit, velmi nám to pomůže. Klíčový bude nejen počet lidí, kteří se dokážou posunout dál, ale také schopnost každého jedince nalézt ten ideální poměr mezi prací na sobě samém a energií určenou na probouzení dalších spoluobčanů.
Hodně štěstí všem, je to na nás.

Autor: Fáďos
Citace: Paulo Coelho, U řeky Piedra jsem usedla a plakala

Proč při protnutí galaktického nulového bodu nastanou 3 dny temnoty (nutno brát s rezervou)

Vně projevené světlo je vytvářené hořením, které nastává při opětovném spojení - "zkratu" dvou opačných polarit, vyvolávajících při propojení blaženou až orgasmickou extázi. Tyto dvě tvořivé energie (tvořivé ohně Merkaby) jsou vůči sobě v opačné polaritě, přičemž jedna je v projevu energie Jang (vůle, frekvence, projekce - mužský princip mínus pól) a druhá je s polaritou opačnou a to v projevu energie Jin (přání, částice, gravitace - ženský princip plus pól).

Protože v nulovém budě jsou tyto dvě opačné energie v nulovém stavu, to znamená, že nemají vůbec žádnou polaritu - náboj opačné polarity, proto v tu dobu nebude mít co hořet a z důvodu absence opačných polarit v naprosto všech a všem nebude moci taktéž ani nic svítit. Proto vše zhasne a nastane totální tma, která potrvá až do doby, než dojde buď k přepólování (to znamená, že z plus pólu se stane mínus pól a z mínusu pólu plus pól), čímž dojde k obnovení polarit, což vede opět do nějakých dualitních projevů existencí (které existují až do nejvyšší čtvrté dimenze) které jsou v projevu ČÁSTIC hmoty - JIN a frekvencí světla, ovšem polarizovaného na JANG. Nebo u bytosti v dualitním projevu existence naopak dojde k vzájemné harmonizaci a sjednocení těchto dvou opačných Jin&Jang polarit. To vede k sjednocení dvou ohnisek tvořivého ohně (jedno v projevu Jin a druhé v projevu Jang) do jednoho společného ohniska (čímž dojde k zážehu vnitřního světla v ohnisku osobní Merkaby), což způsobí zánik dualitního projevu existence a návrat nazpět do jednoty a harmonie, která existuje od páté dimenze výše.

Jelikož se v tomto nulovém bodu - čase každá myšlenka a představa stává okamžitě osobní pravdou a uskutečněnou realitou, proto si lze v tento moment svým přáním přát a stvořit propojení a zharmonizování svého mužského a ženského principu v sobě, aby tyto dvě polarity už nebyly od sebe odděleny a mezi sebou již vzájemně nesoupeřily, ale aby se naopak propojily nazpět do jednoty a harmonie a navzájem se opět doplňovaly a podporovaly.
Tímto zharmonizováním dojde k sjednocení ohniska mužského tvořivého ohně (jedné poloviny, která tvoří aktivní Merkabu) s ohniskem ženského tvořivého ohně (druhé poloviny, která tvoří aktivní Merkabu), čili k sjednocení a zharmonizování mužského a ženského tvořivého principu do JEDNOHO společného ohniska. To způsobí, že se dvojí, čili dualitní osobní projevy existencí propojí a navrátí se nazpět do jednoty a harmonie, čímž pro takovouto bytost zanikne dvojí, čili dualitní projev její existence. Tímto sjednocením mužského a ženského principu dojde nejen k zážehu osobní Merkaby, nebo-li tvořivého dvou-plamene, ale i ke spojení se svým vyšším já (což obnoví tvořivý troj-plamen), čímž se v bytosti obnoví přístup k vnitřnímu nepolarizovanému světlu, čili ke spirituální podstatě obsahující sílu lásku a moudrost celého Univerza.
Tato planeta (jakož i naprosto vše ostatní, co není stvořeno mechanicky či synteticky) je taktéž živou bytostí s právem svobodného rozhodování a jelikož se rozhodla (ona, která je v projevu Jin i její pravé párové dvojče, které je v projevu Jang), že tentokrát půjde (půjdou) do 5.D také. Proto u ní dojde k sjednocení s jejím pravým párovým dvojčetem, čili s anti-planetou, která je v projevu frekvencí světla polarizovaného na Jang. Sjednocení těchto dvou opačných polarit způsobí, že u nich dojde k sjednocení dvou ohnisek tvořivých Jin&Jang ohňů nazpět do jednoho společného ohniska. Tím dojde k zážehu ohniska jejich společné osobní Merkaby (čímž se z planety stane hvězda - slunce), což vede k zániku jejich dualitního projevu existence a návratu opět do jednoty a harmonie.

Toto sjednocení planetárních párových existencí nastane z důvodu, že se celá tato sluneční soustava sjednotí se svou pravou, čili antihmotnou párovou sluneční soustavou, která se k nám již blíží. Antihmotné projevy existencí jsou ty projevy existencí, které mají všechny polarity opačné než je tomu ve hmotných projevech existencí. To znamená, že tam, kde je ve hmotě mínus pól, tam je v antihmotě plus pól a naopak, tam kde je ve hmotě plus pól, tam je v antihmotě mínus pól. Je tomu tak z toho důvodu, že jeden projev existence (např. ten hmotný) je pod galaktickým rovníkem a ten druhý (antihmotný projev existence) je nad galaktickým rovníkem. Při protnutí galaktického rovníku dochází buď k přepólování, to znamená, že se u všeho převrátí polarita, čímž se z hmotného projevu existence stává antihmotný a z antihmotného hmotný, nebo při dokončení vývojového cyklu (k čemuž nyní dojde) dochází ke spojení a sjednocení těchto dvou opačných polarit (viz video s názvem: "Světelné tělo, merkabah, merkavah, merkaba, 2012 vzestup duše"), čímž se tyto dva opačné projevy existencí propojí a vrací se nazpět do jednoty a harmonie. Tím jejich dvojí, čili dualitní projev existence zaniká.

Sjednocení pravých párových slunečních soustav způsobí že následně dojde i k sjednocení párových galaktických párových existencí, čili k sjednocení naší galaxie zvané Mléčná dráha s galaxií Andromédy. Více podrobností naleznete v několika po sobě jsoucích textech, které jsou uvedeny ZDE. (po kliknutí je třeba chvíli počkat na to, až se stránka ustálí na požadovaném textu)

Osobně to vidím tak, že planeta se rozdělí na 3 frekvenční pásma, čili na 3 dimenze. Více je uvedeno v článku s názvem: "Novy scenar - vznik trech planet Zeme pred vzestupem" a v článku s názvem: "Letos dojde k dělení tohoto světa na tři frekvenční pásma, čili na 3 planety, každá v jiné dimenzi, tzn. v jiném frekvenčním rozsahu", který je uveden ZDE. Jedna zůstane v dimenzi třetí a ta půjde do postupného rozpadu a zániku. Více je uvedeno v článku s názvem: "Po vzostupe - bezduché 3D". V té zůstane necelých 10% lidí, kteří si tam budou řešit své karmické vazby. Podrobnosti jsou uvedeny v článku s názvem: "Dolores Cannon: Mayský kalendář, 2012 a 5D Země". (Nemusíte ale mít strach, že byste v tomto světě zůstali, neboť to, že čtete tyto řádky je známkou toho, že nejste takový zloduch :-) abyste se v tomto světě ocitli.) Druhé a třetí frekvenční pásmo, čili čtvrtá a pátá dimenze bude společná (podobně jako vypadají přesýpací hodiny), přičemž 21.12.2012 se od 4.D oddělí kopie planety (ve které bude jen vše, co je příjemné, krásné a povznášející), která půjde do dimenze páté. S ní se do 5.D promítnou všichni ti, kteří jsou svými osobními frekvencemi na tento přesun již připraveni. Pro ostatní bude ještě nějaký čas existovat dimenze čtvrtá (což bude ta spodní část ve tvaru přesýpacích hodin), která se ovšem nejpozději do konce roku 2015 "přesype" - spojí s dimenzí pátou, čímž tato čtvrtá dimenze zanikne taktéž.
Tento dočasný přechodový stav ze 4.D do 5.D bude z toho důvodu, že kdyby byl přechod do 5.D okamžitý pro všechny, tak by to mnohé bytosti nebyly schopny přežít, neboť by nebyly schopny vydržet okamžitý nárůst - skok do mnohem vyšších frekvencí, ve kterých 5.D vibruje. Je to milosrdenství, které planeta poskytuje všem opozdilým bytostem, které mají tuto planetu rády a přejí si na ni či uvnitř ní nadále zůstat. Ti, kteří o to nestojí, ti budou muset odtud odejít do nějakého jiného světa, ve kterém dualita a s ní spojená disharmonie stále ještě existuje.

PS: v nulovém bodu se všechny hmotné projevy na okamžik rozpadnou na pouhou energii osobních vědomí, vše si se vším navzájem vymění informace, čímž se vše obohatí o vědomosti a zkušenosti všech zúčastněných a pak se to přes tento nulový bod (fungující jako červí díra) opět zhmotní do takového projevu existence a takového světa - dimenze se, kterým bytost svými osobními přáními, představami a vnitřními osobními frekvencemi souzní.

Dodatek: Po aktivaci své osobní Merkaby (ke které již velice brzy dojde), která je v ohnisku, čili nulovém bodu osobního hologramu, budete moci kamkoliv si jen budete přát a to nejen mentálně či astrálně, ale i fyzicky. Merkaba je totiž nosič osobního vědomí a díky její aktivní činnosti se bytost může dematerializovat, teleportovat a na jiném místě se opět materializovat a to nejen do původní bytosti, ale do libovolné věci, bytosti, tvaru, vzhledu či projevu existence. Takže vydržte, za chvíli budete moci být a dělat, cokoliv co si jen pomyslíte. Mnohem více podrobností je uvedeno v článku s názvem: "Co je to pátá dimenze, na jakém principu funguje, jaké nekonečné možnosti poskytuje a proč", který je puveden ZDE.

Sjednocení všech úrovní vědomí jejich existencí do jednoho nulového bodu - do tady a teď.

Další dodatek: Protnutí nulového bodu, tedy i nulového času, bude trvat jen asi 7 vteřin a ti, kteří vědí, o co se jedná (tedy i vy všichni, kteří tento článek čtete), si budou moci okamžitě "nastartovat" :-) svou osobní Merkabu a odfrčet kamkoliv se jim jen zachce a být čimkoliv čím budou jen chtít být. Ti ostatní budou nějaký čas (který v nulovém bodě ale neexistuje) :-) bloumat a divit se, co se to vlastně děje a proto setrvají zhruba 3 dny (současného počítání času) v temnotě a hmotné neexistenci, ve které existuje pouze osobní vědomí, čili duchovní energie a její obsah - program.

Ti, kteří budou zaměřeni na svou spirituální (duchovní) podstatu, čili na vnitřní NEPOLARIZOVANÉ pra-světlo, ti nemusí během tří dnů temnoty prožít žádnou temnotu vůbec, neboť zánik polarity (a s tím spojený zánik vně projeveného světla) okamžitě uvidí své vnitřní světlo (spirituální podstatu), ze kterého je naprosto vše nejen stvořeno, ale ve kterém naprosto vše i "plave".

Proto vám opakuji, na co v ten moment upnete svou pozornost, to budete nejen prožívat, ale tam se také i ocitnete. Přeji všem krásný let a hladké přistání. :-)

Tvoření osobního hologramu, pomocí vůle, Jang - projekce a přání, Jin - gravitace.

Ještě jeden velice důležitý dodatek:

Je třeba si uvědomit, že existuje tolik světů a jejich realit, to znamená i planet Zemí, kolik je mentálních představ (každá na trošku odlišné frekvenci), přičemž na každé Zemi je trochu, více, či zcela jiný projev existence a události v ní probíhající a to od těch velice destruktivních, až po ty nejkrásnější, ze kterých až srdce plesá.

Souhrn všech těchto nejrůznějších jednotlivých projevů existencí tvoří jeden společný multivesmír, ve kterém se bytosti díky svému osobnímu přesvědčení a fokusu své pozornosti neustále přemisťují z jedné paralelní existence do jiné, aniž by to většina z nich vědomě zaregistrovala. Je tomu tak z toho důvodu, že každý jednotlivý svět a jeho reality jsou složeniny z jednotlivých holografických obrázků, (které jsou předstvořeny jednotlivými mentálními představami), ze kterých si jednotlivé bytosti (dle svého osobního přesvědčení a fokusu své pozornosti) vybírají takové jednotlivé obrázky, které odpovídají vnitřnímu osobnímu přesvědčení a momentálnímu fokusu pozornosti. Více naleznete v článku s názvem: "JE NÁŠ SVĚT REÁLNÝ? A CO JE VŮBEC REALITA?", který je uveden ZDE. (po kliknutí je třeba chvíli počkat na to, až se stránka ustálí na požadovaném textu)

Z těchto jednotlivých, již předstvořených holografických obrázků si každá bytost sestavuje takový osobní svět a takové jeho reality, které odpovídají jejímu osobnímu přesvědčení a jelikož se ty holografické obrázky mění z jednoho na další nesčíslněkrát za sekundu, proto mají bytosti pocit existence pohybu v prostoru a času v něm plynoucím. Hmota prostor a čas ve skutečnosti ale vůbec neexistuje, neboť naprosto vše jsou jen pouhé vnitřní mentální představy projektované do holografických projevů, které bytosti za hmotu prostor a čas v něm plynoucí pouze považují. Mnohem více je uvedeno v článku s názvem Živé Představy, který je uveden ZDE.

Snažte se toto všechno pochopit, neboť pokud si uvědomíte, že vaše osobní přesvědčení a fokus vaší pozornosti jsou zodpovědné za to, kde se ocitáte, s kým se setkáváte a co prožíváte a že pouhou změnou osobního přesvědčení můžete ve svém osobním světě kdykoliv, cokoliv, jakkoliv změnit, tak se stanete nejen vědomými tvůrci svého světa a jeho realit, ale i pány svého osudu.

Přesunout se do překrásného světa a jeho realit bude obzvláště jednoduché v momentě protnutí galaktického rovníku (čili galaktického nulového bodu - času), neboť v ten moment se každá vaše představa stane okamžitě vaší osobní pravdou a realitou, ve které se okamžitě ocitnete a kterou budete prožívat. Proto je velice důležité již nyní nevěřit nikomu a ničemu, co se neslučuje s tím, co si přejete (čili neztotožňovat se s informacemi, které se snaží vás vlákat do světů, se kterými nesouzníte) a v momentě protnutí galaktického nulového bodu být naladěni a zaostřeni na to, co si přejete.

PS: Dokud bytost nemá svou osobní Merkabu aktivní, tak vše, co si dovede představit, je něco, co někde již existuje, čili co je již někým stvořené. Jakmile ale dojde u bytosti k aktivaci osobní Merkaby, tak se stane tzv. tvořivým Bohem, který má schopnost tvořit něco nového, doposud neexistujícího. Mnohem více podrobností o tom, jak to funguje, naleznete v článku s názvem: "Jak si v páté dimenzi každý tvoří svůj vlastní svět a jeho reality" který je uveden ZDE.

Zdroj: http://inner-light.ning.com

Vystavil: Michal

Svět je plný bláznů

Copyright by Martin Hůle

Svět je plný lidí.
Někteří z nich žijí za zdmi blázince,
Druzí před nimi.
Otázkou je, co je myšleno za zdí
a co je naopak před ní.
Kdybychom zbořili ty zdi,
Snad bychom ani nepoznali, kdo je kdo.
Svět je totiž plný bláznů.
Ale někteří na to mají papíry
a jiní ne...

Autor: Petr Hynek

Dnes 94 let od vzniku Československa a 4 dny na podporu Táni Fischerové (VIDEO)!

Cítím povinnost tady na SNE připomenout, že dnes uplynulo 94 let od získání československé státní samostatnosti. Předtím jsme byli de facto zhruba 300 let v područí Habsburků, což není vůbec na škodu si uvědomit. Je tedy určitě co slavit a i když jsme všichni na určité rovině stejného původu, je nevděčné v kritických chvílích nedělat nic pro národ, do kterého nás vyšší síla zasadila /nic není náhoda!/. Proto připomínám, že máme ještě tak 4 dny na to, abychom dali svůj hlas této dámě a tím ji dali možnost být v lednu zvolena; stojí za to (upozorňuje na nutnou změnu CELÉHO systému)!:

 

ZDE je seznam všech míst v ČR, kde můžete dát podpis/získat prázdný arch pro známé a nebo odevzdat petiční arch/podpis(y)! Ještě zbývají 4 dny (1. 11. večer taky lze, prý i 2.11., ale nenechával bych to osobně úplně na poslední chvíli). Na prezidentka.cz najdete také, jak případně takový petiční arch odeslat poštou, aby jste nikam nemuseli chodit. Možností je spousta, jen je využít!

Na závěr citace z facebookovské stránky lidí podporujících TF:

"Včera odpoledne byl petiční stánek ve vestibulu stanice metra Muzeum, kde se nasbíralo 200 podpisů a rozdalo desítky prázdných petičních archů. 

Vznikla zajímavá situace, kdy na celý vestibul metra Muzeum někdo upozorňoval rozhlasem, že lidé mohou podepsat petici na podporu Táni Fischerové. Vše bylo spontánní! Z toho šel mráz po zádech..." 

Patrik

Vědci našli v Bermudském trojúhelníku obrovské mrtvé město

Už to opravdu začíná? :-)     /aktualizace pátek 26.10.2012/

Vědci potvrdili, že na dně Atlantského oceánu v oblasti Bermudského trojúhelníku u pobřeží Kuby leží gigantické město s pyramidami a sfingami.

Potopené město, které podle kanadských výzkumníků vykazuje znaky vyspělé civilizace, objevili Paul Weinzweig a jeho žena Pauline Zalitzky se svým týmem za použití speciálního podmořského robota u východního pobřeží Kuby.

Robot objevil zhruba kilometr a půl pod mořskou hladinou několik sfing, nejméně čtyři obrovské pyramidy, celé dlouhé ulice a stavby s vyrytými nápisy svědčící pro to, že místo kdysi obývala vyspělá civilizace. Potopené město leží v oblasti záhadami opředeného Bermudského trojúhelníku.

Důkazy poukazují na to, že bylo současně zalito stoupající vodou a země, na které stálo, se potopila, což přesně odpovídá legendě o bájné Atlantidě.

Mohlo se tak stát na konci poslední doby ledové, kdy se rychle rozpustil arktický ledovec a zejména na severní polokouli prudce stoupla hladina oceánu.

"O záběry, které pořídila naše ponorka, projevili velký zájem antropologové z univerzity ve Veracruz, a když je viděli, byli velmi překvapení,“ uvedla Pauline Zalitzky. Objevili na nich totiž paralely s nalezišti olmécké civilizace, přičemž Olmékové se podle legend vyvinuli právě z lidí, kteří přežili zánik Atlantidy.

Zdroj: http://tn.nova.cz/zpravy/zajimavosti/bajna-atlantida-objevena-vedci-potvrdili-ze-v-bermudskem-trojuhelniku-lezi-obrovske-mesto.html
Autor videa: Igor Chaun

Vystavil: Patrik

Nové úžasné výsledky ze zkoumání možného mimozemského těla

Po mnoho týdnech cestování, jsme zpět, abychom vás informovali o úžasných výsledcích, které jsme získali díky zkoumání – možná – mimozemského těla. O jeho existenci jsme informovali v některém s předchozích blogů.

Dr. Bravo, Emery Smith a já jsme cestovali do státu, který je teď domovem tohoto malého (možná) mimozemského těla. Byli jsme schopní udělat rozsáhlé testy celého těla pomocí rentgenu (dále X-Ray) a počítačové tomografie (dále CT). Byli jsme též schopní získat sterilní vzorky DNA za chirurgických podmínek. Tyto vzorky DNA jsou nyní zkoumány jedním z nejlepších světových genetiků.

X-Ray a CT nám ukázalo nepoškozený, skutečně biologický organismus a to bez dalších pochybností. Byli jsme schopní sestavit obdivuhodné 3D obrázky díky detailnímu CT. Byli jsme též schopní vidět vnitřní organy jako jsou plíce a něco o čem jsme si jistí, že je vypadá jako srdce.

Tyto obrázky byly právě přezkoumány největší světovou autoritou na kosterní abnormality, jako jsou například dysplazie a nebo fetální syndromy kostry (poruchy v kostře během těhotenství). Expert konstatoval, že kostra této bytosti nevypadá jako žádná známá kostra člověka. Víme také, že to není ani starověká lidem podobná bytost (hominid), a že to není ani člověk (humanoid).

Oba tito experti, stejně jako šéf radiologického centra, kde jsme obrázky X-Ray a CT pořídili, uvedli, že síla kostí (jejich hustota) v těle této bytosti by znamenala potrat ve 20. až 22. týdnu těhotenství (pokud by šlo člověka). V kostech této bytosti je totiž příliš mnoho vápníku na tak starý plod. Oba doktoři se domnívají, že bytost zemřela až po porodu (že žila nějaký čas mimo dělohu, pokud se vůbec o nějakou dělohu jednalo…).

Procedury pro zkoumání DNA jsou komplexní a časově náročné. Při těchto zkoumáních chceme použít doslova ty nejmodernější technologie dostupné na Zemi. Tým expertů, (který máme) je bez pochyby nejmodernější a nejprofesionálnější tým, který kdy mohl být sestaven. Zkoumání DNA zabere zhruba 2 měsíce, možná déle.

Doufáme, že budeme moci poskytnout některé z těchto výsledků zkoumání a detailních obrázků z CT a X-Ray ve filmu Sirius.

Tým STAR poskytl A. Kalenkovi a týmu Neverending Light (filmové a produkční studio A. Kalenka) filmový záznam z našeho výletu včetně vyšetřeních a chirurgických zákroků, které jsme prováděli na této malé bytosti. Dal nám také CT a X-Ray obrázky, abychom vše mohli použít ve filmu Sirius.

V Santa Monice (Kanada) jsme též zrealizovali přednášku Sirius, která měla velký úspěch s potleskem ve stoje. Všem, kteří jste přišli podpořit tuto nádhernou historickou událost, patří velké díky.

Přivezli jsme do Neverending Light tisíce fotografií UFO, videokazet, desítky přísně tajných svědeckých výpovědí, přísně tajných vládních dokumentů a dalších materiálů pro film (Sirius). V tento okamžik máme dostatek důkazů na 20 dílný seriál! Doufáme, že film bude hotový v prosinci 2012 a já budu mít v listopadu rozhovor s NEL před naší Kontaktní expedicí (CE5) do kanadské pouště, kterou plánujeme 10. až 17. listopadu 2012.

Rád bych vám všem poděkoval za vaši neutuchající podporu, kterou dáváte tomuto historickému filmovému projektu Sirius. Bez vás bylo nebylo něco takového možné!

Steven M. Greer MD
18.10.2012

Autor: Steven Greer, http://drgreersblog.disclosureproject.org/?p=259
Překlad: Sueneé (Poznámky překladatele v závorkách proloženým písmem.)

Vystavil: Michal
Zdroj: ac24.cz

Pryč ze zajetí matrixu

Ať už věříme v osud nebo ne, náš život se nějakým způsobem vyvíjí. Ale díky svobodné vůli máme možnost se každou vteřinou rozhodovat, zda půjdeme tudy nebo jinudy. Někdo se přitom řídí vlastní intuicí, jiný bezmezně následuje své vzory, rodiče, superstars... Ale vlastnímu osudu a odpovědnosti za svůj život neutečeme. Musíme žít svůj vlastní příběh, ne příběhy ostatních. Teprve, až přijmeme sebe takové, jací doopravdy jsme, přestaneme se chovat podle zažitých vzorců v našem okolí, až se postavíme na vlastní nohy a řekneme si, tudy chci jít já, teprve pak zazáří šťastná hvězda našeho osudu a vysvobodí nás ze zajetí matrixu, umělé virtuální reality, která dosud jen vysávala naši energii.

Autor: Petr Hynek

Táňa Fischerová: otázky a odpovědi k prezidentským volbám

Ke dni 18. října je odevzdaných podpisů ZHRUBA přes 30 000, což je velmi pozitivní, ale o to více je třeba se nezastavit a šířit petici těm, kteří ještě nepodepsali a mohli by. Vladimír Franz (ten s potetovaným obličejem) má pro srovnání podpisů kolem 40 000, což je menší náskok a mohlo by nám to posloužit jako motivace; máme magických 13 dní. Paní Fischerová nemá kampaň, šíří se to opravdu jen mezi lidmi...

PETICE je stále na http://www.prezidentka.cz 

Patrik

Zbabělci umírají několikrát předtím, než skutečně zemřou

… ne… nemůžu se omluvit… udělala bych ze sebe krávu… i když jsem v právu…

… a co když se mi vysměje, to mi za to nestojí…

… tohle teda ne, nebudu to riskovat, co kdyby mi vynadal…

… nemůžu ho opustit i když mě bije, co bych si sama počala…

… blázne, nemůžu odejít z práce, i když v ní trpím. Kdo by pak platil složenky?...

… ano prosím, plné pojištění vůči všem rizikům, na ceně nezáleží…

… přestaň se chovat jako dítě, co si o nás pomyslí lidi…

… raději ten podvod podepíšu, nechci, aby mi to šéf vrátil…

… ta bolest mě ničí ale nikdy jí neodpustím, udělala by to znovu…

… tak moc bych chtěl malovat ale mám strach, že se mi to nepovede…

… tanec je pro mě vším, kdybych se jenom tak nestyděl…

… stát se může cokoliv, raději to nebudu riskovat…

Autor: Lencher Falprea

Zdroj: Probuzení

Vystavil: Fáďos

Půl roku SNE a výzva (dnes a zítra volby)

Dnes je tomu, milí čtenáři, půl roku, co jsme spustili tento web. Je to takové malé půlročí. :-) Snažíme se být stále bdělí a prezentovat zde, co s námi rezonuje (srdce), neboť informace (mysl) na internetu kvasí v rafinované nesmysly a "nenápadně" napodobují ty oficiální informační zdroje, vůči nimž se vymezují, pro něž je charakteristický manipulační nátlak a zkreslená polopravda - to jsou ti falešní proroci. Slovy čtenářky Bed to dnes máme všude samé "chanelovanie, videjká všakovakých chanelerov, napchaté stránky, too many words a farbičiek." Někteří "osvícení" tvrdí, že máme jen čekat až stávající pozemský systém se vším všudy padne. Bez naší snahy o reformu se tak ale stane asi těžko! Nejde o hmatatelné výsledky voleb, ale spíše o princip, o to nehmatatelné při takové příležitosti; o to energetické sepětí vysokého počtu bytostí, jaké máme šanci vidět například při sbírání podpisů pro Táňu Fischerovou - věřím, že v lednu ji budeme moci volit jako prezidentku, protože je schopná navázat na duchovní ideje T. G. Masaryka a Václava Havla více než kterýkoli mužský kandidát. A můžeme stále říkat, že by se nic nezměnilo, ale dokud nezkusíme, neuvidíme. 

Mnoho lidí totiž argumentuje, že dění v naší kotlině stejně neovládá prezident, ale vláda. Pokud tedy alespoň chcete, aby nepropadl Váš hlas ve prospěch té samé zkorumpované vlády (opravdu nefunguje vhodit prázdný volební lístek), jděte dnes nebo zítra někoho jiného volit (nenabádám koho, ale s idejemi Táni Fischerové asi nejvíce rezonují Zelení, kteří ji veřejně podporují například ZDE). Přidávám se tímto k výzvě pana Iv na spřáteleném webu EuP. 

Nikdy jsem taky volby nemusel, ale myslím si, že Iv má pravdu. Je nakonec říjen 2012 a vzácná konstelace, ne? Ta zůstane ovšem nepovšimnuta, pokud není využita...

Patrik

Každý den za úsvitu

Další krásný text z pera Petra Václavka. Nemohl jsem jej přehlédnout a cítím povinnost jej zde sdílet x).

Každý den za úsvitu otvírá se trhlina mezi světy, aby těm co ji vidí přinesla nadějnou zprávu o tom, že osudem Člověka na Zemi není trpět v otroctví. Stačí se srdcem dotknout toho, co zdánlivě není vidět a ucítit to. Krásu všech míst na kterých jsme kdy v životě byli. I těch, na kterých jsme nikdy nebyli. Ucítit je, znamená prožít je. Dotknout se srdcem napřímo všeho živého na Zemi a v celém Univerzu znamená uvidět a ucítit v sobě dlouho potlačovaný život naživo. Naplno. Osudem Člověka na Zemi není prožít život ve vyčerpaných mantinelech kultury, která požírá sebe samu. Osudem Člověka na Zemi je dotknout se své originality, tvořit a poznat. Odejít do volnosti. Je mi záhadou, proč jsme vyměnili tak moc za tak málo. Každý den za úsvitu nám trhlina mezi světy připomíná kdo doopravdy jsme. Naše srdce to přece dávno ví.

Autor: Petr Václavek

Zdroj: Nové Bohatství

Vystavil: Fáďos

Objetí zdarma (video)

Díky Bed! :-)

Patrik

Molekula duše (opět k šišince mozkové)

Tohle koluje po různých webech a doporučuji Vaší pozornosti obzvlášť tu část popisující, co může šišinka mozková "vyvádět" během dlouhodobější tmy...

Ve 49. dnu života lidského plodu nově vytvořená šišinka vylučuje do mladého krevního řečiště substanci s názvem Dimethyltryptamin zkratka DMT, v tom okamžiku – jak říkají staré Védy – duše vstoupí do těla. Proniká k srdci a stoupá podél míchy a usadí se v malé žláze centra mozku – tzv. šišince (epifýze). Epifýza,čili šišinka pineal ( latinsky corpus pineale) se nachází za III. mozkovou komorou ve střední linii (mezi oběma mozkovými hemisférami). Je orgánem citlivosti na světlo – „parietální oko“. Jeho název je odvozen od tvaru, který je podobný šišce ( lacina pinea) .U dospělých lidí je asi  0,8 cm ( 0,3 palce) dlouhá a váží okolo 0,1 g ( 0,004 unce). Její průměr je relativně velký u dětí a začíná se zmenšovat s přicházející pubertou. Mikroskopicky je žláza tvořena pinalocyty (typické endokrinní buňky) a podporujícími buňkami, které jsou podobné astrocytům v mozku. U osob dospělých se často objevují v šišince na rentgenových snímcích usazeniny vápníku. A teď pravdivá filozofie o šišince na biomolekulární úrovni, která je opravdu velmi pečlivě skrývána před studenty medicíny. Během dne šišinka (i když Wikipedie to říká jinak) je hlavním zdrojem serotoninu – hormonu našeho vnitřního štěstí. Je to rovněž jeden z neurotransmiterů. Právě na serotoninu záleží, jestli nervový signál dorazí do všech částí těla. Příliš nízká hladina serotoninu byla pozorována u lidí s depresí a také u lidí velmi agresivních. Během noci serotonin v šišince podléhá dalším proměnám na melatonin – to je hormon našich biologických životních cyklů. Kromě toho melatonin ovlivňuje endokrinní systém, obzvláště gonadotropní hormony – nejdůležitější hormony menstruačního cyklu a tvorbu zárodečných buněk. Melatonin zabraňuje předčasnému dospívání a jeho vývoj je úzce spjat s podněty světla a probíhá v souladu s ročním obdobím. Další funkce melatoninu jsou bílá místa na mapách lekářské vědy. Ale je známo, že za 3 – 4 hodiny spánku se v epifýze nahromadí dostatečné množství – začíná další fáze vnitřní alchymistické proměny… v hluboké tmě je melatonin syntetizován na neuropeptyd 5-MeO-DMT( jako “akashon”), který následně podléhá rychlé enzymatické přeměně v DMT – dimethyltryptamin – specifická sloučenina označovaná jako molekula duše…. V noci pak nejčastěji dochází k spontánnímu snění a astrálním projekcím…ale to je jen špička ledovce….

TUNELY REALIT A DMT 

Nejprve mi dovolte začít o jevu vnímání. Samozřejmě si uvědomte, že některé věci váš mozek přehlíží v okolní realitě. Ale uvědomujete si rozsah tohoto „přehlížení“ ? Víme, že ze všech přicházejících  podnětů jsme si vědomi z 0,0097% – a to je zatraceně málo. To je naše každodenní realita  – nazývána jako tunelová realita a je tímto způsobem vnímána jako – tunel reality. Zbytek nevidíme, protože ve skutečnosti obsahují věci, kterým nevěříme, neuznáváme je jako pravděpodobné, nebo jednoduše můžeme říci, že se nám do hlavy nevejdou. Myslíte si, že vidíte jen  to, co vaše oči mohou vidět? Obraz obdržený očima je transmitovaný do kůry zrakové, několikrát převrácen a nakonec interpretován tak, aby zorné pole, které vyhovuje vaším vírám a  přesvědčení  – v psychologii nazývané  jako komfortní zóna. Komfortní zóna je nastavena tak, abyste se cítili dobře a bezpečně v dobře známém světě.To, co nezná je nepřeložitelné, nevysvětlitelné, šokující, neshodující se s pohledem – aktuálním emocionálním stavem – čili s více jak  99,9913%  vesmíru –  je již vyříznuté v průběhu synapse axonu.

TEORIE MNOHA SVĚTŮ

Obecná matematika popisuje 33 rozměrů modelu Vesmíru – podíváme se na toto – matematika předpokládá existenci 33 zároveň se překrývajících realit. Jak se vlastně vejdou na jedno místo? Projdou prizmatem slunečního světla – takže vidíme, že v jednom proudu bílého parsku jsou smíchány všechny barvy duhy. Nacházejí se v jednom místě díky rozdílným frekvencím vibrací energie. Stejně tak se to děje v celém vesmíru.

VIDEO DUCHOVNÍ MOLEKULA

CO DĚLÁ DMT?

Dimetylotryptamin syntetizovaný v epifýze z tryptofanu, jemně řečeno rozšiřuje naše vnímání. Zvýšená sekrece (vylučování) se děje ve chvíli, kdy se obrátíme do těla. Pak se samozřejmě setkáte s přesvědčením, že DMT je halucinogenní substance – silným psychedelikem,  a že probuzená šišinka produkuje halucinace. Proto lidé ve stavu smrti a šoku mívají podobné “halucinace”. Říká se, že DMT rozšiřuje vnímání – mám na mysli, že celkově odstraní nervové blokády. Abych byl upřímný v této době, kdy endokrinní DMT má vliv na nervový systém, začínáme konečně vidět těch 99,9913% Vesmíru. Nejedná se o halucinace –  je to celý zbytek dosud neviditelného Vesmíru – Vesmíru s mnoha rozměry existencí najednou. Je to koncept, jak nakonec spatřit jiné inteligence, žijící v paralelních světech a navázat s nimi racionální komunikaci. V úzkém JÁ ( tedy střízlivém) je naše pozornost přivázána pouze na tuto úroveň reality.Vidíme pouze jen jeden tunel. Abych to shrnul – šišinka se svým DMT uvolňuje percepci okovů vnímání tohoto světa, čili je naším interdimenzionálním spínačem vidění realit a skutečností v nich. Být si vědom moha realit, znamená, že je můžete nejen sledovat, ale doslova skákat mezi nimi a to nejen mezi dimenzemi, ale i mezi různými verzemi těch samých vesmírů. To je mnohem více vyspělejší než astrální projekce. Ale endogenně vyskytující se DMT v našem mozku dokazuje, že jsme byli interdimenzionální bytostii s interdimenzionálními možnostmi vnímání od počátku. “Šišinka je orgán, který přijímá a zpracovává geometrické obrazy vesmíru. Všechny žlázy jsou připojeny k jemnému plánu s příslušnými geometrickými obrazci a šišinka, jak uvádí někteří mystici v sobě spojuje všechny původní formy. Přesně takto pracuje tato žláza s Akašou – záznamem všeho, co se děje ve vesmíru. Šišinka není jen orgánem, který přijímá a ukládá jemné informace a přechovává celý jejich záznam; je i tím, kde jsou zapsány individuální zkušenosti duše získané z mnoha životů.” To jsou slova Drunvala Melchizedeka – autora knihy Pravdivé tajemství květu života.

Na obrázku je kruh, který se objevil 23.července 2012 v obci Roundway a zobrazuje přesnou chemickou strukturu molekul DMT.

TEMNÝ POKOJ

Ne , nemám na mysli klasický „ dark room“ a ty formy, které se s ním obvykle spojují. Jde mi o praktiku pravého tmavého pokoje – čili izolaci celkové smyslové deprimace – sedět sám v naprosté tmě bez zvuků. Tato praktika existuje v Tibetu, je to jedna z praktik Tao v buddhismu a je známá v mnoha kmenových kulturách. Po několika dnech strávených v absolutní tmě, obrazy uvnitř hlavy vycházejí ven a jsou tak reálné jako ve skutečnosti. Tato praktika poskytuje obrovskou expanzi vnímání. Pokud jde o biochemii mozku – tak dlouhé pobývání ve tmě způsobuje nahromadění melatoninu. V další fázi nastupuje pinolin – šišinka mozková vylučuje endogenní inhibitor ( beta-karbolin) enzym MAO – enzym, který rozkládá melatonin.Ve fázi pinolinu je MAO inhibován a z melatoninu v šišince začne syntetizovat pinolin,a následně z něj  5-MeO-DMT, který znovu nerozkládá MAO (protože je inaktivován), takže 5-MeO-DMT ( jako „akašon“) šišinka začíná syntetizovat DMT. To je,  když se obrazy z vaší hlavy začínají pohybovat doslova za hranicemi lebky – a to v přesném slova smyslu. To je místo, kde se plní sny – ihned…

JAK TO VYPADÁ TECHNICKY

Den 1-3 – fáze melatoninová - Fáze snového bdění 

Den 3-5 – fáze pinolinu - První vize,astrální cestování

Den 6-8 – fáze 5 – MeO–DMT - Pomalu se otevírá vnitřní zrak, zvyšuje telepatie,intuice

Den 9-12 – fáze DMT - Vize zesilují, otevírá se vnímání alternativních světů a paralelních realit. Někteří mluví o ultrafialovém a infračerveném vidění v tomto stavu. Pokles potřeby spánku – spánek přichází jako jóga, čili meditace se zachováním neustálého vědomí.

A nyní se dostáváme k otázce, která se tak, jako tak týká nás všech, absolutně nikoho to nepřeskočí, ani toho, kdo leží na gauči a sleduje televizi. Mayové celkem nedávno představili autentický obsah znalostí svých předků o předpovědi roku 2012. Jsou velmi rozzlobení nad šířením apokalyptických vizí o konci světa. Zdůrazňují, že jejich proroctví mluví pouze o TRANSFORMACI, ne o žádném konci. Ale k věci. 21.12.2012 (což potvrzují i vědci NASA) dojde k zarovnání osy s osou Centra naší Galaxie. Mayové tvrdí, že dojde k mimořádně silnému proudu nabitých částic, které mocně zdestabilizují chování našeho Slunce. Mayové tvrdí, že v důsledku těchto změn dojde k přepólovaní Země. Apropo magnetické póly již změnily svou pozici. Proto zvířata, která se řídí smyslem elektromagnetické geolokace se začali hrnout ke břehům – podle jejich pocitů by tam měl být oceán – to platí pro velryby i ptáky a všechna zvířata pohybující se  pravidelně na dlouhé vzdálenosti. Na základě sopečné lávy na Havaji bylo zjištěno, že magnetické póly se mění po celou dobu a to po desítky tisíc až miliony let mění svůj směr, až dojde k přepólování. Průměrná doba mezi přepólováním vychází okolo 250 000 let, naposledy tomu došlo asi před 780 000 lety.

Není obecně známá teorie popisující přepólování. 

Mayové říkají – naši předkové to již zažili.Oni tvrdí že fenomén přepólování Země přináší vždy několik dní tmy. A pokud se ukáže, že je to pravda – čeká povinně  „temný pokoj“  celé lidstvo. To znamená, že u všech lidí nastane šilinková iniciace, protože, když je šišinka ve tmě , začne produkovat velké množství DMT – nic už nezůstane tak, jak bylo.  Potom, jak svět opět uvidí Slunce – se v nás změní celé vnímání reality. A co nás čeká na druhé straně šišinky? Nevím, ale přeji nám, aby … králík, kterého budeme následovat na druhou stranu reality… byl opravdu k popukání…

via Monika Burzynska, překlad Lenka Sýkorová

Zdroj: Nové Bohatství
Vystavil: Patrik

Vnímání

Všimli ste si, ako chodia po uliciach turisti? Všetko je pre nich nové, a tak so záujmom sledujú život okolo. Určite poznáte ten pocit aj vy, keď ste na dovolenke alebo na novom mieste – pozeráte sa dookola a zažívate svet v inej podobe, než ste zvyknutí. Nasávate atmosféru, zvuky, farby, vibrácie. Vnímate.

Presne takto však môžete chodiť po svete každý deň, aj keď sú to pre vás dávno známe miesta.
Je to len naša myseľ, ktorá si natoľko navykne na realitu, ktorú si vytvorila, že prestávame vnímať, čo sa deje okolo a skĺzneme do zabehnutých koľají, do nemenných predstáv (a presne takto to funguje aj pri našich názoroch a presvedčeniach – prijmeme ich za svoje a zrazu sme ohraničení – vlastnými myšlienkami a prestávame si uvedomovať, kam až môžeme ísť, čo všetko môžeme dosiahnuť).V skutočnosti sa každý deň deje niečo nové, neustále sa niečo mení. Svet je jednoducho iný ako bol včera, aj ako bol pred piatimi minútami.
Stačí si to len uvedomiť… a naša realita nadobudne úplné iné tvary, farby, možnosti.
Keď vnímame a chodíme s očami dokorán a používame svoje zmysly, prežívanie každodenného života sa stane oveľa zaujímavejším. A my žijeme tu a teraz.
Skúste sa pozerať na svet inak – sadnite si hoci aj v parku na lavičku a vnímajte. Prenádherné farby jesene, zvuky prírody okolo, jej energie, spev vtákov – ako viete, že nespievajú práve vám?
Choďte domov inou cestou. Alebo nakúpte v inom obchode. Vychutnajte si vôňu pekárne, okolo ktorej idete, užasnite nad čímkoľvek, čo vás zaujme – nech je to aj stolička v kaviarni… Alebo nápis na stene. A všimli ste si, ako zaujímavo sú riešené niektoré budovy? Čo všetko sú ľudia schopní vytvoriť? :)

Život je konštantný zázrak, len musíme byť ochotní to vidieť. Cítiť. Zažiť, vnímať. Tu a teraz.
S láskou, Katka

Autor: Katka
Zdroj: Cesta duše
Vystavil: Fáďos

Nádherná sněhová bouře

Asi jsem blázen, ale když jedu na hory lyžovat, miluju extrémní zimní počasí. Takových pětadvacet pod nulou, sněhové vánice a pořádný severák. A hluboký sníh, do kterého se s lyžemi zaboříte při jízdě z kopce až po pás. O tomhle se mi často i zdává.

Ano, i tzv. azuro je pěkné. Když po krátké noci vyjedete jako první lanovkou nahoru a po čerstvém manšestru, který po sobě zanechaly rolby, svištíte po prázdné sjezdovce do údolí. Ale v horách se počasí rychle mění. A jízda hlubokým sněhem ve sněhové vánici má taky svoje kouzlo. Když na kopci zůstane posledních několik bláznů, kteří se radují úplně stejně.

Dřív jsem vítr neměl rád. Šlapat proti silnému větru na kole jsem úplně nenáviděl. Ale pak jsem vítr přijal, stejně jako mráz, lijáky a chumelenice. A stali se z nás nerozluční kamarádi. Dřív jsem na tyhle rozmary počasí nadával, spílal jim, teď se chechtám a je nám spolu dobře. Užívám si to, každý okamžik. Možná je to adrenalin, ale je to i souznění duší. Ducha člověka, ducha větru, ducha hor.

A jsou to ty nejšťastnější okamžiky v mém životě. Možná je to nirvána, splynutí kapky s oceánem, sněhové vločky s peřinou, možná je to setkání se samotným Bohem, který má tisíc tváří a a obrovskou otevřenou náruč. Vím, že se s ním můžete potkat kdekoli. Ale pro mne jsou hory tím nejkrásnějším otevřeným chrámem, kde boží přítomnost cítím mnohem víc, než v uzavřeném kostele.

Nevím, o čem se zdá v noci vám, ale já dnes sjížděl na lyžích Aljašku. A byla nádherná sněhová bouře...

Autor: Petr Hynek

Psychologie snu IV.

Byť jsem minule avizoval, že se podíváme brzy ještě na další typy snů, rád bych přece jen tentokrát na základě své zkušenosti nakonec představil jev, který ještě není dostatečně zpracován v odborné literatuře a který mnozí z nás zaznamenáváme čím dál častěji v souvislosti s gradující spirituální transformací. Jde o určitou propojenost mezi světem snovým, produktem nevědomí a světem „skutečným“ (viz objevy kvantové fyziky), který vnímáme skrze naše vědomí, resp. vědomí operující skrze mozek. 

Musíme se ještě alespoň v krátkosti v této souvislosti zastavit u Junga – nejen, že podle něj existuje dlouhodobá vazba mezi vnitřním a vnějším světem (viz v minulém díle „Projekce“), ale zaznamenal a zkoumal také zvláštní propojenost dvou či více událostí v kratším čase, které nejsou kauzální (příčina-následek), ale mají společného jmenovatele. Tento jev Jung nazval „synchronicita“ a mnozí jej známe z každodenního života na rovině vědomí, kdy například na ulici myslíme na osobu, kterou jsme léta neviděli a vzápětí ji potkáme hned za rohem (tedy souhra vnitřního světa s tím vnějším). Na tyto úsměvné a mnohdy vyloženě šokující události často rychle zapomínáme, ale pokud synchronicita sestává z více článků (zpráva o dané osobě od známého ten samý den, prohlížení si společné fotky s ním večer před nečekaným setkáním atp.), získává trvalejší místo v naší vědomé paměti, a to logicky také proto, že s narůstajícím počtem článků klesá pravděpodobnost náhody (takový zážitek otřese naším rozumem a zanechává v nás tak hluboký dojem).

Podotkněme, že tento jev je charakteristický právě tím, že je statisticky velmi nepravděpodobný; výzkum totiž ukázal, že synchronicitu nelze nazírat jako sérii náhod, nýbrž jako určitý smysluplný jev, resp. jev mající význam pro daného člověka. Ten je tím pádem takovým neuvědomělým tvůrcem své reality (fungují-li tyto souhry detailů, musí být opředen smyslem i život jako celek!). Náhody neexistují a odpovědi někdy přicházejí dříve než otázky.

To je ale náhoda!
Nad něčím přemýšlíme v městské hromadné dopravě, pootočíme hlavou a tam to spatříme v podobě nějakého nápisu. Když něco hledáme a pak bezděčně otevřeme knihu a tam to je – to je také synchronicita. Někdy si opravdu uvědomíme, co jsme hledali až v okamžiku, kdy už jsme to našli. Dle mého názoru existují každopádně dva typy lidí: jedni říkají „to je ale náhoda!“, kdežto druhé příjemně zamrazí.

Synchronicita nebo telepatie?
Samozřejmě, že synchronicita úzce souvisí s telepatií, jde-li zjevně o přenos mezi dvěma mozky (vysílačem a přijímačem). Zastaví se například hodiny, když je našemu blízkému takříkajíc nejhůř. Otázkou je, kde je hranice: na jedné straně tu máme možnou komunikaci mezi dvěma mozky, ale podle kvantových fyziků informace přece dorazí takřka dříve, než byla vyslána. Kde jsou ony pevné zákony časoprostoru, jež nám byly po staletí předkládány? Tyto představy se již nemají o co opřít, což nahrává spíše druhé teorii o interakci mezi kolektivním nevědomím a osobním vědomím – hmota je sekundární.

Záhadná řeč čísel
Mnozí z nás synchronicity za poslední měsíce zažíváme v souvislosti s čísly: myslíme na něco specifického a když se bezděčně podíváme na hodiny, je tam „nenáhodná“ číselná kombinace typu „11:11“, „7:07“ atp. jakožto přímá zpráva od nevědomí (nevědomí někdo mimochodem přímo nazývá „Bůh“, což je ovšem záležitost jazykového cítění). Zkrátka jednotlivé články synchronicity jsou spojeny takovým způsobem, že je leckdy můžeme nazvat přímo zázrakem.

Sen jako součást synchronicity
Co když jeden článek synchronicity přichází do vědomí skrze sen? V jednom z prvních takových snů, na které si pamatuji, protože jsem si je už zaznamenával, se za mnou plazil růžový had stočený do spirály. Další den ráno v metru naproti mně seděla žena bokem, takže způsobem, že můj pohled musel směřovat přesně na její ucho, na kterém visela náušnice, jež představovala růžového hada stočeného do spirály. Tenkrát to se mnou pochopitelně silně otřáslo.

V jednom z mých poměrně nedávných snů jsem měl co do činění se „záhadným prvkem“ (viz minulý díl) v podobě kelímku s různými pastelkami, ale hlavní roli tam hrály dvě zelené; jedna byla tmavá a druhá světlá, což je již samo o sobě symbolické. Nemusím asi podotýkat, jak silně mi vyrazilo dech, když mi partnerka následující den připravila dvě zelené konve na zalévání květin: jedna byla tmavě zelená a druhá světle zelená. Do té doby jsem je neviděl pohromadě, ale co bylo zvláštnější – odstíny seděly naprosto přesně na pastelky v mém snu.

Určitě stojí za zmínku i následující příklad: nejprve se mi zdálo o hnědé slepici a černém kosu. Sen pro mě díky nadvládě rozumu tenkrát nebyl nijak výrazný a byl bych ho býval i možná přešel. U snídaně jsem najednou viděl, jak na dvoře poskakuje kos, který kdyby mohl, sedl by mi až na parapet, jen aby mi to došlo. Předtím jsem nic takového u nás nezažil, byť se to teoreticky může stát téměř kdykoli. Je však jasné, že pro mě to mělo intenzifikační funkci. Jakmile totiž zjistíme, že náš sen je s něčím za bdělého stavu spojen, čímž se vytvoří synchronistický zážitek, získá najednou vyšší hodnotu a začínáme se snem tudíž konečně více zabývat. 

Do paměti se mi vryl rovněž zážitek, kdy jsem se v rámci jednoho dopoledního úklidu probíral svými věcmi a znovuobjevil jsem po letech náramek se štírem. V tu chvíli se mi vybavil sen z noci předtím, v němž jsem měl v teráriu štíra, kterého jsem se bál. Snad nemusím podotýkat, že jsem štíra ve skutečnosti nikdy chovat nechtěl – šlo o symbol, který se mi následujícího dne pro zintenzivnění a hlavně rozpomenutí zhmotnil. To bychom měli i rozpomínací funkci synchronicity, jejíž první článek přichází skrze sen. Na tento sen si máme asi právě takto vzpomenout, abychom s ním mohli vůbec nějak pracovat.

Někdy se ale nepohneme v dešifraci dál, i když je synchronicita třeba několikanásobná. Jednou jsem takto ve snu potkal jednu ze tří spolužaček, se kterými jsem si měl poslední roky na základní škole co říct. Tuto spolužačku jsem další den skutečně po mnoha letech potkal. Další den jsem ovšem potkal po letech i druhou spolužačku a třetí den i tu třetí, přičemž společné všem situacím bylo, že jsem s nimi nechtěl přijít do kontaktu – o čem po tolika letech mluvit? Každopádně jakmile sen předkládá symbol a denní realita pak tentýž symbol, nabízí se otázka, jak s tímto zážitkem vlastně naložit. Jednou z možností by bylo, že šlo o prorocký sen – jenže jak asi už tušíte, nevědomí neplýtvá co se týče předvídání svou energií na něco tak „malého“ jako je setkání s někým, s kým se mi ani nechce mluvit a jednoduše ho přejdu. Existuje ale i druhá možnost, že sen mi předložil osobu jako symbol něčeho a denní realita tento symbol zhmotnila, abych sen jen tak nepřešel s tím, že je bezvýznamný a začal nad ním raději přemýšlet! Pakliže to nezafungovalo, nevědomí zopakovalo to samé další den, dokud to neučinilo třikrát – ani v pohádkách se čtvrtá šance nedává, takže pak už mi to zřejmě mělo dojít. Musím ovšem přiznat, že význam této trojnásobné synchronicity jsem dodnes nepochopil.

Jednu noc, která dělila dny, během nichž vznikal tento text, jsem měl sen o různých dvojčatech. Byla to dvojčata lidská i zvířecí. Další den při náhodném surfování internetem jsem nevědomě „omylem“ kliknul na článek pojednávající o duševních dvojčatech. 

Zajímavé také bylo, když se mi toto léto zdálo o tom, jak hledám brigádu a nakonec volím přípravu švestkových knedlíků a jejich servírování – byť to tak možná nevypadá, sen zde nebyl motivován žádnou reálnou zkušeností v tyto dny. Velmi úsměvné bylo, když ráno přišla partnerce SMS zpráva od neznámého čísla s nabídkou brigády, která měla spočívat v ochutnávání. 

Takových příkladů by jsem mohl uvést více, ale myslím, že je z nich čitelné, o čem je řeč. Nepochybuji, že mnohým z vás, jež pravidelně čtete tento seriál, se od doby prvních dílů jakoby zvýšil počet snů a jejich čitelnost, jelikož jste se jim otevřeli. Pravděpodobně jste si všimli, že sen se nám v rámci objektivity a rovnováhy rád staví do opozice a často různě převrací. V jednom synchronickém/telepatickém snu mě probouzel otec, protože jsem v tom snu zaspal. Vstal jsem však v bdělé realitě tehdy bez problému, ale musel jsem ovšem vzápětí  probudit svého otce, protože zaspal on. Sen to tedy předvedl naprosto opačně. 

A opět se nabízí otázka, do jaké míry jsou synchronicity společné dvěma fyzickům mozkům způsobené vzájemným přenosem a do jaké míry jsou tyto sny vytvořené jedním nefyzickým zdrojem (kolektivním nevědomím). Na základě otcovy vlastní zkušenosti mám však mimochodem ověřené, že jednotlivé osoby mohou mít dokonce velmi podobný sen v jednu noc i pokud jsou od sebe fyzicky vzdáleni stovky kilometrů.

Výše uvedenými zážitky jsem se snažil nějakým způsobem ilustrovat zkoumaný jev: jak jsme viděli, skrze sen může přijít jeden článek synchronicity a další pak může přijít klasicky skrze denní skutečnost. Synchronicita vzniká vždy až příchodem druhého článku do vědomí – tento článek si spojíme s tím prvním: v našem případě tedy s tím, který přišel formou snu. U tohoto problému  je obzvlášť zajímavá úloha času.

Relativita času během spánku
Pro úplnost se proto musíme podívat na relativitu času během spánku, tedy během doby, kdy je vědomí alespoň částečně mimo čas i prostor (a tím se pravděpodobně může propojovat s nevědomím a poté z něj přinést do vědomé paměti potřebné – víme však již z minulého dílu, že plody sklizené z nevědomí mizí za bdělosti z paměti rychle jako led na poledním slunci).

Faktem podle Aeppliho je, že to, co se ve snu může zdát jako několik dní, je měřítkem našeho času podle výzkumů většinou půl minuty. Většina z nás tak dobře zná, když k ránu ještě na chvilku usneme a pak ve snu slyšíme nějaké zvonění, které se s naším probouzením mění ve zvonění našeho vlastního budíku. Zatímco ve snu jsme tedy prožili poměrně dlouhou dobu, ve skutečnosti však uběhlo pár minut, přičemž nutno podotknout, že někdy je tento přechod mezi dvěma dimenzemi velmi náročný a trvá, než se „rozkoukáme“.

Rád bych v této souvislosti ještě citoval z Aeppliho Psychologie snu, protože naráží tak trochu na naše téma – sny jakožto součást synchronicity: „Jestliže někdo ve spánku spadne z postele, okamžitě se probudí. Krátký sen, který se mu předtím zdál, se bude zcela určitě odehrávat na horské túře nebo na nějakém místě, kde může dojít k pádu, a skutečně k němu dojde.“

Na jiném místě čteme: „Velmi často se uvádí vskutku výmluvný příběh jednoho šlechtice z krvavého období Francouzské revoluce. Tomu spadla během spánku na zátylek tyč z tehdy běžných závěsů na postelových nebesích, načež se probudil. Předtím měl ale sen o dlouhých útrapách, které započaly tím, že byl zatčen, postaven před revoluční tribunál, odsouzen k smrti a vyveden na popraviště. Sekyra gilotiny zasvištěla vzduchem – a on se s hrůzou probudil úderem tyče do svého zátylku.“

Platí, že čím kratší časová prodleva mezi jednotlivými články synchronicity, tím působivější. Příklady, které ovšem uvádím z Aeppliho, jsou přesně ty, kdy se obě události (snová i skutečná) odehrají SOUČASNĚ, tedy bez časové prodlevy. Zajímavé je rovněž v této souvislosti, co Aeppli uvádí dálě o zkušenostech svých předchůdců: „Spící rovněž polévali pokusně vodou, a ti pak vyprávěli o dlouhém snu, v němž spadli z přístavní hráze do vody.“ Pomineme-li etickou správnost těchto pokusů, jak je vlastně možné, že někoho polijeme a on pak vypráví o tom, že se mu zdálo o vodě ještě předtím, než jsme se ho rozhodli polít?

Kvantoví fyzici: vesmír je propojen živou neviditelnou sítí
Budoucnost je, jak jsme si řekli vlastně již minule, do jisté míry připravená v nevědomí a nelze vyloučit, že něco z ní třeba něco čas od času pronikne do vědomí, ale pokud se tak stane skrze sen, tak jedině čistě symbolickým kódem (prorocké sny jsou opravdu vzácnější než se může zdát).

Míváme zkušenosti s telepatií, synchronicitami, ale třeba i zážitky dejavú („již viděné“), ze kterých míváme někdy oprávněně pocit, že jako se prý při smrti odvíjí náš život jako film, může se nám možná i před narozením promítnout v obrysech připravovaný život. Během těchto průniků máme někdy na okamžik pocit, že jsme tady, ale zároveň i někde „tam“. Jde v podstatě o časové smyčky, ale jak tvrdí vědci nového věku: vědomí není omezeno časem a prostorem, naopak časoprostor je pro vědomí určitá mlha a vědomí se ve své prapůvodní podstatě ocitá teprve tehdy, jakmile mizí čas a prostor, tedy jakmile umírá fyzické tělo. 

Když přišel Jung se synchronicitami, podporoval ho sám Albert Einstein na základě svého objevu nelokality. Na nelokalitě staví vlastně kvantová teorie: částice je podle výzkumů fyziků z 20. století schopna být na dvou místech zároveň a nebo si předat s jinou částicí nezávisle na fyzické vzdálenosti informaci bez časové prodlevy, tudíž HNED, nebo dokonce i trošku dřív, než byla samotná informace vyslána! Vznikla tak představa spojitého vesmíru, lidskými smysly nezachytitelné propojené živé sítě. Mayové si ji představovali jako posvátnou pavučinu a některé věrouky tuto síť sestávající z neoddělitelných vln o různých frekvencích nazývají prostě „Bůh“. 

Vše ve vesmíru jsou vlastně vlny (některé jen nejsme schopni měřit). Myšlenka i částice jsou tedy vlny: částice má pouze vyšší hustotu a tudíž nižší frekvenci než myšlenka. Čas a prostor nejsou překážky, jak se může zdát, když přenos informací v podobě částic a nebo myšlenek probíhá okamžitě nezávisle na fyzické vzdálenosti. Víme nakonec z dějin, že na různé části světa přicházely v jednu a tu samou dobu velmi podobné myšlenky. Jedna myšlenka může přijít do dvou či více různých myslí najednou, paralelně, synchronisticky – z jednoho zdroje. Jeden psychický obsah může přijít různými formami do jedné mysli, přičemž někdy je ani nedělí žádná časová prodleva.

Jaký je tedy vůbec význam synchronicit?
Tímto dílem snového seriálu jsem se pokusil ilustrovat jeden z dosud neobjasněných aspektů snu – s tématem synchronicit se to totiž zajímavě propojuje. Jaký je tedy vůbec význam někdy „absurdních“ a někdy „zázračných“ synchronicit? Nevím. Dle mého názoru nejde tolik o nějaké konkrétní zprávy, jako spíše o jakési kopance nebo mrknutí ze strany nevědomí, Boha, nejvyššího Vědomí – jakkoli to nazveme. Možná jde o povzbuzení, které by se dalo vyjádřit například slovy: „Jsi ve spojení a ani o tom nevíš…“

Předchozí díl ZDE 
Poslední díl ZDE

Text: Patrik
Ilustrace: Jitka D.