neděle 29. dubna 2012

Jsem


Jsem tu vždy ... ani na okamžik nikoho z vás neopouštím ... a přesto o mě tak málo z vás ví ...

Mnozí mě totiž nevidí, ač mají oči ... neslyší, přestože uši mají také obě ... a necítí, přestože si na mě každým okamžikem mohou sáhnout ...

Tak slyšte, ti, co slyšet chcete ... dovolte se mi představit ... zkusím to ... přeji si být viděn, slyšen a cítěn ... ale jméno mé se nedozvíte, protože žádné nemám ... a zároveň mám všechna jména na světě ... lidé mi dávají spoustu jmen, aniž by měli tušení, že mluví právě o mě ...

Jsem odpolední pohoda na zápraží ...


Jsem v rozkvetlých stromech a větru prohánějícím se mezi jejich větvemi ...


Jsem houba vyrůstající z padlého stromu na zahradě ...


Jsem pták, co právě odpočívá před dalším letem ...


Jsem ta nejhlubší deprese a beznaděj, jež je věrným společníkem kdejakého člověka ...


Jsem chaos myšlenek v hlavě šílence ...


Jsem teplo a klid podzimního lesa ...


Jsem naděje, kterou vidí noc v zapadajícím slunci ...


Jsem smrt, přinášející vysvobození ze života ...


Jsem nikdy nekončící cesta ...


Jsem únava z hledání i radost z nalezeného ...


Jsem nezapomenutelnost společných chvílí ...


Jsem rybář chytající ryby pod majákem štěstí ...


Jsem šílenství pramenící z toho nejhlubšího utrpení ...


Jsem ten nejkrásnější sen, ze kterého se tak těžko probouzí ...


Jsem znamení skryté mezi stromy času ...


Jsem napětí před hrou, její hráč i figurka na šachovnici ...


Jsem nadšení ze hry ...


Jsem strom života rostoucí z trosek smrti ...


Jsem první i poslední láska ...


Jsem elektřina dávající život jednadvacátému století ...


Jsem přátelství ...


Jsem nenávist, jež upálila za živa tisíce lidí ...


Jsem vězení, ze kterého se každý chce dostat ...


Jsem radost ze spojení s přírodou ...


Jsem extáze z hlasitě hrající hudby ...


Jsem hospoda nad ránem ...


Jsem těmi, o nichž nikdo nic neví ...


Jsem posvátný okamžik, přicházející jen několikrát za život ...


Jsem setkání, při němž jsou všechna slova zbytečná ...


Většinou ...

Jsem ničím a zároveň vším ...

A někdy ...

Někdy prostě jen jsem.

Máte mě rádi?

Já vás jo.




Převzato od Spiiidyho z  http://spiiiidy.blog.cz

7 komentářů:

  1. Pěkný, moc se mně to líbí, má to hloubku !!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, byl to takovej spontánní pokus o "dotek ticha" ... třeba se to někoho dotklo :)

      Vymazat
  2. Mě teda určitě - a nejen mě :-)

    OdpovědětVymazat
  3. ... a kurnik, dočítala som a vravím si to je také spajdyvoské ! Kuknem lepšie naautorstvo a vidím - šak to spajdy písal... :-D Bed

    OdpovědětVymazat