úterý 4. března 2014

Alexiam: Plýtvání jako filosofie naší společnosti

Na začátek uvedu pár čísel:
Ze všech potravin, které dnešní svět vyprodukuje, se na naše talíře dostane pouhá třetina.
Kdybychom jídlo vyhozené jen v České republice naložili do náklaďáků, vytvořili bychom kolonu 30 tisíc vozidel, která by se táhla z Prahy až do Bratislavy.
V celé Evropské unii se ročně vyhodí přibližně 90 miliónů tun jídla  - tím byste nakrmili všechny hladovějící po celém světě. DVAKRÁT!
zdroj ZDE
Fůůů... Až se mi z toho točí hlava.
Co můžeme proti tomu udělat? Každý by měl začít sám u sebe, nakupovat jen tolik, kolik opravdu spotřebuje, třeba si psát seznam, co nakoupit, nenakupovat zbytečně nadbytečné množství, uvědomit si, že minimální trvanlivost není maximální a mnoho výrobků se dá jíst i po tomto datu. Další možností je dumpster diving
Co to tedy ten dumpster diving je? V překladu se jedná o popelnicové potápěče - ano, jsou to ti, kteří vybírají jídlo z popelnic. S takovouto aktivitou si většina z nás spojí bezdomovce či nějaké ztracené existence, ale byli jste se někdy podívat do kontejneru na bioodpad poblíž některého ze supermarketů? Nebo se zamysleli, co všechno se vlastně vyhazuje? Stačí poškozená přepravka, estetická vada či podobná drobnost a výrobek je neprodejný, jde rovnou o kontejneru. Takto se plýtvá. 
Bohužel, naše legislativa hraje pěkně proti možnosti tyto potraviny nějak využít, supermarkety i kdyby je chtěli dát např. do potravinové banky, tak musí zaplatit daň z přidané hodnoty (za věc, kterou neprodali, tudíž žádnou přidanou hodnotu neměla!), tím pádem je pro ně výhodnější všechno hodit do stoupy. 
Další věcí je, že ve chvíli, kdy je to všechno v kontejneru, stává se to majetkem města - takže vlastně kradete. Také vezměte v potaz, že jste na soukromém pozemku. 
Vždy mě lákaly aktivity nelegální, zakázané - ano, zakázané ovoce nejlíp chutná (v tomto případě je to dvojnásobná pravda), ale je v tom také určitá forma nesouhlasu. Jak jinak říci ne, než tím, že půjdete proti proudu? Před volbami to byl útok na politické billboardy, ale volby jsou jednou za uherský rok, avšak plýtvání a konzumnost soudobé společnosti je dlouhodobější problém - nejen ekonomický, ale dle mého především etický. 
Snažím se nakupovat tak, abychom neplýtvali, což se setkává s nepochopením především ze strany mé matky, která prohlásí, že v lednici nic nemáme, a pokaždé nám velice nakoupí. Asi bych měla dodat, že je to více jak měsíc, co tady byla a já stále dojídám její nákup. Naše lednička totiž vypadá neuvěřitelně prázdná, to ano, ale vždy je v ní něco k jídlu - nežijeme, abychom jedli, nýbrž jíme, abychom žili! 
Pokaždé je to pro mě maličko šok, když přijedeme k mým nebo Fáďovým rodičům a otevřu lednici, něco takového bychom v životě nedokázali spotřebovat, aniž by se něco málo zkazilo - beru, my jsme jen 2 a oni jsou doma čtyři, ale i tak se "občas" stane, že někam zapadnou rajčata a najdou se až za dva týdny, atd. Už tady to začíná, protože to máte tady rajčata, tamhle jogurt nebo tři, opodál sýr a pod ním hned šunka - průměrný Čech ročně vyhodí přes 170 kg poživatelných potravin! 
Včera jsme se rozhodli učinit další krok proti tomuto přežitku a zařadili se mezi dumpster divers. Tady v Brně je poměrně dost mladých lidí, kteří to řeší touto cestou, tudíž nebyl problém najít někoho, kdo by na poprvé vyrazil s námi. Stavili jsme se ve dvou Kauflandech a já se upřímně nestačila divit. Před tím jsem viděla mnoho fotografií, co si ostatní přinesli domů, nicméně i tak jsem byla stále trochu na pochybách. Když jsme otevřeli první kontejner, veškeré pochyby byly ty tam. Ano, člověk na to musí mít trochu žaludek, nevoní to zrovna vábně a vyžaduje do gumové rukavice a trpělivost při přehrabování, ale když potom doma všechno to ovoce a zeleninu umyjete, přeberete, uvědomíte si, že to stojí za to. Nutná je také určitá dávka obezřetnosti, noční hlídači ani městská policie toto nevidí zrovna rádi a někteří jsou velmi rychlí, ale když k tomu úlovku přičtete pomoc naší planetě, vyjádření nesouhlasu a špetku adrenalinu, tak výsledek je stále kladný. 
by Alexiam

Toto je náš včerejší úlovek. Nikdo nemůže nikoho nutit, nicméně pokud máte odvahu a necítíte odpor, neváhejte se vydat prozkoumat kontejnery u supermarketů v okolí - budete (mile?, no sama nevím, možná spíše nemile) překvapeni. 
P. S.: Nejvyhlášenější jsou Kauflandy ;). 

6 komentářů:

  1. Je to smutne no na nešťastie pre prevažnu večinu civilizovaneho ľudskeho spoločenstva je to tak, plytvanie jak zdrojmi tak prostrietkami i potravou je celkom prirodzeným správanim v súčastnej konzumnej spoločnosti. Najsmutnejšie na tom celom je fakt že keď na tento problem ktorýkoľvek uvedomelý človek poukáže stáva sa v tejto spoločnosti z neho ten "posledný z posledných". Tých čo nechcú strácať čas môžme my čo sme už v tejto veci "za vodou" na ich ceste k sebestačnosti nie len z pohľadu potravín doporučiť aspoň si prečítať tuto drobnú no obsahovo velkú knižku http://www.breatharian.eu/breath/polsko/werdin/zsbj.pdf . ... . Hunter

    OdpovědětVymazat
  2. Pamätám si ako nás na ZŠ za komunistov strašili obludným kapitalizmom, ktorý namiesto aby dal potraviny/pšenicu vtedy/ lacnejšie na trh, tak tuny jej spálil. Dočkali sme sa aj my ... tu a teraz. B

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle mě tomu komunisti taky trochu pomohli, tehdy nebylo nic, tak lidi pořád nakupují jak šílení, když je teda dostatek a rozmanitost na regálech obchodů ;).

      Vymazat
    2. Stačí si trošku započítať a hneď je jasne kde je v tomto prípade "pes zakopaný". Je faktom že ak sa v kogeneračnej jednotke spáli tona obilia získa sa z nej ďaleko viac enegie ako tej ktora by sa získala nakupom za peniaze z predaja daneho množstva obilia. Kedže kapitalizmus je o špekulantoch a špekulovaní, pri "správnych" kontaktoch nie je velký problem vyfasovať od štátu dotáciu na potravinársku obilninu ktorá sa po žatve pot.inšpektorom prekvalifikuje na nepotravinárskú (npr.pliesňou napadnutu takže ani neskrmitelnú, pridelena dotacia zostáva "doma") a defacto mať tú energiu takmer zadarmo. Za komunistov to bolo kvalifikovane ako podvod a bolo to zrele "na baňu", v kapitalizme je to kvalifikovane ako šikovnosť hodnú verejnej pochvaly... . Hunter

      Vymazat
  3. Řekl bych, že pes je zakopán ještě hlouběji ... naše civilizace totiž jde příliš velkými kroky kupředu. Z vesnic jsme se kvůli plnění našich "snů" přestěhovali do měst, do paneláků, kde bydlíme hlava na hlavě a jsme odkázáni na zdroje typu supermarket.
    Já žiji s rodinkou v menším městečku, máme slepice, ty dostávají zbytky a co nesežerou, jde do hnojiště. Hnůj pak jde na zahradu, zpět do koloběhu. Nic se "nevyhazuje", jen se mění typ konzumenta. Do popelnice jde opravdu jen to, co nejde zpracovat jinak, případně spálit v zimě v kotli (papíry, dřevo, ...)
    Chtělo by to zpomalit naše tempo, nejen v nakupování nadbytečných potravin, ale i všech těch věcí kolem. Honíme se tak za falešnými cíli, kvůli kterým trávíme mnoho času v práci a přitom ani vůbec nejsou potřeba.
    Člověk toho k životu opravdu moc nepotřebuje. Ale tlak této společnosti je neúprosný a pokud s ním nedržíme basu, tj. nejdeme s proudem, tak se nás bude snažit semlít a vyplivnout.
    Když poleví naše nároky, můžeme taky zjistit, že život se žije mnohem lehčeji :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ano, ľudia nariekajú a pritom kupujú ako šílení. Kúpou aj blbosti si nahrádzajú prázdno v sebe - čo na tom, že uspokojenie je krátkodobé :-( Tiež vidím akýsi akt "ja som vládca" , robím čo chcem, kúpim čo chcem.... čo na tom že mi ktosi ukázal prstom : toto si kúp !
    B

    OdpovědětVymazat