| zdroj zde |
Dědictví otců, zachovej nám pane... Zdědili jsme půdu jako nejcennější
"zlato", které máme. A jak s ní zacházíme v Česku? Prodáváme
zahraničním investorům, řetězcům, solárním elektrárnám - zde na jižní Moravě
nejúrodnější ornou půdu obsazují právě solární panely, je to hnus. Třeba v
Německu se smí panely osazovat pouze na střechy budov nebo jinak nevyužitelnou
půdu, ale my si podřežeme i větev, na které sedíme. Ale co chcete od země, kde
ministr zemědělství prohlásí, že není třeba pěstovat plodiny, které si můžeme
lacině dovézt...! Abychom se jednou nedivili:
Po loukách, kde
rostlo kvítí,
kamiony se teď
řítí,
vezou levné
šmejdy z EU,
czech made už
je totiž v řiti...
Ano, je to hnus... Sleduju tohle opovrhování půdou na mnoha místech. A taky z jiného konce: člověk má záměr postavit domeček z přírodních materiálů, někde alespoň trochu od civilizace, relativně soběstačný co se energií a odpadů týče (takže v rámci možností ekologický a ekonomický). Okamžitě nastoupí armáda byrokratů a výsledek? NELZE! "Dnes se pane staví ve městech, ne na kopci... Kořenová čistička je nefunkční... Z čeho že to chcete proboha stavět? To chcete žít jak nějací křováci v buši?" Prostě spousta stupidních výmluv a debilních otázek vedoucích nikam.
OdpovědětVymazatNedávno na mne z jednoho textu vyskočilo posměšné označení pro ochránce přírody: "žabičkáři". Nejdříve se mi to příčilo, ale vzápětí jsem si uvědomil, o co jde. Před X lety jsme jako mladší chtěli po našem městě pomoct s vybudováním bikrosové dráhy. Pozemek města, na periferii, naprosto neudržovaný a zapomenutý kus země - zdálo se, že vše je snadné. Taky bylo, ovšem do té doby, než přijel městský žabičkář a zjistil, že na pozemku je mokřad, ve kterém BY SE TEORETICKY MOHLA vyskytovat chráněná Kuňka Žlutobřichá. Konec šmitec. Žabičkář ovšem ve své zprávě opomenul uvést, že v onom „mokřadu“ se vedle teoretické Kuňky povalují vyhozené kanystry od olejů a podobný bordel z nedalekých garáží…
Ochrana přírody je správná věc. Z mého pohledu je ovšem také správné poskytnout lidem možnost usazovat se v krajině rozptýleně, než je systematicky presovat v městech. Ono se stačí podívat do starých katastrálních map a s překvapením zjistit jak byla krajina ještě před 50-60 lety osídlena malinkými vesnička a samotami, dnes již dávno zaniklými. A čím víc je člověk v krajině, tím víc s souzní a tím méně je potřeba „ochrany přírody“.
A ještě jedna věc: a je to právě to, nač naráží Petr Hynek ve své úvaze. Moderní žabičkáři jsou ochotni do poslední ho dechu bojovat proti domku ze slámy a hlíny, proti bikrosové dráze, kterou tvoří pouze hromady hlíny, ale výstavba satelitních městeček, solárních elektráren a průmyslových zón na úrodné půdě je zřejmě OK!
Martin
Plně rozumím,
Vymazattéž jsem stavěl RD v CHKO. Sice nešlo o Kuňkalku velkobřichou, ale o jakousi vzácnou rostlinu. Sice jí tu asi nikdo nikdy neviděl, ale co kdyby. Tak prý sedm let zákaz a bude se sledovat, zda se na pozemku náhodou nevyskytne. Tak jsem se nakrk, koupil ještě jeden pozemek vedle a postavil o 20m dál - tam už jim to nevadilo. O obštrukcích jak má vlastní dům na vlastním pozemku postavený za vlastní peníze vypadat a z čeho bude postaven, nemusím ani psát. Musel jsem hold zachovat a teď cituji "urbanistický vzhled" naší místy neurbanisticky vyhlížející vesničky. Vedoucí CHKO mimochodem si postavil uprostřed Vysočiny (nedaleko skanzenu Veselý kopec) domek ryze v japonském stylu. Předpokládám, že tím byl zachován český ráz jeho obce.
Ono co se té roztroušenosti týče - asi by bylo výhledově nákladné u každé chaloupky stavět kandelábr s kamerami, aby byl občan chráněn před zločinem. Ve městě se ta zločinnost lépe uhlídá :-)
S broučkařema je hrozná domluva. Rodinně spřízněná firma chtěla rozšířit golfové hřiště o tři jamky. Tyto jamky měly zabrat jednu neudržovanou louku a část udržované půdy obdělávané soukromým zemědělcem. Všechno nedaleko Zlína, žádné CHKO, apod. Pozemky se v pohodě vykoupily, ale jakmile se oznámil záměr a šlo se s tím za úředníkama, tak narazili.
VymazatV jedné strouze a okolním porostu se totiž taky teoreticky mohla vyskytovat nějaká kytka (nikoho nezajímalo, že tam přespává několik bezdomovců, kteří si tam udělali doupě). Povedlo se to ukecat tak, že se strouha nechala, do porostu se zasáhlo jen částečně a golfisté hrají míčky přes tuto překážku a pěšky ji obchází, ale co to stálo domlouvání....
Přitom golfové hřiště zasahuje do okolí troufám si tvrdit o dost méně, než dům, jelikož jde v podstatě jen o tvarování krajiny (čili hlína a zase hlína).