Aktuálně: Jeden velký strach pominul, takže přišli s chřipkovou epidemií

Strach svazuje. To víme všichni dobře. Je to negativní energie, která nás velmi limituje a mnohdy nás zcela ochromí. A je to také něco, co se velmi hodí mocným skupinám, které ovládají svět, neboť vystrašený člověk není schopen téměř ničeho. Maximálně toho, že se v jeho snaze projeví zoufalství a v důsledku toho začne kupit chyby, které se jim tolik hodí.

Zdroj obrázku ZDE

Situace ke konci roku 2012 mnoho lidí děsila a strašila. Jenže rok 2012 už je pár dní pryč a lidé zjistili, že se není čeho bát. Žádná katastrofa, které se bála asi většina populace, se nekonala. Lidé si oddechli a jejich možnosti se opět rozšířily do všech stran. Strach je opustil a oni se opět pustili do bádání, zkoumání, objevování. Ale to je něco, co se vůbec, ale vůbec nelíbí lidem a skupinám, které se tolik snaží zabránit lidem v duchovním rozletu a rozvoji, v probouzení. Velmi jim to vadí, a tak alespoň v tom českém rybníčku přispěchali s osvědčeným nástrojem - chřipková epidemie!

Včera a dnes jsem o ní zaznamenal první zprávy (např ZDE). V nemocnicích se nepatrně zvedl počet osob s problémy spojenými s chřipkou a toho se přece muselo využít. Je pravděpodobné, že v nejbližších dnech budeme tímto tématem zásobováni velmi hojně a já bych dnešním článkem chtěl apelovat na čtenáře s tím, že se přeci není čeho bát x).
Strach z nemoci tu obávanou nemoc přitahuje. Proto se nenechejte zastrašit a vrhněte se po hlavě do neznámých končin svého nitra, světa, či alternativních věd. Žijte a radujte se, neboť radost je nakažlivá! x)

Autor: Fáďos

BILANCE BILANCÍ 2012 (a možná i něco navíc)

Omlouvám se těm, kteří už některé věci z následujícho textu ode mě četli, ale nedalo mi to a ještě jsem vše shrnul do jednoho funkčního článku, který je ale obohacen o mnoho nového...snad už se nebudu muset k věci "2012" vracet a přeji nám všem soustředění na rok 2013 - již za pár dní volme srdcem, volme Táňu! (Viděl jsem před pár hodinami "náhodou" nezávazný online rozhovor s TF a musím říct, že mě vždy překvapí velikost její duše. Zároveň kladně hodnotím její pohotovost a střízlivost při včerejší debatě s Milošem Zemanem a Přemyslem Sobotkou. - Ku dnešnímu dni také TF vede, viz ZDE :-))

Sleduji, jak se čím dál více poslední dobou točíme kolem toho, že nikdo a nic není JEN špatné, ale ani JEN dobré. Například internet má také jinovou i jangovou stránku, onu dualitu, která podle čínské filozofie prostupuje celým stvořením, a to i na úrovni mikrokosmu. Během několika let jsme se jako lidstvo skrze internet a informace spojili, což může být velmi prospěšné. Na druhou stranu skrze ty samé informační zdroje můžeme dostávat svou mysl stále více do neexistující budoucnosti a sloužit tak generátorům strachu a různým falešným prorokům. Tomu by ale po 21.12.2012 mohl být teoreticky konec.

Mnoho lidí čekalo, že se v tento den stane něco fyzicky vnímatelného, a to pokud možno pro všechny obyvatele Země. Východní civilizace se obecně již delší dobu těší na příchod Zlatého věku, za to ta západní skrze hollywoodský film projevila svůj strach z vlastního konce – protože tento psychický svět už de facto na jisté úrovni skončil, má pocit, že musí skončit i fyzicky, jak řekl Václav Cílek v onen „osudový“ den v rozhovoru na Frekvenci 1. Stejně tak Stanislav Grof ve své studii o fenoménu 2012 chápe, že vize fyzických katastrof mají kořeny v psychické krizi západní civilizace. Nakonec to známe ze snů – když má něčí vliv končit, je to ve snech zobrazeno fyzicky (smrt, zkáza), jinak to ani naše metaforická mysl vyjádřit neumí. Samozřejmě příznivci katastrofických scénářů se dovolávali biblického Zjevení Sv. Jana, jehož autor však mluví velmi symbolickým jazykem a mohl mít také symbolické vize v rozšířeném stavu vědomí, ale zároveň mohl vidět jen jednu z možností budoucnosti, které se o svou realizaci do poslední chvíle perou – je to v závěru na nás samých. Není bez zajímavosti, že se ve Zjevení upozorňuje na to, že apokalypsu = odhalení (slovo řeckého původu) nelze vázat na konkrétní stanovený lineární čas. Má to přicházet nenápadně „jako zloděj v noci“.    

A nyní něco k táboru těch „pozitivních“. Některé internetové „2012 zdroje“ po 21.12. minulého roku absolutně zmlkly, některé si čím dál více protiřečí a snaží se si s prominutím okecávat, proč jsme ještě v tomhle „ošklivém“ světě: „Zítra či za týden se už skok do 5D určitě podaří“. 5D má být dimenze, ve které již není dualita a jejíž existenci samozřejmě nejsem s to popřít. Nechci nikomu tímto vyloženě bořit iluze (nejzazší mezní datum dimenzionálního skoku je nakonec aktuálně 31.3.2013), ale myslíte, že v dimenzi, kde již není dualita, můžeme plnit své karmické úkoly? A ještě, že se tam chystá 90% lidstva? Podívejme se na to trošku střízlivěji – je před námi veliký kus práce právě v této dimenzi, kde bychom měli čelit výzvě prosvětlit / zvědomit sebe a Zemi po její snad nejtemnější / nevědomé dějinné fázi, ne hromadně se vypařit do „lepšího světa“ a nechat to tu být (nechce se zastáncům této vize snad uklízet ten binec?). Nabízí se známá slova jedné z písní Michaela Jacksona: „Jestli chceš z tohoto světa udělat lepší místo, podívej se sám na sebe a pak udělej změnu!“ 

Například (nejen) podle vizionáře George Kavassilase měla být naše 3D Země po 21.12.2012 už úplně prázdná a někteří z nás měli být evakuováni ve vesmírných lodích. Měl prý 100% zaručené informace od svých mimozemských přátel, což je podobné jako s tzv. chanellingy – málokdo si připouští, že tyto zdroje mohou pocházet z vlastního nevědomí příjemce a nelze je tak považovat za objektivní realitu (přičemž zde pomíjím ony zcela vymyšlené chanellingové zprávy). Efekt poplašných zpráv těchto guruů a falešných proroků byl každopádně ten, že mnozí hledající po 21.12. jako by rezignovali na spirituální podstatu lidské existence.

Jenže fyzicky vnímatelné  projevy posunu / proměny pro skeptiky tu přece jen jsou:

Solární přechod (Slunce a klima)

Za posledních 20 let se v souvislosti s aktuální galaktickou pozicí našeho Slunce mluví často o zvyšování jeho frekvence a tím i zvyšování tzv. Schumannovy frekvence Země, potažmo zvyšování frekvence lidského vědomí (tento jev se u nás v souvislosti se Zemí někdy nazývá globální oteplování, ale děje se i na jiných planetách naší soustavy). Jelikož Slunce je hvězda, čeká ho jednou jakýsi kvantový skok do další životní fáze. Někdo tento skok spojuje se 3 dny tmy a očekával ho pochopitelně v ono již několikrát zmiňované datum. Sluníčko se nám ale pěkně vysmálo tím, že zrovna v tento den svého návratu (sluno-vrat) bylo absolutně klidné po všech stránkách (žádné výboje ani na magnetické úrovni). Ono má času dost. Až přijde jeho čas, solární přechod a geomagnetické přepólování Země nastanou – lze jen říct, že když to nebude přímo v tomto desetiletí, mělo by k tomu dojít jisto jistě alespoň v tomto století. Je pozoruhodné, že staří Mayové nám takové sluneční výboje namalovali (viz Drážďanský kodex). Proč je však pro nás tento kvantový skok naší hvězdy důležitý? Protože má moc postupně (ne instantně ze dne na den) aktualizovat fyzicky ekosystém naší planety a samozřejmě je tu pak i možnost psychického dopadu na člověka (pro někoho pozitivní, pro někoho negativní).

O Vánocích 2012 se každopádně Slunce přece jen začalo chovat poněkud zvláštně. Bylo už jakoby bělejší a pozoruhodně hřálo. V Evropě jsme nakonec během svátků měřili běžně teploty kolem 15 stupňů Celsia. Západy Slunce působily koncem prosince vyloženě letně (obzvlášť na Štědrý den v Praze). Vloni jsem nic takového nezaznamenal (protože jsem se na to také nesoustřeďoval, ale věřím, že mi mnozí dáte stejně za pravdu). Je možné, že solární přechod opravdu nemusí být doprovázen na fyzické rovině nějakým celosvětovým kataklyzmatem, ale spíše klimatickými výkyvy a desetiletím lokálních drobnějších katastrof, jichž jsme již delší dobu svědky. Nejjasnější příznak fyzické změny je pro většinu z nás však to, jakým způsobem schéma jaro-léto-podzim-zima ztrácí za poslední léta svou platnost.

Komety

V letošním roce 2013 dostaneme šanci vidět pouhým okem kometu, a to hned dvakrát! Informovaly o tom už například i ty novinky.cz. Opět je jasné, že pro někoho je to znamení pozitivní, zatímco pro jiného negativní. Je to každopádně už historicky vždy předzvěst nějaké změny ducha doby.

Projevy psychického posunu / proměny

Zní to poněkud bizarně, ale zdá se, že od 21.12.2012 graduje intenzita našich snů. Jako by se ještě více otevřela pokladnice našich nevědomých nedostatků k řešení. Pro mnoho z nás je to přímo fyzicky pociťované. Třeba je ono datum mezníkem, od kterého se plně potenciál nových energií může projevovat ve světě. Co se vlastně minulý rok a předcházející léta dělo? Apokalypsa ve svém pravém významu: odhalování – a  to bude zjevně dále pokračovat. Jako jeden z nejdůležitějších objevů roku 2012 lze na úrovni kolektivního vědomí považovat objevení atlantských pyramid a sfing na dně Bermudského trojúhelníku (informovala o tom dokonce i TV Nova). Na rovině osobního vědomí ono odhalování souvisí často s integrací našeho vlastního Stínu a tím i s překlenutím vlastní duality (viz Můj názor na některé názoryohledně konce roku 2012 a Psychologie snu V.).

Co se týče projevů posunu myšlení v kultuře, za mě to symbolizuje čtveřice filmů Čaroděj Zeměmoří - Celestinské proroctví - Avatar - Atlas mraků. Zatímco Avatar ukázal myšlenku propojení Země s námi samými, nejnovější dílo Atlas mraků ukazuje propojení mezi jednotlivými dušemi napříč časem a prostorem (také je tam mimochodem dost komet). Tyto myšlenky se opravdu čím dál více „chytají“. A to je zřejmě ten posun. 

Takže co dál? Mějte srdce na tom pravém místě, ale zároveň rozum v hrsti. Občas mi přijde nešťastný způsob, jakým někteří lidé aktuálně zacházejí se spiritualitou, s informacemi a se svými vlivnými pozicemi (různí autoři alternativních blogů atp.). Určití jedinci si najdou pravděpodobně i po 21.12.2012 brzy nový termín, kdy se buď podle nich vše zhroutí a nebo se naopak vše zázračně transformuje ze dne na den, a to tak říkajíc jako mávnutím kouzelného proutku. „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě…“ – něco na tom bude. 

Dodatek 9.1.2013: Myslím, že také gradují zážitky telepatické, synchronistické a rovněž si mnohdy bezdůvodně vybavujeme útržky z životních etap, na které jsme třeba už zapomněli. Zrychluje se zpracovávání karmy a něco nás vede k pochopení našich současných životů...(soudím na základě pozorování sebe a svého okolí). 

Patrik

Volme srdcem - shromáždění na podporu aktivní účasti při prezidentských volbách

Prostřednictvím mailu bylo Srdce nové energie požádáno o publikování zajímavé akce. Termín se však blíží.
Ve středu 9.1.2013 se v Brně na Moravském náměstí uskuteční shromáždění na podporu aktivní účasti při prezidentských volbách. Toto shromáždění se koná od 16:00 do 18:00 hodin a jeho hlavním cílem je při volbách upřednostnit srdce, neboť ono jediné nejlíp ví, koho si v hloubi sebe sama opravdu přejete zvolit.
SNE se rozhodlo podpořit tuto akci a doufáme, že se vás (nás) na Moravském náměstí sejde co nejvíce. Pojďme podpořit volbu srdcem.

Zdroj obrázku ZDE

Kde a kdy:
V Brně na Moravském náměstí,
9.1.2013 od 16:00 do 18:00

Hesla shromáždění:
Volme srdcem
Stop amnestii
Stop aroganci na hradě
Volme občanského kandidáta
Na hrad slušnost, moudrost, lásku...

Cíle shromáždění:
Poukázat na veřejné mínění.
Popohnat lidi k volbám.
Ukázat, že nikdo není sám.

Hlavní cíl:
Uvědomme si, na co máme prezidenta – co nám může dát.
Jak my na něj můžeme působit, aby  nám dal co potřebujeme.
Uvědomme si, že my jsme základ - my jsme stát - my držíme ekonomiku.

(Závěrem k tématu amnestie: Pro mne osobně je to složité téma a vnímám jej z více úhlů. Přikládám odkaz na článek Anamel, která se na to dokázala podívat srdcem - a o tento pohled nechci čtenáře ochudit. Rád bych, aby se na to každý mohl podívat i z té druhé strany. Článek ZDE. F.)

Člověk nebo zvíře?

Dnešní myšlenka od Petra Hynka se tématicky sice úplně nehodí na leden, nicméně každý by se měl zamyslet nad tím, jak se u něj jeho domácí mazlíček má. Je to duše jako každá jiná.

Víte, že se slaví taky Mezinárodní den zvířat (MDZ)? No, ony ty oslavy nápadně připomínají dřívější způsob slavení mezinárodního svátku s podobnou zkratkou - MDŽ, kdy většinou slavili chlapi - muž se nažral a žena zůstala celá. Jednou jsem nechtěně vyslechl rozhovor štamgastů u stolu právě v den svátku zvířat:

Zdroj obrázku ZDE

"Koupil jsem psovi nový obojek," tvrdil jeden, co když se dostal z dohledu své ženy, řádil jako urvaný ze řetězu. "Nechal jsem vykastrovat kočku," chválil se druhý, co mu za zády přezdívají gigolo. "Hoši, du sa vychcat," bouchl pěstí do stolu třetí štamgasta asi po šestém pivu. Jeho pes, přivázaný k noze hospodského stolu, jen tiše zakňučel.
Žereme jako dobytek, při opici se válíme se v bahně jako prasata, vrčíme na všechny kolem sebe, opičíme se, papouškujeme, někdy kravsky přeháníme nebo jsme slizcí jako hadi a občas smrdíme jak tchoř... A domácí mazlíčky (zvířata a někdy dokonce i vlastní děti), když nás omrzí, strkáme do útulků. Tak mě napadá: "Ty vole, jsme ještě vůbec lidi?!"

Autor: Petr Hynek

Video rozhovory (Jaroslav Dušek; Táňa Fischerová)

Na této stránce tentokrát už opravdu Jarda Dušek, ale také pěkný rozhovor s Táňou Fischerovou (v pondělí - zítra 7.1.2013 - ji na ČT od 20.00 mimochodem vybrali do živé debaty Miloše Zemana a Přemysla Sobotku):
http://www.powertalk.cz/

JD: Rozhovor o toltéckém vědění a moudrosti indiánů, péči o zdraví, hraní společenských rolí, studiu na vysoké škole, setkávání s mentálně hendikepovanými, delfínech, smutku a mnohém dalším.  

TF: Rozhovor o zkušenostech rodičů z koncentračních táborů, žití v totalitním komunistickém režimu, narození postiženého syna, poznatcích z politiky, Václavu Havlovi, jejím spirituálním vyznání, pohledu na současný systém školství, partnerském životě a mnohém dalším.

Patrik

Čeká nás další probuzení?

Pár dnů před koncem roku nám na společný mail SNE přišla tato úvaha o aktuální situaci a my si moc vážíme toho, že ji Ondřej napsal a poslal nám ji. Myšlenkově mi přijde velice zajímavá, takže ji týden po obdržení i uveřejňuji. Jen víc takových x).
Fáďos

Pokud si představujeme probuzení jako změnu pohledu myšlení a vnímání, jedná se vlastně o deziluzi. Naše postoje, názory, a systémy víry, se kterými jsme se doposud ztotožňovali, nám po změně přijdou neaktuální a již dále nejsou hodné ulpívání naší pozornosti. Každá deziluze a rozčarování je pro lidskou bytost velmi inspirující a posouvá ji kupředu, i když s sebou často nese pocity, které nejsou příjemné. Na základě zborcení našich dosavadních představ máme šanci začít fungovat ve svém životě o něco efektivněji než před tím.

V tomto světle se zamýšlím nad situací ohledně různorodých vizí, dějů a procesů v aktuálním období. V dnešním rozkvětu svobody informací téměř úplně každý člověk může mediálně publikovat informace, které se mu zachce. Jelikož je již hlavně internetem propojeno celosvětově pár miliard lidí, nějaký příjemce informace se vždy najde. Jde samozřejmě o člověka, kterému daná informace zapadá do jeho systému víry a přesvědčení, která se mu prostě zrovna hodí do jeho momentálního myšlenkového schematu. O důvodech proč se lidé chtějí tímto způsobem vyjadřovat se asi netřeba dlouho rozepisovat. Dle mého 99% lidí to dělá kvůli své sebereflexi - svému egu, potvrzení své existence. Většina z vás asi bude namítat, že je to o sdílení, společném rozvoji, pomoci druhým atd.  OK, tento aspekt je tam samozřejmě v nějakém procentu zastoupen také, ale většinou druhotně, pokud se samozřejmě nejedná o bytosti osvícené.

Zdroj obrázku ZDE

Je tam skoro vždy očekávání, že ostatní budou věnovat jejich informaci pozornost. A pozornost = energie. 

Je tedy na místě se zamyslet nad tím, proč se vyskytuje tolik lidí, kteří zveřejňují svá subjektivně neotřesitelná proroctví (jedno, kde je vzali) ohledně budoucího vývoje událostí a proč je na druhou stranu tolik lidí, kteří jim bezmezně věří, i když jde v naprosté většině o iracionální víru podloženou pouze tvrzením daného člověka a jeho různými pseudodůkazy. Jde přitom o lidi, které většinou ani osobně neznáme. Otázka vlastně nezní jestli tomu věřit nebo ne, protože v rámci vesmíru se může stát kdykoliv cokoliv (vždy pouze v rámci TEĎ), ale proč tomu věnovat svou pozornost = energii? V historii bylo podobných předpovědí mnoho a bylo zde také mnoho lidí, kteří jim věřili natolik, že třeba už nezaseli obilí... No a pak je samozřejmě postihl hladomor. Je to vlastně celkem srandovní... Každý člověk má svou verzi nějakého spasení, pseudovíru v poslední záchranu. Protože mnoho z nás postrádá v životě smysl, zároveň však nevíme jak mu jít naproti, nebo jsme příliš pohodlní na opravdovou osobní změnu, hledáme zázračnou pilulku, která to udělá za nás. Myslím, že přišel čas deziluze... Čas využívání naší energie efektivně. 

Zdroj obrázku ZDE

Alespoň částečné procitnutí z této iluze je nevyhnutelné. Je také evidentní, že původci zaručených informací se budou snažit různými argumenty udržet naši pozornost a přísun energie a budou se bránit sesypání jejich vratkých konstrukcí. Podezřelé mi přijde hlavně to, jak se někteří informátoři skutečně zarputile brání nahlodání jejich vlastních pravd, jakoby měli strach z jejich zborcení a následného odříznutí od proudu energie pozornosti  - toto už dost zavání sektářstvím. Mnoho z věcí, které obhajují je sice smysluplná, ale kdo z nich má patent na PRAVDU? Jde pouze a jenom o další myšlenková schemata, která neobsahují poznání. Obsahují často pouze interpretace výjevů z nevědomí, které nás uvádějí do dalších nekonečných kotrmelců a onanií naší mysli. Chceme se neustále dokola zmítat v očekáváních, víře a pochybnostech jestli se NĚCO stane? Zkusme nechat tuto deziluzi působit směrem k nastartování naší aktivní změny. 

Zeptejme se sami sebe: v jakém světě chceme žít a hlavně co pro to můžeme sami ze své přirozenosti udělat? Šíření a čtení inspirujících a praktických informací je určitě prospěšné, ale vzhledem k tomu, že žijeme v hmotném světě, je daleko účinnější konat konkrétní fyzické skutky a upřímně rozšiřovat své vědomí a NEverbální poznání.

Autor: Ondřej Janoušek
Zdroj: Přišlo mailem
Vystavil: Fáďos

NOVÝ ROK 2013, NOVÁ DOBA A NOVÁ VĚDA

Tak Vám přeji do nového roku 2013, podobně jako Petr Hynek (ZDE), jen to, co je právě pro Vás to nejlepší! :-) Byť vidíme onen nepopsaný arch, světélko v dáli, je třeba přijímat i svou minulost a neutíkat tak před ničím, co s námi souvisí, protože pak by nás to mohlo zbytečně pronásledovat. Diskuze ohledně "2012 poplachů" pokračuje dál ZDE, ale doporučuji ještě lepší článek od Spiiidyho ZDE!

Letos nás čekají mimochodem hned 2 obrovské komety viditelné pouhým okem, takže už konečně i něco vnímatelného starým dobrým fyzickým zrakem (ZDE) ! :-)  

Patrik, 1.1. 2013

Zdroj obrázku ZDE

V době, kdy píšu tyto řádky, zbývá pouhý měsíc do snad nejomílanějšího data moderních dějin – do 21.12.2012. Vy čtete tyto řádky už buď ve dny blízké tomuto datu a nebo jste již dokonce v novém roce 2013. Možná už tak došlo po 26 000 letech k zarovnání galaktického rovníku s rovníkem Slunce a rovníkem Země, což každému člověku snad umožnilo na pár vteřin či dokonce minut vstoupit do hodnotného stavu změněného vědomí. Možná i vzhledem k dokončení nejednoho kosmického cyklu přece jen došlo k nějakým drobnějším očistným katastrofám, ale asi trošku jinak, než se nám snažili vnutit falešní proroci. Možná máte kocovinu ze 3 dnů tmy a iluzorních projekcí na nebi. Taky je možné, že už vidíte jasnější a přímo snad bělejší Slunce, jelikož naše hvězda by mohla v této době přeskočit do své další životní fáze (a transformovat tak pochopitelně ekosystém Země). Možná se stalo vše a možná se nestalo vůbec nic. Netrvám na žádné teorii ohledně toho, co mají opravdu tyto dny přinést, protože na takovém datu jen ulpí lidská pozornost a snadno ji tak unikne: co dál? Povězme si spíše něco o možných změnách v rámci let než dnů.

Naše civilizace jeví již delší dobu veškeré známky přechodu epoch, a to hlavně ve smyslu duchovním, neboť ateismus a víra v pokrok jsou (nebo byly?) přece také víry. Můžeme však také mluvit i o přechodu ve smyslu technologickém – v rámci několika let bychom měli skloubit smýšlení technologické s tím ekologickým. Tato syntéza nám pravděpodobně umožní jakýsi zlomový evoluční skok.  

Je důležité si ještě uvědomit, ve kterém „momentě lidských dějin“ se vlastně nacházíme, protože systém z nás vyrábí převážně historiky a jedince věčně žijící z a v minulosti a ta skupina lidí, která jde proti proudu, si občas hraje s odpuštěním na špatné proroky. Obojí je ale vlastně v zájmu odtrhávání pozornosti od přítomného okamžiku.

Odpusťte mi následující zjednodušení zavánějící možná prostou lidskou jednostranností: Pokud jste jen trošku bystřejší, všimli jste si (třeba i při výuce mnoha předmětů ve školách), že se vlastně od počátku 21. století neděje v umění a kultuře nic, o čem by se mohlo například učit ve školách podle nějaké pevné osnovy. V historii to v podstatě končí revolučním 1989 (konec roku 2012 podle astrologů mimochodem přináší velmi podobnou konstelaci umožňující intenzivní propojení lidí). Posledním uměleckým slohem, o kterém se učí, je secese z přelomu 19. a 20. století a pak se nedá vlastně o architektuře v pravém slova smyslu příliš mluvit. Hudba se už zdá být dle poslední dekády vymačkaným citronem, a to i přes veškeré její technické vymoženosti. Pokud by se ve školách vykládaly například i dějiny rocku a popu, pravděpodobně by končily někdy v 90. letech 20. století, ne-li dříve; dnešní hudbě totiž chybí něco důležitějšího než technologie, a sice to, co bychom mohli vyjádřit slovem duše. Film by byl v tomto ohledu kapitolou sám o sobě, ačkoli se najdou i takové, které zobrazují tento úpadek a nebo naopak nenápadně ukazují „cestu ven“. Co se týče literatury, v beletrii se povětšinou už od 90. let akcentuje šedivé cosi, čemu říkají tradičně postmoderna, a to s patřičnou hrdostí, ale co pak - vakuum?

Rozhodně nechci tedy tvrdit, že historické myšlení je špatné, ale všeho s mírou. Poslouží nám, pokud si chceme uvědomovat na základě zaznamenaných dějin, že naše éra nese všechny typické znaky přerodu v jinou éru a to se zcela opačnými atributy – v příštích letech půjde tedy o jakýsi druh globálního hodnotového přepólování (možná paralelně s tím geologickým). Samozřejmě pokud máme na mysli zákon akce a reakce, tak veškerá dosavadní historie byla správná. V následujících řádcích věnujeme pozornost však tomu, že kupodivu klíčovou roli v přechodu mezi epochami hraje (a to opravdu právě teď!) věda - ti nejlepší vědci se od oficiální vědy buď odklonili, a nebo jí byli zavrhnuti, což už samo o sobě o něčem vypovídá.

Nová věda

Už v 70. letech předpovídala Elizabeth Haich, že astrologický věk Vodnáře se bude vyznačovat absencí hranic mezi jednotlivými náboženstvími, ne-li absolutním zmizením všech náboženských systémů, které už budou zbytečné, jelikož věda objeví, že vše ve vesmíru – to hmotné i nehmotné - jsou vlny, které se liší pouze svými frekvencemi. Tím se vlastně také zruší opozice „věda versus náboženství“, jelikož empirickým poznáním dojdeme k tomu, že tyto vlny jsou celé jedno všeprostupující energetické pole a že to je to, co některé věrouky napříč historií nazývaly „Bůh“. Nedošla již k tomuto poznání kvantová fyzika?

Kvantová teorie pole v podstatě tvrdí, že vše ve vesmíru vzniklo vlastně z ničeho, tedy podobně jako to tvrdí starobylé východní mystické texty, přičemž stáří některých z nich je odhadováno až na 7 000 let. My jsme se ke stejným moudrostem museli skrze ten svůj empirický způsob poznání dostat možná pracněji, ale výsledek je stejný a to je to důležité.

Kvantová fyzika tak nutně odkazuje na spiritualitu, který byla ze západního pohledu na svět dočasně vyřazena. Lidé z Východu se nám tak možná zdáli „divní“ svým důrazem na kultivaci vyšších rovin vědomí, protože Západ veškerou spiritualitu zredukoval na katolická dogmata. Všechny jedince, kteří tento stav (obzvlášť ve středověku) ohrožovali, církev systematicky odstraňovala. Tak teď nakonec můžeme naším západním stylem kroutit hlavou, jak spiritualita může souviset s přírodními vědami. Pokud někdo ohrožuje tento stav dnes, jednoduše nebude systémem podporován a nebo se zařídí, aby byl daný člověk zesměšněn. Díky výchově a hlavně školní výuce jsou v nás zabudovány programy (v někom více, v jiném méně), které spustí výsměch „něčí pravdě“ automaticky, takže se jí ani nepokusíme porozumět a rovnou zavrhujeme.

Kouzlo přerodu věků je však v tom, že tito „blázni“ jsou najednou téměř vždy vyslyšeni, protože stoupá počet lidí, kteří mají zájem poznat vše, co se ve staré době zavrhovalo a co může vypadat na první pohled iracionálně. Nakonec zdání klame (ačkoli je třeba nadále empiricky prověřovat vše, co to umožňuje), protože už sama akademická obec nemůže zůstat dlouho lhostejná a když ano, sama si tím ubližuje.

Někde však již mnohé změnilo - za přehodnocováním vědeckých dogmat nemusíme jít dokonce ani daleko do zahraničí. V pražské ústřední knihovně již v roce 2011 na svých přednáškách prezentovali své revoluční objevy po vzoru zahraničních kolegů Hana Blochová a Jaroslav Růžička, kteří gravitačně-interakční metodou objevují ruiny pyramid a jiných zaniklých staveb přímo na našem území, čímž nabourávají naše zažité představy o časové ose (v jiných částech světa už delší dobu uznávají existenci „bájné“ Atlantidy). Jelikož historie a její nespolehlivá datace vychází právě z archeologie, není vůbec od věci prozkoumat jejich studii odhalující neschopnost tradiční radiokarbonové metody určit stáří dané památky (v knize Pyramidy, obři a zaniklé vyspělé civilizace u nás). Pokud je totiž něco starší než 5000 let, jde už za použití této metody opravdu jen o odhady, které byly v učebnicích a vědeckých pracích prezentována jako fakta (a to jen za tím účelem, aby pokud možno do sebe vše zapadalo a my neměli žádné otázky).

Na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy bude probíhat již třetím rokem v rámci oboru kulturologie přednáška Kamily Němečkové, která se zaměřuje jednak na spiritualitu vůbec, ale především na spiritualitu v kontextu současné vědy a jejích objevů. Tento rok by měl běh přednášek začít koncem února.

Konkrétní pokusy z oblasti kvantové fyziky

Co se týče zahraničních prací, zajímavé pokusy přímo z oblasti kvantové fyziky uvádí například Gregg Braden se ve své knize Matrix: Božský zdroj:

Vladimír Poponin v roce 1995 rozdělil foton na dvě poloviny a očekával, že se budou chovat odděleně. Navzdory velké vzdálenosti se však chovaly, jako by stále byly fyzicky spojené. Z toho jasně vyplývá, že existuje ještě jiný druh spojení než ten fyzický. Co víc – z fotonů je složen náš svět a lidská DNA má na fotony přímý vliv. Dokonce i když bylo při jednom z dalších pokusů (ryze armádním) rozděleno DNA – vlas odvezen 600 km od majitele – ukázalo se, že DNA vlasu navzdory vzdálenosti stále reaguje na emoce majitele, což v rámci jiného pokusu potvrdili badatelé z Heartmath. Revolučním poznatkem tedy je, že lidské emoce ovlivňují naší DNA a ta má zase přímý vliv na fotony, z nichž je složen náš svět.

To, že si vzdálené částice dokážou na dálku sdělovat informace či se chovat jako části jednoho celku, ačkoli už nejsou fyzicky spojené, absolutně nabourává naše dosavadní představy o fyzickém světě, který je tak nakonec opravdu odrazem tenké vrstvy reality.

Lze říct, že hmota vlastně není tak docela hmotou, jelikož z 90% je to pouhý prázdný prostor, což už věděla nakonec i tradiční fyzika, ale nedala nám možnost se nad tím vzhledem k tehdy vládnoucímu materialistickému paradigmatu zamyslet: hmota je vlastně pomalá vibrace, která se zrovna nachází ve škálách našich smyslů, takže ji náš mozek může dekódovat jako viditelnou, pevnou atd. Co je však 90% onoho pro nás prázdného prostoru? (Není bez zajímavosti, že oněch 90% „neznáma“ se opakuje i v případě lidské DNA a lidského mozku.)

Victor L. Schermer píše: „Základem kvantové teorie jsou dvě myšlenky. První z nich je Einsteinovo tvrzení, které je dnes plně akceptováno, že vlny a částice jsou komplementárními manifestacemi stejných vibrujících elektromagnetických jevů a že hmota a energie jsou vzájemně zaměnitelné. Hmota je viditelná, tvrdá a nehybná, ale energie je neviditelná, bez hmotné podstaty jako duchovní esence. Deepak Chopra, guru celostní medicíny, tvrdí, že jsme stejně duchovními (neviditelná energie) jako tělesnými (hmotnými).“

To, co se nenachází ve škále vnímatelnosti našich smyslů, pro nás jakoby není, ale to neznamená, že to neexistuje. Proto mimochodem bylo a je marné hledat fyzický život na ostatních vesmírných tělesech – protože elektromagnetické spektrum představuje údajně 0,005% frekvencí vesmíru a náš zrak je i z tohoto zlomku schopen vnímat jen část (infračervené záření, rentgenové záření apod. pro nás stále zůstávají neviditelné). Jiné bytosti se pravděpodobně pohybují v jiných frekvenčních pásmech, tedy doslova v jiných dimenzích. Tento druh objevů bude pravděpodobně v příštích letech klíčový a je pro obyčejné lidi důležitější než mnohé zbytečnosti, kterými jsme se ve škole zabývali minulá staletí.

Klíčové objevy už zaznamenáváme mimo kvantovou fyziku v neurologii, mikrobiologii, psychologii a vůbec v kognitivní vědě. Samozřejmě, že základ k tomuto prudkému vývoji „na poslední chvíli“ položila na začátku 20. století řada fyziků - jmenovitě například Max Planck či Albert Einstein, přičemž Einsteinova teorie relativity již byla překonána ve Švýcarsku - nově objevené částice neutrina byly prohlášeny na sklonku roku 2011 za rychlejší než světlo. Mohli jste se sami v médiích přesvědčit, s jakou nelibostí na tento poznatek reagovala stará vědecká škola a krátce poté média nás začala informovat o tom, že „se někde stala chyba“. Můžeme se jen domnívat, co za těmito zprávami opravdu stálo, každopádně to už prakticky nemůže nic změnit na již potvrzených pokusech týkajících se kvantové fyziky.

Závěr

Vesmír, Slunce, Země, lidské tělo, lidská duše – tyto entity fungují úplně jinak, než jak jsme si mnohdy jen vsugerovávali (za pomocí výuky a davového přesvědčení). Nyní však snad nastává doba, kdy se budeme už opět moci podívat Stvoření do očí s pokorou a zároveň s vědomím, že jsme jeho součástí a spolutvůrci. Představa objektivity je už nadále neudržitelná – nový typ vědců si tento, pro starou školu bolestný, fakt uvědomuje – už například vědí, že částice se dovedou chovat také podle očekávání pozorovatele, tudíž ten je do experimentu vždy zahrnut.

Cesta již tedy déle nepovede přes tradičních pět smyslů a lpění na funkcích levé mozkové hemisféry. Toto poznání svědčí o důležitosti vědecké revoluce v přechodu epoch, jíž jsme svědky už právě TEĎ. Tento přechod může být ovšem pro každého jiný, protože každý jiný jsme. V nové době se však zaměřme na to, co je v nás stejné!

Autor: Patrik

Použitá literatura: Braden, G.: Matrix: Božský zdroj. Praha: Metafora, 2009.

Schermer, V. L.: Duch a duše. Nové paradigma v psychologii, psychoanalýze a psychoterapii. Praha: TRITON, 2007.

Jiné zdroje: přednášky Kamily Němečkové