neděle 24. listopadu 2013

Alexiam: 1 den...v průběhu života

Den malého dítěte je nepředstavitelná časová jednotka, jsou to hodiny a hodiny hraní, pohybu, spaní, mazlení s maminkou a všeho ostatního. Je to celý veliký den.
Den v mateřské školce už nabírá stereotypu, ráno vstanu, vyčistím si zuby, nasnídám se, vypravím se a hurá do školky - kde už je další program.. Podle toho, kdy mají rodiče čas zase vzhůru domů a hrát si, hrát si a hrát si! A najednou je tu víkend, vstávám brzy, i když nemusím (snad jen abych nepřišla o jedinou minutu) a nic mě neomezuje, nejsou hranice pro mou fantazii.
Ve dni předškoláka je snad jediná změna... Minimálně jednou denně tou malou hlavičkou proběhne myšlenka 'už půjdu do té velké školy, jaké to tam asi bude?, jaké budou paní učitelky?, bude se mi tam líbit?'.
Den v první třídě je veliká zodpovědnost - 'už jsem velká, dospělá, chodím přeci do školy, tudíž až přijdu domů, čekají mně úkoly, moje povinnost', snad každý se těší na ten první zlomový den.
Každý den povinné školní docházky je si podobný. Ráno otráveně vyrážím do školy, abych tam znuděně seděla a poslouchala učitele a spěšně se loučím s kamarády na cestě domů, kde mě čeká ještě plno času, který mi poskytuje dostatek kýžené svobody a tajemství.
Ve dni deváťáka se míhají myšlenky o budoucnosti. Poprvé se rozhoduju víceméně sama, poprvé můžu 'měnit' svůj osud..
První den na střední škole je šílený, kdy JÁ jsem ten jediný blbec, který neví, kam má jít a ještě lépe, co má za hodinu - co teď? A pak? Bude to lepší?
Další dny jsou zase ve starých kolejích, pouze času nám ubývá. Není to jen tím, že se vrátíme později ze školy, ale i tím, jak se změnilo naše vnímání. Dříve bylo do šesti, kdy se dělaly úkoly, nesčetně minut a ještě více vteřin, ale dnes jsou to jen 2 hodiny!!
Změna přichází až ve dni maturanta, kterému nezbývá nic jiného, než se zamyslet, co dál. Zpočátku je to stále jen, že maturita má dost času, ale ten čas se kvapem krátí, najednou je tu a ve mě hlodá otázka - 'nesežere mě ten velký svět?', nezbývá, než doufat.
Každý den po maturitě je obrovská svoboda, nic mě nesvazuje, nejsou to jen dva měsíce, co má každý 'blbec' na základce, jsem volná! Vstávám co nejpozději, abych také nepromarnila žádnou vzácnou minutku, poflakuju se, využívám možností dnešní (zrychlené) doby.
Den vysokoškoláka už nemá čas po škole.. Jaký taky, když se vracím ze školy o půl deváté večer, dříve už jsem si čistila zuby a chystala se do postele nebo už dávno spala. Je pouze čas mezi školou, těžko využitelný, stále mě limituje večerní přednáška, zítřejší cviko, apod. Mám čas školy a čas učení - to ostatní je výdobytek mojí duše toužící po svobodě, které se jí dostávalo v raném dětství, a které udělal (nejen) školský systém přítrž.
...a co nás čeká? Den pracujícího dospěláka, kdy budeme doufat, že aspoň doma nás očekává život, který jsme si přáli, když práce není to, co by nás naplňovalo. Nečekám den důchodce, jelikož s tímto sociálním systémem se mne a mé generace žádný důchod nedotkne.


Zdroj: Alexiam´s way
Vystavil: Mates

14 komentářů:

  1. Tak, to je přesné. Vycvičit, zabavit, vypláchnout mozek, vystresovat, oočkovat, zničit zdraví,zadlužit, vysát a zahodit. . . . . musím říct, že naši otrokáři jsou v tomto dokonalí, můžou si gratulovat. . . . naštěstí je spousta lidí, kteří už to prohlédli a snaží se dostat ven, ovšem, je to fuška. . . . zdraví iva

    OdpovědětVymazat
  2. Pro takové lidi je tu potom noc x). Alexiam

    OdpovědětVymazat
  3. Je to povedený příspěvek, důležité téma, ale neviděl bych věc jen tak černě - je třeba se i učit odpovědnosti, ta buzerace se holt jeví jako nejideálnější nástroj stávajícího systému. Naši dědečkové a babičky zažily ještě daleko brutálnější výchovu a jak jsou to vyrovnaní lidé povětšinou - přežili to. :-) Jiná věc je, že oni měli tyto jiné generační zkoušky, my máme psychický nátlak, jenž je více skrytý.

    Patrik

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se musím přiznat, že já určitou mírou tohoto (ná)tlaku "potřebuju".. Nejde mi pořádně fungovat, pokud na mne něco netlačí a pod tlakem také často vydávám nejlepší výkony. Už jsem se tomu začala sama smát a svým rodičům říkám, že jsem nestíhání přijala jako svou filosofii. Vše dělám na poslední chvíli, abych pod tímto tlakem byla - jinak mám stále dost času x). A i tak jsem zatím vše zvládla více méně s přehledem (nebo aspoň mám ten pocit).
      Uvědomuju si, že jsem v posledních příspěvcích zašla do extrému, ale to bylo pro znázornění, pro příklad.. Když vezmu jen sama sebe - zrovna jsem ve fázi vysokoškoláka a jsem spokojená, konečně se mi dostalo vyšší míry svobody, je zde méně svazujících pravidel a studuju obor, který mne neuvěřitelně baví. Takže ani já sama to nevnímám nijak černě, jen jsem občas trochu ironická x).
      Alexiam

      Vymazat
  4. život je pes a pes je nejlepší přítel člověka... :))
    trocha legrace - Deník malého chlapca
    http://diva.aktuality.sk/forum/vztahy/64625/denik-maleho-chlapca/
    servant

    OdpovědětVymazat
  5. Jajaj, Alex, mi tu chýba ešte prvý deň, prvej lásky .. :-) B

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebráním se rozšíření x). Ten text vznikl ve chvíli, kdy jsem seděla pozdě večer už bezradná nad věcmi do školy, proto je zaměřený tímto směrem.. Potřebovala jsem to ze sebe dostat x). Al.

      Vymazat
    2. Je fajn Alex /môžem takto oslovovať ?/, že úprimne dávaš sem ženskú mladú výpoveď. Obohacuje to , doplňa. A dala si príklad ako jemne sa dá "dať zo seba von". Piš ďalej... :-) Myslím, že písanie nerobíš pod tlakom... Ono i ten tlak raz ustúpi, ale to až neskôr, časom ak sa naučíme. Keď som sa učila na skúšku bolo so mnou takisto, a vyhovárala som sa skúšajúcemu, že som nemala čas. Objektívne 2 decká, tehotná, rodina. Vtedy povedal "Na čo človek chce, na to si čas nájde". Tú matiku som urobila na opravu. Táto situácia natlačená mi priniesla jeho výrok, s ním operujem životom, pomáha porozumieť mne samej, druhým vôkol.
      Druhá situácia čo mi pomáha nezblbnúť je výrok rumunskej gymnastky Comaneciovej, ktorej sa opýtali ako to, že v toľkom tlaku, v honičke s časom, je taká silná a podáva neuveriteľné výkony. Odpovedala toto : .. 5 minút denne , keď mi príde na um, robím to čo v ten moment práve robím, pomaly, ako len najviac dokážem. To ma chráni od pretlaku.
      Ide v skutočnosti o vyvažovanie, aj Vesmír to tak robí, :-) .
      B

      Vymazat
    3. Oslovování: Klidně x).
      Zbytek: Snažím se psát, ale můj směr je trošku jinde.. Ale toho jsi si všimla, pokud jsi byla i na mém blogu x). Já jsem se s tím tlakem naučila žít a nakonec je to i můj "přítel", protože... I když jsem pod tlakem, tak si dokážu najít čas i sama pro sebe, většinou je to čas tvoření. Navíc když jsem pod tlakem a dělám věci na poslední chvíli, tak nemám prostor o tom pochybovat a myslet si, že bych dokázala víc, líp, atd. (což je velice často můj problém) x).

      Vymazat
    4. Alexiam:
      Nějak se mi vybavil název české komedie:
      Je ho nechte, ať se bojí :-)

      Vymazat
    5. Též vítám svěží energii ženského principu vedle naší Simony. :-)

      P.

      Vymazat
    6. Michal:
      A tak to já se moc nebojím... Zatím se mi daří jít cestou, kdy sice čas po škole oficiálně nemám, ale udělám si ho xD. Ale je pravda, že něco podobného z toho cítit je...

      Vymazat
    7. Alexiam:
      Já to myslel obrazně. Že stejně jako v onom filmu jsi schopná realizovat více a lépe, když jsi od tlakem. Nemusí jít nutně o strach :-)

      Vymazat
    8. Chápu, chápu... Jen bych se nerada dožila chvíle, kdy vedle mě přistane busta (nebo co to konkrétně bylo)..xD

      Vymazat